Státní Filipínská vlajka státu Filipíny - Východní Asie
Filipínská vlajka
Webovou stránku s Filipínská vlajka můžete sdílet s vaším okruhem známých osob na webových službách typu Pinterest, Facebook, Twitter nebo Reddit.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Filipíny
Filipíny, perla jihovýchodní Asie, jsou ostrovním státem ležícím v západní části Tichého oceánu. Skládají se z více než 7 640 ostrovů, z nichž jen asi 2 000 je obydlených, a představují fascinující mozaiku kultur, historie a dechberoucí přírody. Tato země, pojmenovaná po španělském králi Filipovi II., je unikátním mixem asijských tradic a západních vlivů, které se projevují v jazyce, náboženství i životním stylu. Je to místo kontrastů, kde se moderní metropole potkávají s idylickými plážemi a starobylými rýžovými terasami, a kde vřelost místních obyvatel vytváří nezapomenutelnou atmosféru pro každého návštěvníka.
Geografická poloha Filipín je klíčová pro pochopení jejich charakteru. Země se rozkládá v tzv. „Ohnivém kruhu Pacifiku“, což ji činí náchylnou k zemětřesením a sopečné aktivitě, ale zároveň obdařuje úrodnou půdou a bohatými nerostnými zdroji. Tři hlavní ostrovní skupiny – Luzon na severu, Visayas ve středu a Mindanao na jihu – tvoří páteř souostroví. Luzon je domovem hlavního města Manily a je největším a nejlidnatějším ostrovem, zatímco Visayas jsou známé svými malebnými ostrovy a plážemi, a Mindanao je bohaté na přírodní zdroje a rozmanité etnické skupiny. Podnebí je tropické, s vysokými teplotami a vlhkostí po většinu roku, a je ovlivňováno monzuny, které přinášejí výrazné deštivé a suché období. Časté jsou také tajfuny, které mohou mít ničivé dopady, ale zároveň jsou nedílnou součástí ekosystému. Rozmanitost krajiny sahá od bujných deštných pralesů a hor až po vulkanické krajiny a rozsáhlé korálové útesy, které patří k nejbohatším na světě a jsou domovem neuvěřitelné biodiverzity.
Filipíny jsou s populací přesahující 110 milionů lidí dvanáctou nejlidnatější zemí světa. Obyvatelstvo je pozoruhodně mladé a dynamické, s velkou částí populace pod 30 let. Tato demografická struktura přináší jak výzvy, tak obrovský potenciál. Etnická rozmanitost je ohromující, s více než 180 etnolingvistickými skupinami, z nichž největší jsou Tagalogové, Cebuánci, Ilocos, Bicolanos a Ilonggos. Každá skupina má své vlastní tradice, jazyk a kulturu, což vytváří bohatou kulturní mozaiku. Oficiálními jazyky jsou filipínština (na bázi tagalogštiny) a angličtina, která je široce používána ve vzdělání, obchodu a vládě, což usnadňuje komunikaci a mezinárodní vztahy. Převážná většina Filipínců, asi 80 %, vyznává římskokatolické křesťanství, což je dědictví španělské kolonizace a činí z Filipín jedinou převážně křesťanskou zemi v Asii. Zbytek populace se hlásí k islámu (zejména na jihu Mindanaa), protestantismu a dalším domorodým vírám. Rodina hraje ústřední roli ve filipínské společnosti, s hluboce zakořeněnými hodnotami respektu ke starším, vzájemné podpory a silných rodinných vazeb. Filipínská pohostinnost je legendární; návštěvníci jsou často vnímáni jako součást rodiny a je jim prokazována vřelost a štědrost. Kultura je bohatá na hudbu, tanec, literaturu a výtvarné umění, často ovlivněné jak domorodými, tak španělskými a americkými vlivy. Kuchyně je také rozmanitá a chutná, s pokrmy jako adobo, sinigang a lechon, které odrážejí směs asijských, španělských a amerických kulinářských tradic.
Dějiny Filipín jsou stejně spletité a bohaté jako jejich kultura. Před příchodem Evropanů bylo souostroví domovem prosperujících baranggayů – malých nezávislých osad s vlastními vládci a obchodními vazbami s Čínou, Indií a jihovýchodní Asií. V 16. století, konkrétně v roce 1521, přistál na ostrově Homonhon portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan, který plul pod španělskou vlajkou, a prohlásil souostroví za španělskou državu. Jeho smrt v bitvě u Mactanu s domorodým náčelníkem Lapu-Lapu však znamenala dočasné odložení španělské kolonizace. Trvalá španělská nadvláda začala v roce 1565 příchodem Miguela Lópeze de Legazpiho, který založil první španělskou osadu na Cebu a později Manilu jako hlavní město. Španělská vláda trvala více než tři století a zanechala hlubokou stopu v náboženství, jazyce, architektuře a společenských strukturách. Katolicismus se stal dominantním náboženstvím a mnoho domorodých obyvatel bylo pokřtěno. Koncem 19. století, pod vlivem rostoucího nacionalismu a nespokojenosti s koloniální nadvládou, vypukla filipínská revoluce vedená osobnostmi jako José Rizal a Emilio Aguinaldo. Po španělsko-americké válce v roce 1898 se Filipíny staly americkou kolonií, což vedlo k filipínsko-americké válce, která trvala několik let. Americká nadvláda přinesla rozvoj vzdělávacího systému, infrastruktury a zavedení angličtiny jako úředního jazyka. Během druhé světové války byly Filipíny obsazeny Japonskem, což bylo období krutých bojů a utrpení. Po válce, 4. července 1946, získaly Filipíny plnou nezávislost. Následující desetiletí byla poznamenána politickou nestabilitou, korupcí a ekonomickými problémy, které vyvrcholily v roce 1972 vyhlášením stanného práva prezidentem Ferdinandem Marcosem. Jeho autoritářský režim trval až do roku 1986, kdy byl svržen „Revolucí lidové moci“, pokojnou demonstrací, která obnovila demokracii a přivedla k moci Corazon Aquino. Od té doby se Filipíny snaží upevnit demokracii a řešit přetrvávající socioekonomické problémy.
Filipínská ekonomika je jednou z nejrychleji rostoucích v jihovýchodní Asii, i když čelí významným výzvám. Tradičně je silně závislá na zemědělství, které zaměstnává značnou část pracovní síly a produkuje rýži, kukuřici, kokosové ořechy, cukrovou třtinu a tropické ovoce. Nicméně, sektor služeb se stal dominantním motorem ekonomiky, zejména díky rychlému růstu odvětví Business Process Outsourcing (BPO), které zahrnuje call centra, IT služby a zpracování dat. Filipíny jsou jedním z předních světových poskytovatelů BPO služeb, což generuje významné příjmy a vytváří pracovní místa pro kvalifikovanou anglicky mluvící pracovní sílu. Dalším klíčovým přispěvatelem do národního hospodářství jsou remitence – peníze zasílané domů miliony Filipínců pracujících v zahraničí. Tito „pracující hrdinové“ (Overseas Filipino Workers, OFWs) posílají ročně miliardy dolarů, které podporují spotřebu a investice v zemi. Průmyslový sektor, i když menší, zahrnuje elektroniku, textil, chemikálie a zpracování potravin. Významný je také těžební průmysl, který těží zlato, měď a nikl. Navzdory tomuto pokroku se země potýká s vysokou mírou chudoby, nerovnoměrným rozdělením bohatství, nedostatečnou infrastrukturou a korupcí, což brzdí plný potenciál ekonomického růstu. Vláda se snaží tyto problémy řešit prostřednictvím investic do infrastruktury, podpory malých a středních podniků a zlepšování podnikatelského prostředí.
Filipíny jsou rájem pro turisty, nabízejícím nespočet přírodních krás a kulturních zážitků. Mezi nejznámější destinace patří ostrov Boracay, proslulý svými bělostnými plážemi, tyrkysovou vodou a živým nočním životem, který byl opakovaně oceňován jako jedna z nejlepších pláží světa. Dalším klenotem je Palawan, často označovaný za „poslední ekologickou hranici“ Filipín. Zde se nachází světově proslulá Podzemní řeka Puerto Princesa, zapsaná na seznamu UNESCO, a souostroví El Nido a Coron, které lákají potápěče a milovníky šnorchlování svými úchvatnými vápencovými útesy, skrytými lagunami a bohatým podmořským životem. Na Luzonu se tyčí majestátní rýžové terasy Banaue, často nazývané „osmý div světa“, které byly vytesány do hor před více než 2000 lety a jsou mistrovským dílem domorodého inženýrství. V Boholu fascinují turisty unikátní Čokoládové kopce, tisíce kuželovitých vápencových útvarů, které v suchém období zhnědnou a připomínají čokoládové bonbóny. Pro milovníky historie je povinností návštěva Intramuros v Manile, starobylé opevněné čtvrti, která sloužila jako centrum španělské koloniální vlády a kde se dochovaly kostely, pevnosti a muzea. Filipíny jsou také domovem mnoha barevných festivalů, z nichž nejznámější je Sinulog na Cebu, oslavující dítě Ježíše (Santo Nio) s velkolepými tanci a průvody. Podmořský svět je nesmírně bohatý, s lokalitami jako Tubbataha Reefs Natural Park, který je rájem pro potápěče a domovem žraloků, želv a nespočtu druhů korálů. Každý kout Filipín nabízí něco jedinečného, ať už jde o dobrodružství v divoké přírodě, relaxaci na pláži, nebo poznávání bohaté kultury a historie.
Navzdory svému obrovskému potenciálu čelí Filipíny několika významným výzvám. Chudoba a nerovnost zůstávají přetrvávajícími problémy, přičemž značná část populace žije pod hranicí chudoby, zejména ve venkovských oblastech a na jihu země. Korupce je stále vnímána jako významná překážka rozvoje a důvěry ve státní instituce. Země je také vysoce zranitelná vůči dopadům změny klimatu, včetně silnějších tajfunů, zvyšování hladiny moří a extrémních povětrnostních jevů, které ohrožují zemědělství, infrastrukturu a životy lidí. V některých částech Mindanaa přetrvávají separatistické konflikty a problémy s bezpečností, ačkoli byly učiněny významné kroky k dosažení míru. Nicméně, Filipíny mají také obrovské přednosti: mladou a vzdělanou pracovní sílu, bohaté přírodní zdroje, strategickou geografickou polohu a silné vazby s diasporou. Vláda se snaží investovat do infrastruktury, zlepšit vzdělávání a zdravotnictví, přilákat zahraniční investice a bojovat proti korupci. S pokračujícími reformami a udržitelným rozvojem mají Filipíny potenciál stát se jednou z nejvýznamnějších ekonomik a turistických destinací v Asii, nabízející svým obyvatelům i světu jedinečnou směs kultury, přírody a lidské odolnosti.
Filipíny jsou země protikladů a nekonečné krásy, kde se snoubí hluboká historie s dynamickou modernitou. Jejich kouzlo spočívá v úchvatné přírodě – od azurových moří a bílých pláží po zelené hory a starobylé rýžové terasy – a především v srdci jejich lidu. Filipínci jsou známí svou vřelostí, pohostinností a nezdolným duchem, který jim pomáhá překonávat výzvy. Tato země nabízí cestovatelům i pozorovatelům fascinující pohled na kulturu, která je jedinečnou směsicí východních a západních vlivů, a připomíná nám, že i přes těžkosti si lze uchovat radost ze života a smysl pro komunitu. Filipíny nejsou jen souostrovím, jsou živým, dýchajícím příběhem o odolnosti, víře a kráse.
Informace o zemi Filipíny
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Filipíny (anglicky Philippines) leží v místě/kontinentě Východní Asie. Filipíny má rozlohu 300 000 km2 a 103 775 002 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 954 m.n.m. a jmenuje se Mount Apo. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Philippine Sea. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 12. červen 1898. Hlavním městem je Manila. Filipíny má mezinárodní zkratku RP.
Filipíny - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 395 400 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 4 100 $. HDP roste tempem 3.70 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 4.80 % ročně. Filipíny má 40 000 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 103 775 002 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 7.00 %. Filipíny vydává 3.80 % HDP na zdravotnictví a 0,90 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 50.90 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 72 270 000 000 USD.
Filipíny - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Filipíny má 103 775 002 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.87 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 24.98. Každá matka má průměrně 3.15 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 18.75 a úmrtnost matek 99.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 71.94 let. Úmrtnost je 4.98 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Filipíny - doprava a telekomunikace
Filipíny má 213 151 km silnic, 995 km železničních tratí a 247 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 3 219 km. Je zde registrováno 446 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Filipíny je 87 256 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 6 782 000. Filipíny má 8 278 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 452 050 internetových přípojek. Filipíny má přiřazenu doménu prvního řádu .ph.
Filipíny - energetika
Filipíny ročně spotřebuje 51 300 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 64 160 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 15 580 000 kW. Filipíny exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 12.8 %, vodní elektrárny: 21.1 %, fosilní paliva: 66.1 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Filipíny se vytěží ročně 26 640 barelů ropy.
Klíčová slova: k vytištění, průplavy, Východní Asie, energetika, tapeta, fosilní paliva, na web, den nezávislosti, vexilologie, země světa, zástavy, silnice, zdarma, Obrázky vlaječky zemí, Filipíny, Všechny země světa, prapory, demografie, rozměry, nejvyšší bod, přehled, státy, Filipíny, věk dožití, svg, Seznam státních vlajek, prapor, Země světa, png, nejnižší bod
Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Jedná se o znalosti, které se vám můžou hodit při cestování do ciziny, při zahraniční dovolené, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Vlajky ke stažení zdarma! Využijte je v dokumentech nebo prezentacích v různých rozlišeních. Miniaturní ikony poslouží jako favikony pro vaše webové stránky. Vložte HTML kód na své stránky a vlaječka se objeví. Není třeba nic stahovat ani nahrávat. Informace uvedené na těchto stránkách jsou bez záruky. Některé údaje na webu se mohou postupem času stát zastaralými. Můžete též vyzkoušet hledat informace dejme tomu např. na webovkách projektu Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.