Státní Vlajka Šalamounových ostrovů státu Šalamounovy ostrovy - Oceánie
Vlajka Šalamounových ostrovů
Potěší nás, pokud budete Vlajka Šalamounových ostrovů sdílet s vašimi sledujícími na Pinterestu, Facebooku nebo Twitteru.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Šalamounovy ostrovy
Šalamounovy ostrovy, rozkládající se jako perlový náhrdelník v jihozápadní části Tichého oceánu, představují fascinující souostroví v srdci Melanésie. Tato ostrovní země, tvořená více než 990 ostrovy a atoly, je domovem pro neuvěřitelnou biologickou rozmanitost a bohatou kulturní mozaiku, která se po staletí vyvíjela v izolaci od okolního světa. Jsou místem, kde se snoubí dramatická válečná historie s idylickou krásou panenské přírody, a kde se tradiční způsob života stále prolíná s moderními vlivy. Šalamounovy ostrovy jsou tak nejen geografickým pojmem, ale i živoucím svědectvím o odolnosti a kráse tichomořských kultur.
Geografie Šalamounových ostrovů je stejně rozmanitá jako jejich historie. Souostroví se táhne na délku přibližně 1500 kilometrů jihovýchodně od Papuy-Nové Guineje a zahrnuje šest hlavních ostrovů – Guadalcanal, Malaita, Santa Isabel, Makira, Choiseul a New Georgia – a stovky menších ostrovů a korálových atolů. Většina větších ostrovů je vulkanického původu, s hornatým a zalesněným vnitrozemím, které se prudce svažuje k pobřeží lemovanému korálovými útesy a bělostnými plážemi. Nejvyšší bod, Mount Popomanaseu na Guadalcanalu, dosahuje výšky 2335 metrů. Klima je tropické, horké a vlhké po celý rok, s průměrnými teplotami kolem 27 °C. Období dešťů trvá od listopadu do dubna, přičemž oblast je náchylná k cyklonům a tropickým bouřím. Bohaté deštné pralesy pokrývají velkou část ostrovů a jsou domovem pro endemické druhy rostlin a živočichů, zatímco okolní vody oplývají jednou z největších podmořských biodiverzit na světě, což z nich činí ráj pro potápěče a milovníky mořského života.
Historie Šalamounových ostrovů je dlouhá a spletitá, sahající až do doby před 30 000 lety, kdy se na ostrovech usadili první Melanésané. Evropané objevili souostroví v roce 1568, když sem dorazil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaa y Neira, který je pojmenoval „Islas Salomón“ v domnění, že zde nalezl bájné doly krále Šalamouna. Po staletích izolace se Šalamounovy ostrovy staly v roce 1893 britským protektorátem. Nejvýznamnější a nejtragičtější kapitola v jejich moderní historii se psala během druhé světové války, kdy se staly klíčovým bojištěm v Pacifiku. Bitva o Guadalcanal v letech 1942–1943 byla jednou z nejbrutálnějších a nejdelších bitev války a její pozůstatky, v podobě vraků lodí, letadel a válečných památníků, jsou dodnes patrné po celém souostroví. Po válce se ostrovy postupně připravovaly na nezávislost, které bylo dosaženo v roce 1978. Následné období bylo poznamenáno vnitřními etnickými konflikty, zejména koncem 90. let a počátkem 21. století mezi obyvateli Guadalcanalu a přistěhovalci z Malaity, což vedlo k intervenci mezinárodních mírových sil (RAMSI) v letech 2003–2017, které pomohly stabilizovat zemi a obnovit pořádek.
Obyvatelstvo Šalamounových ostrovů čítá přibližně 720 000 lidí a je jedním z nejrychleji rostoucích v regionu. Drtivou většinu tvoří Melanésané (přes 95 %), s menšími komunitami Polynésanů a Mikronésanů, kteří obývají odlehlé atoly a ostrovy, jako jsou Ontong Java, Sikaiana nebo Tikopia. Tato etnická rozmanitost se projevuje v bohaté mozaice jazyků a kultur. I když je angličtina oficiálním jazykem, nejrozšířenějším dorozumívacím prostředkem je „Pijin“, kreolský jazyk založený na angličtině, který je srozumitelný pro většinu obyvatel. Kromě toho se na ostrovech mluví více než 70 domorodými jazyky. Většina obyvatel je křesťanského vyznání, přičemž největšími denominacemi jsou Church of Melanesia (Anglikánská církev), Katolická církev a United Church. Tradiční společenské struktury, založené na klanech a rodových vazbách, hrají stále důležitou roli v každodenním životě, zejména ve venkovských oblastech. Umění a řemesla, jako je řezbářství (známé jsou válečné kánoe a sošky), pletení košů a výroba tradičních peněz z mušlí, jsou důležitou součástí kulturního dědictví a identity ostrovanů.
Ekonomika Šalamounových ostrovů je silně závislá na přírodních zdrojích a rozvojové pomoci. Hlavními pilíři hospodářství jsou zemědělství, rybolov a lesnictví. Export palmového oleje, kopry (sušeného kokosového jádra), kakaa a především dřeva z deštných pralesů tvoří významnou část příjmů. Neudržitelné tempo těžby dřeva však představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí a dlouhodobou udržitelnost. Těžba zlata, zejména z dolu Gold Ridge na Guadalcanalu, byla v minulosti důležitým zdrojem příjmů, ale byla pozastavena kvůli etnickým nepokojům a environmentálním obavám. Rybolov, jak pro domácí spotřebu, tak pro export tuňáků, je dalším klíčovým odvětvím. Turismus, ačkoliv má obrovský potenciál díky panenské přírodě a historickým památkám, zůstává relativně nerozvinutý kvůli omezené infrastruktuře, vysokým nákladům na dopravu a občasné politické nestabilitě. Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku a investovat do udržitelného rozvoje, ale země se potýká s výzvami, jako je zranitelnost vůči přírodním katastrofám, závislost na komoditách a nedostatečná infrastruktura.
Turistické zajímavosti Šalamounových ostrovů lákají především dobrodruhy, potápěče a milovníky historie. Pro mnohé návštěvníky je největším lákadlem bohatá válečná historie. Na Guadalcanalu lze navštívit četná bojiště, památníky a muzea připomínající bitvu o Guadalcanal, včetně slavného „Iron Bottom Sound“, kde na dně odpočívají stovky vraků lodí a letadel z druhé světové války. Tyto vraky, pokryté korály a obývané mořským životem, jsou jedním z nejlepších světových míst pro vrakové potápění. Celkově jsou Šalamounovy ostrovy proslulé svými nedotčenými korálovými útesy a neuvěřitelnou podmořskou biodiverzitou, což z nich činí ráj pro potápěče a šnorchlaře. Západní provincie s hlavními městy Gizo a Munda je obzvláště populární pro své potápěčské lokality, laguny a tradiční vesnice. Marovo Lagoon, největší slaná laguna na světě a kandidát na seznam světového dědictví UNESCO, je proslulá svou krásou, bohatým mořským životem a tradiční kulturou. Návštěvníci zde mohou zažít autentický život v melanéských vesnicích, pozorovat tradiční řezbáře při práci a prozkoumávat nedotčené deštné pralesy. Pro milovníky přírody nabízejí ostrovy možnosti pro treking k vodopádům a vulkánům, jako je podmořský vulkán Kavachi, který je známý svými častými erupcemi. Místní trhy, plné exotického ovoce, zeleniny a ručně vyráběných předmětů, poskytují fascinující pohled na každodenní život a kulturu ostrovanů.
Šalamounovy ostrovy jsou zemí plnou kontrastů a skrytých pokladů. Jsou místem, kde se ozvěny historických bitev mísí s šepotem vln omývajících panenské pláže, a kde se starodávné tradice setkávají s výzvami moderního světa. Navzdory své zranitelnosti vůči klimatickým změnám a ekonomickým tlakům si Šalamounovy ostrovy uchovávají svou jedinečnou krásu a nezdolného ducha. Pro ty, kdo hledají autentické dobrodružství a hluboké spojení s přírodou a kulturou, nabízejí Šalamounovy ostrovy nezapomenutelný zážitek a pohled do jednoho z nejméně prozkoumaných koutů naší planety.
Informace o zemi Šalamounovy ostrovy
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Šalamounovy ostrovy (anglicky Solomon Islands) leží v místě/kontinentě Oceánie. Šalamounovy ostrovy má rozlohu 28 896 km2 a 584 578 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 447 m.n.m. a jmenuje se Mount Makarakomburu. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Tichý oceán. Státním zřízením je republika, členská země Commonwealthu a dnem nezávislosti je 7.červenec 1978. Hlavním městem je Honiara. Šalamounovy ostrovy má mezinárodní zkratku BP.
Šalamounovy ostrovy - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 1 747 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 3 200 $. HDP roste tempem 9.30 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 7.40 % ročně. Šalamounovy ostrovy má 202 500 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 584 578 lidí). Šalamounovy ostrovy vydává 5.40 % HDP na zdravotnictví .Celková výše zahraničního dluhu činí 166 000 000 USD.
Šalamounovy ostrovy - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Šalamounovy ostrovy má 584 578 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 2.17 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 27.46. Každá matka má průměrně 3.51 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 17.25 a úmrtnost matek 93.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 74.42 let. Úmrtnost je 3.91 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Šalamounovy ostrovy - doprava a telekomunikace
Šalamounovy ostrovy má 1 360 km silnic a 36 letišť.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Šalamounovy ostrovy je 274 900. Počet aktivních pevných telefonních linek je 8 400. Šalamounovy ostrovy má 10 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 4 354 internetových přípojek. Šalamounovy ostrovy má přiřazenu doménu prvního řádu .sb.
Šalamounovy ostrovy - energetika
Šalamounovy ostrovy ročně spotřebuje 76 260 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 82 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 14 000 kW. Šalamounovy ostrovy exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 0.0 %, fosilní paliva: 100 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: tapeta, den nezávislosti, vexilologie, vodní elektrárny, obrázky, jaderná energetika, zdarma, energetika, prapory, Seznam státních vlajek, použití, Národní prapor, k vytisknutí, Přehled státních praporů, prapor, země světa, k vytištění, Státní prapory zemí, přehled, import, Oceánie, Státní vlajky všech států, Šalamounovy ostrovy, kanály, na web, hlavní města, png, silnice, Šalamounovy ostrovy, internetové domény
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Jedná se o znalosti, které se vám můžou hodit při cestování do ciziny, při zahraniční dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky vlajek jsou k dispozici zadarma ke stáhnutí v řadě rozlišení pro využití v dokumentech nebo prezentacích. Malé ikony lze využít jako tzv. favicon na webové stránky apod. Html zdrojové kódy umožnují vložit vlajku bez stahování přímo na vaše internetové stránky či blog. Za uvedené informace neručíme. Přes veškerou pečlivost se mohou v textech objevit chybné údaje nebo pravopisné chyby. Aktualizace článků probíhají pouze nepravidelně. Pokud potřebujete aktuální údaje, většinou je najdete dejme tomu např. v projektu Wikipedia.cz, kde by měly být aktuální údaje.