Státní vlajky států světa
Státní vlajka státu Východní Timor | Východní Asie | Vlajka Východního Timoru | obrázky, prapory, vlaječky, symboly zemí

Státní Vlajka Východního Timoru státu Východní Timor - Východní Asie

Vlajka Východního Timoru

Vlajka Východního Timoru | Obrázek státní vlajky státu (země) Východní Timor
Flag of Timor-Leste | Bandera de Timor-Leste | Flagge von Timor-Leste

Velmi by nás potěšilo, pakliže byste sdíleli obrázek Vlajka Východního Timoru s vašimi sledujícími na Pinterestu, Redditu, Twitteru anebo na Facebooku.

 Sdílet na Redditu        Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu     Sdílet na Twitteru    

Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních



Ikona 88x44

Vlajka Východního Timoru

Ikona 32x16

Vlajka Východního Timoru



Východní Timor

Východní Timor, oficiálně Demokratická republika Východní Timor, známý také jako Timor-Leste, je mladý ostrovní stát v jihovýchodní Asii, který se nachází na východní polovině ostrova Timor a zahrnuje také exklávu Oecusse (Ambeno) na severozápadní straně ostrova, stejně jako menší ostrovy Atauro a Jaco. Tato země, která získala plnou nezávislost teprve v roce 2002, představuje fascinující mozaiku přírodní krásy, hluboce zakořeněné kultury a pohnuté historie plné utrpení, ale i nezdolné vůle po svobodě. Její strategická poloha v souostroví Malých Sund, mezi Indonésií a Austrálií, ji činí jedinečným mostem mezi asijskými a oceánskými vlivy a zároveň ji vystavuje geologickým aktivitám Pacifického ohnivého kruhu. Dnes se Východní Timor snaží vymanit z dědictví koloniální nadvlády a brutální okupace a buduje svou budoucnost jako suverénní národ s bohatým potenciálem, zejména v oblasti přírodních zdrojů a ekoturistiky.

Geograficky se Východní Timor vyznačuje dramatickou krajinou, kde se strmé horské hřebeny, často sopečného původu, tyčí přímo z úzkých pobřežních nížin. Nejvyšším bodem země je hora Ramelau (Tatámai-lau) s výškou 2 963 metrů nad mořem, která je posvátným místem pro místní obyvatele a nabízí úchvatné výhledy na celý ostrov. Pobřeží je lemováno korálovými útesy a bílými písečnými plážemi, které jsou domovem bohatého mořského života. Klima je tropické, s výrazným obdobím dešťů od prosince do dubna a suchým obdobím od května do listopadu. Tato cyklická změna ovlivňuje jak zemědělství, tak i každodenní život obyvatel. Navzdory své relativně malé rozloze se země pyšní působivou biodiverzitou, a to jak na souši, tak i v moři, s mnoha endemickými druhy rostlin a živočichů, což z ní činí cennou oblast pro ochranu přírody a vědecký výzkum.

Obyvatelstvo Východního Timoru, čítající přibližně 1,3 milionu lidí, je mladé a etnicky velmi různorodé, což odráží staletí migrace a kulturních výměn v regionu. Dominují zde malajsko-polynéské a melanéské etnické skupiny, přičemž největší jsou Tetum, Mambai, Kemak a Bunak. Tato diverzita se projevuje i v jazykové krajině; ačkoliv oficiálními jazyky jsou tetum a portugalština, v zemi se hovoří více než 15 dalšími domorodými jazyky. Portugalský vliv je patrný nejen v jazyce a architektuře, ale především v náboženství, neboť drtivá většina obyvatel, přes 97 %, se hlásí k římskokatolické církvi. Katolicismus se stal během indonéské okupace silným symbolem národní identity a odporu. Kultura Východního Timoru je bohatá na ústní tradice, hudbu, tanec a řemesla, zejména ruční tkaní tradičních textilií zvaných „tais“, které mají hluboký symbolický a společenský význam a jsou považovány za národní poklad.

Historie Východního Timoru je příběhem vytrvalosti a boje za sebeurčení. První portugalští objevitelé dorazili na ostrov v 16. století, přitahováni cenným santalovým dřevem. Během staletí se Timor stal jednou z nejzanedbávanějších portugalských kolonií, s minimálním rozvojem infrastruktury a vzdělání. Po „Karafiátové revoluci“ v Portugalsku v roce 1974 a následné dekolonizaci se Východní Timor připravoval na nezávislost, avšak v prosinci 1975 byl brutálně napaden a následně anektován Indonésií. Následovalo 24 let brutální okupace, během níž zahynuly statisíce Timoranů a země trpěla rozsáhlým porušováním lidských práv. Mezinárodní společenství dlouho ignorovalo utrpení Timoranů, až do masakru v Dili v roce 1991, který upoutal pozornost světa. Odpor vedený hnutím FRETILIN a jeho ozbrojenou složkou Falintil, bojoval neúnavně za svobodu.

Zlom nastal v roce 1999, kdy pod tlakem mezinárodního společenství Indonésie souhlasila s referendem o sebeurčení. Navzdory masivnímu násilí ze strany pro-indonéských milicí se drtivá většina Timoranů vyslovila pro nezávislost. Po referendu následovala vlna zkázy a násilí, která zdevastovala zemi a vyžádala si další oběti. OSN následně zřídila přechodnou správu (UNTAET), která dohlížela na obnovu země a připravila ji na plnou nezávislost, jež byla oficiálně vyhlášena 20. května 2002. Východní Timor se tak stal prvním novým suverénním státem 21. století. Od té doby se země potýkala s výzvami spojenými s budováním státu od základů, včetně politické nestability, chudoby a potřeby rozvíjet instituce a infrastrukturu. Přes tyto překážky Východní Timor ukázal pozoruhodnou odolnost a odhodlání budovat demokratickou a prosperující budoucnost.

Ekonomika Východního Timoru je výrazně závislá na těžbě ropy a zemního plynu z ložisek v Timorském moři. Příjmy z těchto zdrojů tvoří drtivou většinu státního rozpočtu a jsou klíčové pro financování rozvoje země. Nicméně, tato závislost představuje zároveň značné riziko kvůli volatilitě cen komodit a vyčerpávání zásob. Zemědělství, převážně na úrovni drobných farmářů pro vlastní obživu, zaměstnává většinu obyvatelstva. Mezi hlavní pěstované plodiny patří rýže, kukuřice a maniok. Významnou exportní plodinou je káva, která je často pěstována ekologicky a v horských oblastech. Rybolov je dalším důležitým sektorem, poskytujícím obživu pobřežním komunitám a přispívajícím k potravinové bezpečnosti. Rozvoj dalších průmyslových odvětví je v počátcích, s malým zpracovatelským sektorem a omezenými možnostmi pro diverzifikaci ekonomiky, což je jednou z hlavních výzev pro udržitelný růst a snižování chudoby.

Turistický ruch představuje pro Východní Timor velký, dosud nevyužitý potenciál. Země nabízí nedotčenou přírodu, bohatou kulturu a jedinečnou historii, která láká dobrodružné cestovatele. Hlavní město Dili je výchozím bodem pro většinu návštěvníků a nabízí několik zajímavostí, jako je ikonická socha Krista Krále (Cristo Rei) s panoramatickým výhledem, Muzeum odboje, které dokumentuje boj za nezávislost, a barevný trh Tais, kde lze zakoupit tradiční textilie. Ostrov Atauro, ležící severně od Dili, je rájem pro potápěče a šnorchlaře, proslulý svou mimořádnou mořskou biodiverzitou a křišťálově čistou vodou. Ostrov Jaco na východním cípu Timoru je nedotčený a posvátný, s nádhernými plážemi. Vnitrozemí láká na horské túry, návštěvy kávových plantáží v Maubisse nebo obdivování koloniální architektury v Baucau. Rozvoj turismu však čelí výzvám v podobě omezené infrastruktury, horší dostupnosti a nedostatečné propagace, ale přesto nabízí autentický zážitek daleko od masového turismu.

Východní Timor se dnes snaží vybudovat stabilní a prosperující stát. Mezi hlavní výzvy patří snižování vysoké míry chudoby, boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, zlepšování zdravotnictví a vzdělávání, rozvoj infrastruktury a posilování právního státu. Klíčové je také diverzifikovat ekonomiku, aby se snížila závislost na ropě a zemním plynu, a rozvíjet udržitelné sektory, jako je ekoturismus a ekologické zemědělství. Země aktivně usiluje o členství v ASEAN, což by posílilo její regionální integraci a otevřelo nové ekonomické příležitosti. Přestože Východní Timor prošel turbulentní historií a stále čelí mnoha překážkám, jeho obyvatelé projevují neobyčejnou houževnatost a odhodlání budovat lepší budoucnost. S bohatým kulturním dědictvím a dechberoucí přírodou má Východní Timor potenciál stát se inspirativním příkladem úspěšné transformace a udržitelného rozvoje v jihovýchodní Asii.

Informace o zemi Východní Timor

Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.

Země Východní Timor (anglicky Timor-Leste) leží v místě/kontinentě Východní Asie. Východní Timor má rozlohu 14 874 km2 a 1 143 667 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 963 m.n.m. a jmenuje se Foho Tatamailau. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Timor Sea, Savu Sea, and Banda Sea. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 28. listopad 1975. Hlavním městem je Dili. Východní Timor má mezinárodní zkratku TT.

Východní Timor - ekonomika

Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 9 629 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 8 800 $. HDP roste tempem 10.60 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 12.30 % ročně. Východní Timor má 418 200 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 1 143 667 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 18.40 %. Východní Timor vydává 12.30 % HDP na zdravotnictví .

Východní Timor - demografie

Jak již bylo napsáno výše, Východní Timor má 1 143 667 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.96 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 25.43. Každá matka má průměrně 5.32 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 36.78 a úmrtnost matek 300.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 68.27 let. Úmrtnost je 5.86 lidí na 1000 obyvatel za rok.

Východní Timor - doprava a telekomunikace

Východní Timor má 6 040 km silnic a 6 letišť. Je zde registrováno 1 lodí.

Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Východní Timor je 614 200. Počet aktivních pevných telefonních linek je 3 100. Východní Timor má 2 100 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 210 internetových přípojek. Východní Timor má přiřazenu doménu prvního řádu .tl.

Východní Timor - energetika

Východní Timor ročně spotřebuje 67 590 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 131 700 000 kWh .Východní Timor exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok. V zemi Východní Timor se vytěží ročně 83 740 barelů ropy.

Klíčová slova: na web, kontinet, Východní Timor, Státy světa, vexilologie, datum vzniku, k tisku, export, vlaječky, hlavní města, tapeta, velikost populace, k vytisknutí, elektrická energie, přehled, obnovitelné zdroje, ke stažení, kojenecká úmrtnost, png, silnice, ikona na web, přístavy, vlaječka, kanály, Východní Asie, hlavní město, použití, průplavy, zdarma, Obrázky vlaječky zemí

Těší nás váš zájem o státní vlajky, prapory, státní symboly a vlaječky zemí světa. Jejich znalost se vám bude hodit nejen při cestování (dovolené), ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Všechny vyobrazené vlajky je možné zadarmo stáhnout a uložit v rozlišeních vhodných do článků, letáků, knih nebo pro použití na webových stránkách. Vložte HTML kódy od ikonek přímo do svých WWW stránek (např. blogu) a vlajka se objeví, aniž byste museli cokoliv stahovat a nahrávat na webový server. Snažili jsme se kontrolovat a ověřovat texty a informace. Přesto se mohlo stát, že je zde nepřesný údaj nebo chyba. Upozorňujeme, že informace na tomto webu mohou být neaktuální či zastaralé. Nejnovější data lze vyhledat řekněme v české Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.