Státní Vlajka Tongy státu Tonga - Oceánie
Vlajka Tongy
Líbí se vám Vlajka Tongy? Pak se podělte se známými na společených (komunitních, sociálních) webech jako je Facebook, Reddit, síť X (Twitter) nebo Pinterest.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Tonga
V rozlehlém Tichém oceánu, kde modrá obloha splývá s tyrkysovými vodami, leží království Tonga, poslední polynéská monarchie, která si s hrdostí udržuje své starobylé tradice a jedinečnou kulturu. Toto souostroví, skládající se z více než 170 ostrovů, z nichž jen asi 36 je obydlených, představuje fascinující mozaiku přírodní krásy, bohaté historie a nezdolného ducha svých obyvatel. Tonga, známá jako „Přátelské ostrovy“ díky kapitánu Cookovi, nabízí návštěvníkům i badatelům pohled do světa, kde čas plyne pomaleji a kde se úcta k předkům a společenství prolíná s každodenním životem. Je to země, která navzdory moderním vlivům a globálním výzvám hrdě stojí na svých kořenech a uchovává si svou autenticitu, což ji činí jedním z nejzajímavějších klenotů Pacifiku.
Geograficky se Tonga rozprostírá na ploše přibližně 700 000 km oceánu, ačkoli její celková rozloha souše činí pouhých 747 km. Leží východně od Fidži a severovýchodně od Nového Zélandu, v regionu Oceánie. Souostroví je rozděleno do tří hlavních skupin: Tongatapu na jihu, Ha’apai ve středu a Vava’u na severu, doplněné menšími a vzdálenějšími ostrovy jako Niuafo’ou a Niuatoputapu dále na severu. Zatímco jižní ostrovy, včetně největšího Tongatapu, kde se nachází hlavní město Nuku’alofa, jsou převážně nízké korálové atoly s úrodnou půdou, severnější skupiny, jako je Vava’u, se pyšní vulkanickým původem, což se projevuje dramatickými vápencovými útesy, hlubokými zálivy a jeskyněmi. Klima je tropické, s teplými teplotami po celý rok a výrazným obdobím dešťů od listopadu do dubna, které přináší i riziko cyklónů. Díky své poloze a geologické rozmanitosti se Tonga může pochlubit bohatou biodiverzitou, od bujné tropické vegetace po rozmanitý podmořský život v korálových útesech, které obklopují většinu ostrovů.
Obyvatelstvo Tongy čítá kolem 105 000 lidí, přičemž drtivá většina z nich jsou etničtí Tongánci, potomci starověkých polynéských mořeplavců. Jazykem je tongánština, která je úředním jazykem spolu s angličtinou. Kultura Tongy je hluboce zakořeněna v polynéských tradicích a je silně ovlivněna křesťanstvím, které se stalo dominantním náboženstvím po příchodu misionářů v 19. století. Většina Tongánců je silně věřící, a neděle je dnem striktního odpočinku, kdy jsou uzavřeny obchody a většina aktivit je zakázána. Společenský život je organizován kolem rodiny, komunity a církve, s velkým důrazem na úctu k starším a králi. Tradiční tanec, hudba a řemesla, jako je výroba *tapa* (látka z kůry stromů) a pletení košů, hrají důležitou roli v zachování kulturního dědictví. Obřad *kava*, při kterém se pije nápoj z kořene pepřovníku, je ústředním prvkem společenských setkání a formálních událostí, symbolizujícím společenství a pohostinnost. Strava je založena na místních plodinách, jako je taro, batáty, maniok, kokosy a ryby, často připravované v *umu*, tradiční podzemní peci. Tongánci jsou známí svou srdečností a pohostinností, což je dědictvím kapitána Cooka, který ostrovy pojmenoval „Přátelské ostrovy“.
Historie Tongy je příběhem o mocných mořeplavcích, kteří vládli rozsáhlým oblastem Tichomoří. První osadníci, patřící k záhadné lapitské kultuře, dorazili na Tongu kolem roku 900 př. n. l., přinášejíce s sebou své unikátní keramické umění a zemědělské dovednosti. Kolem 10. století n. l. se na Tongě zformovala dynastie Tu’i Tonga, která se stala základem mocné Tongan Empire. Tato říše, jedna z největších v Polynésii, rozšiřovala svůj vliv přes ostrovy jako Fidži, Samoa a Niue, budovala impozantní kamenné stavby a udržovala složitou námořní síť. Prvním Evropanem, který spatřil Tongu, byl v roce 1616 holandský mořeplavec Willem Schouten, následovaný Abelem Tasmanem v roce 1643. Nicméně nejvýznamnější kontakt navázal kapitán James Cook, který ostrovy navštívil třikrát mezi lety 1773 a 1777 a dal jim jméno „Přátelské ostrovy“. Po období občanských válek na počátku 19. století, kdy se různé kmenové skupiny utkávaly o moc, se zjevil silný vůdce – Taufa’ahau. Ten dokázal sjednotit ostrovy, přijal křesťanství a v roce 1845 se stal králem George Tupou I., zakladatelem moderního tongánského státu. V roce 1875 Tonga přijala svou ústavu, která dodnes platí, a v roce 1900 podepsala Smlouvu o přátelství s Velkou Británií, čímž se stala britským protektorátem. Na rozdíl od mnoha jiných tichomořských zemí si však Tonga zachovala svou suverenitu a nikdy nebyla plně kolonizována. Plné nezávislosti se dočkala v roce 1970, čímž potvrdila svůj status jedinečného a nezávislého království. V posledních desetiletích se Tonga postupně posouvá k větší demokracii, s významnými reformami, které posílily roli volených zástupců v parlamentu.
Ekonomika Tongy je relativně malá a otevřená, silně závislá na zemědělství, rybolovu a remitencích od Tongánců žijících v zahraničí, zejména na Novém Zélandu, v Austrálii a Spojených státech. Zemědělství zůstává páteří hospodářství, přičemž hlavními plodinami jsou kokosy, vanilka, dýně (které se vyvážejí do Japonska), taro, batáty a maniok. Pěstuje se také ovoce jako banány a ananasy. Rybolov, a to jak pobřežní, tak hlubokomořský, poskytuje obživu a je důležitým zdrojem bílkovin pro místní obyvatele, přičemž tuňák je hlavním vývozním artiklem. Remitence, tedy peníze zasílané domů Tongánci pracujícími v zahraničí, tvoří značnou část HDP a jsou klíčové pro udržení životní úrovně mnoha rodin. Turismus se stává stále důležitějším odvětvím, přitahujícím návštěvníky, kteří hledají autentické kulturní zážitky, nedotčenou přírodu a jedinečné možnosti pozorování velryb. Rozvíjí se také malé výrobní odvětví, zaměřené především na zpracování zemědělských produktů a výrobu řemeslných výrobků pro turisty. Tonga se potýká s výzvami, jako je omezená diverzifikace ekonomiky, zranitelnost vůči přírodním katastrofám, jako jsou cyklóny a tsunami, a dopady změny klimatu, které ohrožují pobřežní oblasti a zemědělskou půdu. Vláda se snaží podporovat udržitelné rozvojové projekty a lákat zahraniční investice, aby posílila ekonomickou odolnost země.
Pro turisty je Tonga skutečným rájem, nabízejícím jedinečnou kombinaci dobrodružství, relaxace a kulturního ponoru. Na rozdíl od některých komercionalizovanějších destinací v Pacifiku si Tonga zachovává autentický ráz a klidnou atmosféru. Jednou z největších atrakcí je možnost plavání s keporkaky, kteří připlouvají do teplých tongánských vod rodit a vychovávat svá mláďata od července do října. Toto etické pozorování a interakce s obrovskými mořskými savci je nezapomenutelným zážitkem.
Hlavní ostrov Tongatapu je domovem hlavního města Nuku’alofa, kde si návštěvníci mohou prohlédnout Královský palác, dřevěnou viktoriánskou stavbu z 19. století, která je stále oficiálním sídlem krále, a také historické Royal Tombs. Mezi další významné památky patří tajemný Ha’amonga ’a Maui, megalitický trilithon, známý také jako „Stonehenge Pacifiku“, jehož účel a původ jsou stále předmětem diskusí. Návštěvníci by neměli vynechat ani přírodní úkazy, jako jsou Mapu’a ’a Vaea Blowholes, kde mořské vlny stříkají do výšky z korálových puklin, nebo malebné pláže s bílým pískem.
Severnější skupina ostrovů Vava’u je proslulá svými úchvatnými fjordy, tyrkysovými lagunami a ideálními podmínkami pro jachting, plachtění a potápění. Zdejší podmořský svět je plný korálových zahrad a barevných ryb, a Vava’u je také jedním z hlavních center pro pozorování velryb. Množství malých, neobydlených ostrůvků s panenskými plážemi láká k prozkoumávání a relaxaci.
Skupina ostrovů Ha’apai je pak ideální pro ty, kteří hledají naprostý klid a nedotčenou přírodu. S rozlehlými bělostnými plážemi, palmami a křišťálově čistou vodou nabízí Ha’apai idylické prostředí pro šnorchlování, potápění a prosté užívání si ticha a krásy Pacifiku. Místní komunity jsou zde malé a život plyne pomalým tempem, což umožňuje hlubší ponoření do tongánské kultury.
Kromě plavání s velrybami a objevování přírodních krás si turisté mohou užít potápění, šnorchlování, kajakářství, rybaření na otevřeném moři a účast na kulturních představeních, které představují tradiční tance a hudbu. Tonga je destinací pro ty, kteří touží po autentickém zážitku mimo vyšlapané cesty masového turismu.
Jako ostrovní stát v Tichomoří čelí Tonga mnoha výzvám, z nichž nejnaléhavější je dopad změny klimatu. Zvyšování hladiny moří, eroze pobřeží a stále častější a intenzivnější cyklóny představují vážnou hrozbu pro nízkopoložené ostrovy, zemědělskou půdu a infrastrukturu. Vláda a mezinárodní partneři investují do projektů zaměřených na odolnost vůči změně klimatu a ochranu životního prostředí. Další významnou výzvou je ekonomická diverzifikace. I když se turismus rozvíjí, je potřeba snížit závislost na remitencích a několika málo zemědělských plodinách. Rozvoj malých a středních podniků, podpora inovací a zlepšení konektivity jsou klíčové pro udržení ekonomického růstu a vytváření pracovních míst pro mladou generaci. Tonga se také snaží balancovat mezi modernizací a zachováním své jedinečné kultury a tradic. Globalizace a vlivy západní kultury představují pro starobylé zvyky a jazyk určité riziko. Nicméně silné rodinné vazby, hluboká víra a hrdost na královskou linii pomáhají udržet tongánskou identitu živou a silnou. Budoucnost Tongy spočívá v udržitelné správě jejích přírodních zdrojů, posilování odolnosti vůči vnějším šokům a pokračující úctě k dědictví, které ji činí tak výjimečnou.
Tonga, země, kde se snoubí minulost s přítomností, kde se starobylé rituály prolínají s moderním životem a kde příroda ukazuje svou nejkrásnější i nejdivočejší tvář, je skutečným klenotem Tichomoří. Je to místo, které učí pokoře, trpělivosti a úctě k přírodě i k lidem. Ať už člověk hledá dobrodružství v hlubinách oceánu, klid na odlehlých plážích, nebo hluboký kulturní zážitek, Tonga nabízí něco jedinečného. Je to království, které si navzdory všem výzvám hrdě uchovává svou duši, a zve každého, aby se stal součástí jeho příběhu, byť jen na krátkou dobu. Tonga není jen destinací; je to zážitek, který zůstane v srdci dlouho po návratu domů.
Informace o zemi Tonga
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Tonga (anglicky Tonga) leží v místě/kontinentě Oceánie. Tonga má rozlohu 747 km2 a 106 146 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 033 m.n.m. a jmenuje se bezejmenné místo na ostrově Kao. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Tichý oceán. Státním zřízením je konstituční monarchie a dnem nezávislosti je 4. červen 1970. Tonga má mezinárodní zkratku TN.
Tonga - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 772 800 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 7 400 $. HDP roste tempem 1.50 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 6.60 % ročně. Tonga má 39 960 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 106 146 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 13.00 %. Tonga vydává 6.20 % HDP na zdravotnictví a 0,90 % HDP na armádu. Celková výše zahraničního dluhu činí 104 600 000 USD.
Tonga - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Tonga má 106 146 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 0.19 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 24.70. Každá matka má průměrně 3.55 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 13.21 a úmrtnost matek 110.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 75.38 let. Úmrtnost je 4.88 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Tonga - doprava a telekomunikace
Tonga má 680 km silnic a 6 letišť. Je zde registrováno 7 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Tonga je 55 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 30 000. Tonga má 8 400 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 20 766 internetových přípojek. Tonga má přiřazenu doménu prvního řádu .to.
Tonga - energetika
Tonga ročně spotřebuje 38 130 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 41 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 12 000 kW. Tonga exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 0.0 %, fosilní paliva: 100 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: vlajka, Státní prapory zemí, ke stažení, HDP, vexilologie, přístavy, tapeta, kanály, Tonga, import, svg, Státní vlajky všech států, k vytištění, energetika, Oceánie, den nezávislosti, obrázek, zdravotnictví, obrázky, fosilní paliva, použití, Světové země, zástavy, ekonomika, zdarma, veřejný dluh, seznam, vodní elektrárny, prapor, státy
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky vlajek jsou k dispozici zadarma ke stáhnutí v řadě rozlišení pro využití v dokumentech nebo prezentacích. Malé ikony lze využít jako tzv. favicon na webové stránky apod. Pro rychlé zobrazení vlajky na vašem webu (třeba na blogu) využijte připravené HTML kódy u ikonek. Ušetříte si tak práci se stahováním a nahráváním. Veškeré texty jsou bez záruky. Litujem, že není v našich silách provádět pravidelně aktualizace všech textů. Pro aktuální informace doporučujeme hledat např. v internetové encyklopedii Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.