Státní Vlajka Nikaraguy státu Nikaragua - Střední Amerika
Vlajka Nikaraguy
Potěší nás, pokud budete Vlajka Nikaraguy sdílet s vašimi kamarády, známými a přáteli na nejznámějších internetových platformách, jako jsou Pinterest, Reddit, Síť X a Facebook.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x53
Ikona 32x19
Nikaragua
Nikaragua, největší země Střední Ameriky, je fascinujícím krajem plným kontrastů, kde se snoubí divoká příroda s bohatou historií a kulturou. Často nazývaná „zemí jezer a sopek“, nabízí návštěvníkům i obyvatelům úchvatnou krajinu, od dýmajících vulkánů a rozlehlých sladkovodních jezer po husté deštné pralesy a karibské pláže. Přestože je Nikaragua jednou z nejchudších zemí západní polokoule, její obyvatelé oplývají nezdolným duchem a pohostinností, které zanechávají hluboký dojem.
Geografie: Země jezer, sopek a dvou oceánů
Nikaragua se rozkládá v srdci Střední Ameriky, omývaná na západě Tichým oceánem a na východě Karibským mořem. Její rozloha přesahuje 130 000 km, což ji činí největší zemí regionu. Geograficky se dělí na tři hlavní oblasti, z nichž každá má svůj jedinečný charakter. Západní část země, známá jako Pacifické nížiny, je domovem většiny obyvatelstva a úrodné zemědělské půdy. Dominují jí dvě obrovská sladkovodní jezera – Managua a Nikaragua, které je zároveň největším jezerem Střední Ameriky a jediným na světě, kde žijí sladkovodní žraloci. Podél tichomořského pobřeží se táhne pás sopek, z nichž mnohé jsou aktivní a tvoří dramatickou kulisu krajiny. Mezi nejznámější patří Momotombo, Masaya a dvojice sopek Concepción a Maderas, které tvoří ostrov Ometepe uprostřed jezera Nikaragua. Tato oblast je seismicky aktivní a zažila mnoho ničivých zemětřesení.
Směrem na východ se zvedají Centrální vysočiny, hornatá oblast s chladnějším klimatem a úrodnými vulkanickými půdami, ideálními pro pěstování kávy. Zde se nachází nejvyšší bod země, Mogotón, s nadmořskou výškou 2107 metrů. Tato oblast je méně hustě osídlená a nabízí nádherné horské scenérie a bohatou biodiverzitu.
Nejvýchodnější částí je Karibská nížina, známá také jako Pobřeží Moskytů (Mosquitia). Tato rozlehlá, převážně rovinatá oblast je pokryta hustými deštnými pralesy, protkaná řekami a bažinami. Je domovem bohaté fauny a flóry, ale také mnoha původních obyvatel, jako jsou Miskitové, Sumu a Rama. Klima je zde tropické, s vysokými srážkami po celý rok. Karibské pobřeží je méně rozvinuté a hůře dostupné než tichomořská část, což mu dodává punc divokosti a izolace. Mezi významné řeky patří Río Coco, která tvoří hranici s Hondurasem, a Río San Juan, tekoucí podél hranice s Kostarikou, jež má historický význam jako potenciální trasa pro mezioceánský kanál.
Obyvatelstvo: Mozaika kultur a etnik
Nikaragua má přibližně 6,7 milionu obyvatel, z nichž drtivá většina žije v západní, tichomořské části země. Demografické složení je pestré, což odráží složitou historii a geografickou rozmanitost. Většinu obyvatel tvoří Mestici (přibližně 69 %), potomci smíšených manželství mezi původními obyvateli a Evropany. Dále zde žije významná menšina Bílých (17 %), převážně potomků španělských kolonistů.
Na karibském pobřeží žijí různé domorodé skupiny (5 %), z nichž nejpočetnější jsou Miskitové, ale také Sumu/Mayangna a Rama. Ti si zachovávají své jazyky, kultury a tradiční způsob života, často žijí v autonomních oblastech. Dále jsou zde Afro-Nikaraguci (9 %), potomci afrických otroků a přistěhovalců z Karibiku, kteří hovoří anglickou kreolštinou a jsou soustředěni zejména v Bluefields a na Corn Islands. Oficiálním jazykem je španělština, ale na karibském pobřeží se široce používá anglická kreolština a domorodé jazyky.
Nábožensky je Nikaragua převážně katolická (přibližně 50 %), což je dědictví španělské kolonizace. Nicméně v posledních desetiletích výrazně roste počet protestantských církví, zejména evangelikálních. Přes bohatou kulturní mozaiku se Nikaragua potýká s vysokou mírou chudoby, zejména ve venkovských oblastech a na karibském pobřeží, což vede k významné emigraci a závislosti na remitencích od krajanů žijících v zahraničí.
Historie: Od domorodých civilizací k moderním výzvám
Historie Nikaraguy je plná dramatických zvratů, revolucí a zahraničních intervencí. Před příchodem Evropanů byla oblast osídlena různými domorodými kmeny, jako byli Chorotegové, Nicarao a Rami, z nichž mnozí měli rozvinuté zemědělství a sociální struktury. První Evropan, který dorazil k tichomořskému pobřeží Nikaraguy, byl Gil González Dávila v roce 1522. Krátce poté, v roce 1524, založil Francisco Hernández de Córdoba dvě nejdůležitější koloniální města: Granadu na břehu jezera Nikaragua a León poblíž tichomořského pobřeží. Během španělské koloniální nadvlády byla Nikaragua součástí Generálního kapitanátu Guatemaly.
Nikaragua získala nezávislost na Španělsku v roce 1821 a stala se součástí Spojených provincií Střední Ameriky. Po rozpadu federace v roce 1838 se stala plně nezávislou republikou. Celé 19. století bylo poznamenáno intenzivními občanskými válkami mezi liberály (se sídlem v Leónu) a konzervativci (se sídlem v Granadě), což oslabilo zemi a učinilo ji náchylnou k zahraničním intervencím. V polovině 19. století se dokonce americký dobrodruh William Walker na krátkou dobu stal prezidentem Nikaraguy, než byl vyhnán spojenými středoamerickými silami.
Začátek 20. století přinesl řadu amerických vojenských intervencí, často motivovaných strategickými zájmy souvisejícími s myšlenkou mezioceánského kanálu. V důsledku těchto intervencí se dostala k moci rodina Somoza, která vládla zemi jako diktatura po více než 40 let (1936–1979). Anastasio Somoza García, zakladatel dynastie, a jeho synové Anastasio Somoza Debayle a Luis Somoza Debayle, si udržovali moc s podporou USA, zatímco jejich režim byl známý pro korupci, represe a obrovské osobní bohatství.
Proti diktatuře Somozů se zformovalo Sandinovské hnutí národního osvobození (FSLN), které v roce 1979 provedlo úspěšnou revoluci a svrhlo Somozu. Sandinisté, vedení Danielem Ortegou, zavedli ambiciózní sociální reformy v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a pozemkové reformy. Nicméně jejich marxisticko-leninistická orientace a vazby na Kubu a Sovětský svaz vedly k silnému odporu ze strany Spojených států, které podporovaly kontra-revoluční síly známé jako Contras. Následovala brutální občanská válka v 80. letech, která si vyžádala tisíce životů a zdevastovala ekonomiku. V roce 1990 proběhly svobodné volby, ve kterých Sandinisté prohráli a k moci se dostala Violeta Chamorro. Po období vlád různých stran se Daniel Ortega vrátil k moci v roce 2007 a od té doby si udržuje prezidentský úřad, čelící obviněním z autoritářství a porušování lidských práv.
Ekonomika a průmysl: Boj o rozvoj
Nikaragua zůstává jednou z nejchudších zemí Latinské Ameriky, s HDP na obyvatele, který je jedním z nejnižších v regionu. Ekonomika je silně závislá na zemědělství, které zaměstnává značnou část pracovní síly. Mezi hlavní exportní plodiny patří káva (zejména z centrálních vysočin), cukrová třtina, banány, tabák a sezam. Důležitý je také chov dobytka a rybolov, především lov krevet a humrů podél karibského pobřeží.
V posledních desetiletích se rozvíjí zpracovatelský průmysl, zejména v zónách volného obchodu (tzv. „maquiladoras“), kde se vyrábí textil a oděvy pro export, především do USA. Těžba zlata a stříbra má také historický význam a stále přispívá k exportním příjmům. Turismus se stává stále důležitějším sektorem, přitahujícím investice a vytvářejícím pracovní místa, i když jeho rozvoj je často brzděn politickou nestabilitou a nedostatečnou infrastrukturou.
Nikaragua se potýká s řadou ekonomických výzev, včetně vysoké míry nezaměstnanosti a podzaměstnanosti, nízké produktivity, zranitelnosti vůči přírodním katastrofám (hurikány, sucha) a politické nestability, která odrazuje zahraniční investice. Významnou roli hrají remitence, tedy peníze zasílané Nikaragujci pracujícími v zahraničí, které představují podstatnou část národního HDP a pomáhají udržovat mnoho rodin nad hranicí chudoby.
Turistické zajímavosti: Od sopek k koloniálním perlám
Nikaragua, ačkoliv méně známá než někteří její sousedé, nabízí bohatou škálu turistických atrakcí, které osloví milovníky přírody, historie i dobrodružství.
Přírodní krásy jsou bezesporu největším lákadlem. Návštěvníci mohou prozkoumat aktivní sopky, jako je Masaya, kde je možné po setmění pozorovat dýmající lávu přímo z okraje kráteru. Sopka Mombacho, pokrytá mlžným pralesem, nabízí nádherné pěší túry a zip-lining. Jedinečný je ostrov Ometepe uprostřed jezera Nikaragua, tvořený dvěma sopkami – Concepción a Maderas, který je rájem pro turisty hledající klid, pěší turistiku, jízdu na kajaku a poznávání místní kultury. Jezero Nikaragua je také domovem souostroví Solentiname, známého pro své umělecké komunity a ekoturistiku. Na tichomořském pobřeží lákají surfaře pláže jako San Juan del Sur a Popoyo. Pro milovníky potápění a karibské atmosféry jsou ideální Corn Islands (Velký a Malý Corn Island), malé korálové ostrůvky s tyrkysovou vodou a uvolněnou atmosférou. Na karibském pobřeží se nachází také obrovská biosférická rezervace Bosawás, jeden z největších deštných pralesů ve Střední Americe, domov pro neuvěřitelnou biodiverzitu.
Historické a kulturní památky jsou soustředěny v západní části země. Město Granada, s jeho nádhernou koloniální architekturou, barevnými domy a dlážděnými ulicemi, je jedním z nejlépe zachovalých koloniálních měst v Americe. Projížďka kočárem, plavba po „isletas“ (malých ostrůvcích) jezera Nikaragua nebo návštěva místních trhů jsou nezapomenutelné zážitky. Město León je pak známé svou revoluční historií, uměleckou scénou a obrovskou katedrálou Nanebevzetí Panny Marie, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí úchvatné výhledy z její střechy. Město Masaya je proslulé svým rušným trhem, kde lze zakoupit tradiční řemeslné výrobky a zažít autentickou nikaragujskou kulturu.
Nikaragua je země, která si podmaní každého, kdo je ochoten přijmout její drsnou krásu a poznat její vřelé obyvatele. Navzdory výzvám, kterým čelí, zůstává zemí s obrovským potenciálem a nezaměnitelným kouzlem, které čeká na objevení. Je to země, která si zaslouží pozornost a obdiv za svou odolnost a bohatou nabídku pro cestovatele hledající něco skutečného a nefalšovaného.
Informace o zemi Nikaragua
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Nikaragua (anglicky Nicaragua) leží v místě/kontinentě Střední Amerika. Nikaragua má rozlohu 130 370 km2 a 5 727 707 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 438 m.n.m. a jmenuje se Mogoton. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Tichý oceán. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 15. září 1821. Hlavním městem je Managua. Nikaragua má mezinárodní zkratku NU.
Nikaragua - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 19 120 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 3 200 $. HDP roste tempem 4.70 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 8.10 % ročně. Nikaragua má 2 885 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 5 727 707 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 7.30 %. Nikaragua vydává 9.50 % HDP na zdravotnictví a 0,60 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 70.50 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 4 073 000 000 USD.
Nikaragua - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Nikaragua má 5 727 707 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.07 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 19.12. Každá matka má průměrně 2.08 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 21.86 a úmrtnost matek 95.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 72.18 let. Úmrtnost je 5.04 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Nikaragua - doprava a telekomunikace
Nikaragua má 19 137 km silnic a 143 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 2 220 km.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Nikaragua je 4 822 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 287 600. Nikaragua má 199 800 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 176 985 internetových přípojek. Nikaragua má přiřazenu doménu prvního řádu .ni.
Nikaragua - energetika
Nikaragua ročně spotřebuje 2 646 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 3 585 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 104 000 kW. Nikaragua exportuje 100 000 kWh a importuje 2 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 22.6 %, vodní elektrárny: 9.5 %, fosilní paliva: 67.8 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: prapory, porodnost, ikona na web, kontinet, rozměry, státní zřízení, praporky, věk dožití, tapeta, průplavy, prapor, letiště, Nikaragua, informace, k vytištění, export, k vytisknutí, elektrická energie, wallpaper, hlavní město, Nikaragua, Národní prapor, vlaječka, Země světa, na web, den nezávislosti, seznam, Obrázky vlaječky zemí, vlaječky, kojenecká úmrtnost
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky vlajek jsou k dispozici zadarma ke stáhnutí v řadě rozlišení pro využití v dokumentech nebo prezentacích. Malé ikony lze využít jako tzv. favicon na webové stránky apod. Html zdrojové kódy umožnují vložit vlajku bez stahování přímo na vaše internetové stránky či blog. Provozovatel neručí za to, že informace uvedené na portálu, nebo na stránkách na které portál odkazuje, jsou správné, úplné a aktuální. Mějte na vědomí, že texty nejsou aktualizovány automaticky ani pravidelně. Zkuste najít informace např. v projektu Wikipedia.cz, kde by měly být aktuální údaje.