Státní Mikronéská vlajka státu Mikronésie, Federativní státy - Oceánie
Mikronéská vlajka

Tuto vlajku (Mikronéská vlajka) můžete sdílet s vaším okruhem známých osob na oblíbených online sítích, například na Pinterestu, Redditu, Síti X či Facebooku.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Mikronésie, Federativní státy
Federativní státy Mikronésie, rozprostírající se jako perlový náhrdelník napříč obrovskými vodami západního Pacifiku, představují jeden z nejunikátnějších a nejizolovanějších států světa. Tento suverénní národ, tvořený čtyřmi hlavními státy – Yap, Chuuk, Pohnpei a Kosrae – se rozkládá na více než 600 ostrovech a atolech, jejichž celková rozloha souše činí pouhých 702 kilometrů čtverečních, avšak jeho exkluzivní ekonomická zóna pokrývá impozantní 2,6 milionu kilometrů čtverečních oceánu. Mikronésie je synonymem pro nedotčenou přírodu, bohatou historii a hluboce zakořeněnou kulturu, která je neodmyslitelně spjata s mořem. Je to země, kde se čas zdá plynout pomaleji a kde tradiční způsob života stále dominuje, navzdory vlivům moderního světa.
Geograficky se Federativní státy Mikronésie nacházejí v subregionu Mikronésie, části Oceánie. Krajina je zde fascinující směsicí vysokých sopečných ostrovů s bujnou tropickou vegetací a nízkých korálových atolů, které sotva vyčnívají nad hladinu oceánu, obklopených tyrkysovými lagunami a korálovými útesy. Každý ze čtyř států má svůj vlastní charakter a geografické zvláštnosti. Pohnpei, největší ostrov a sídlo hlavního města Palikir, je známý svými deštnými pralesy, vodopády a starobylými ruinami. Chuuk, dříve známý jako Truk, je proslulý svou obrovskou lagunou a bohatstvím vraků z druhé světové války, což z něj činí jedno z nejlepších potápěčských míst na světě. Yap si udržel své starobylé tradice, včetně jedinečných kamenných peněz Rai, a je obklopen nedotčenými korálovými útesy. Kosrae, často označovaný jako „zahrada Mikronésie“, je malý, hornatý ostrov s hustými mangrovovými lesy a zachovalými ekosystémy. Podnebí je tropické, s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok, ovlivňované pasáty a občasnými tropickými bouřemi a tajfuny. Rozlehlost oceánu a rozptýlenost ostrovů představují pro zemi zásadní výzvu v oblasti dopravy a komunikace.
Obyvatelstvo Federativních států Mikronésie, čítající přibližně 115 000 lidí (údaje se liší v závislosti na zdroji a migračních trendech), je etnicky a jazykově rozmanité, což odráží dlouhou historii osídlení a migrace po Pacifiku. Každý stát má své vlastní dominantní etnické skupiny a jazyky, ačkoli angličtina je úředním jazykem a jazykem obchodu. Mezi hlavní etnické skupiny patří Chuukové, Pohnpeiané, Kosraeané a Yapové, přičemž každá z nich má svou jedinečnou kulturu, zvyky a tradice. Společnost je silně založena na rodinných a kmenových vazbách, s respektem k starším a tradičním vůdcům. Životní styl je převážně subzistenční, s důrazem na rybolov, pěstování plodin jako je taro, chlebovník a kokosové ořechy, a tradiční řemesla. Hudba, tanec a vyprávění příběhů hrají klíčovou roli v udržování a předávání kulturního dědictví. Tradiční plavba na kánoích a hluboké znalosti oceánu jsou stále ceněny a praktikují se, což svědčí o silném spojení obyvatel s mořem, které je zdrojem obživy i kulturní identity.
Historie Mikronésie je stejně tak rozmanitá jako její obyvatelstvo. První osadníci dorazili na tyto ostrovy před tisíci lety, pravděpodobně z jihovýchodní Asie, a vyvinuli sofistikované navigační techniky, které jim umožnily osídlit obrovské vzdálenosti Pacifiku. Jedním z nejúžasnějších dokladů prehistorické civilizace je archeologické naleziště Nan Madol na Pohnpei, starobylé město postavené na umělých ostrovech z čedičových sloupů, propletené kanály, které mu vynesly přezdívku „Benátky Pacifiku“. Bylo to centrum dynastie Saudeleur, která vládla Pohnpei po staletí. Evropané, konkrétně Portugalci a Španělé, dorazili do regionu v 16. století, ale Mikronésie zůstala po dlouhou dobu relativně nekolonizovaná až do konce 19. století, kdy se stala španělskou kolonií. Po španělsko-americké válce v roce 1898 prodalo Španělsko většinu ostrovů Německu, které je spravovalo jako součást Německé Nové Guineje. Během první světové války obsadilo ostrovy Japonsko a po válce získalo mandát Společnosti národů k jejich správě. Pod japonskou nadvládou došlo k významnému rozvoji infrastruktury, ale také k militarizaci ostrovů, což vedlo k jejich klíčové roli v druhé světové válce. Po porážce Japonska se Mikronésie stala součástí Poručenského území Tichomořských ostrovů pod správou Spojených států. V roce 1979 byla vyhlášena Federativní státy Mikronésie a v roce 1986 získaly plnou nezávislost na základě Kompaktní dohody o volném přidružení se Spojenými státy, která zajišťuje finanční pomoc a obranu výměnou za přístup k území a vojenské základny.
Ekonomika Federativních států Mikronésie je malá a silně závislá na zahraniční pomoci, zejména od Spojených států prostřednictvím Kompaktní dohody. Hlavními pilíři hospodářství jsou subzistenční zemědělství a rybolov, které zajišťují obživu většině obyvatel. Komoditní plodiny zahrnují kokosové ořechy (kopra), chlebovník, taro a maniok. Rybolov je klíčový, přičemž licence pro zahraniční rybářské flotily tvoří významný zdroj příjmů pro vládu. Průmyslová výroba je minimální, omezena na malé zpracovatelské závody na kopru a ryby, a drobné řemeslné podniky. Sektor služeb je dominantní, s vládou jako největším zaměstnavatelem. Cestovní ruch má potenciál, ale je omezen kvůli nedostatečné infrastruktuře, vysokým nákladům na dopravu a izolaci. Snahy o diverzifikaci ekonomiky a snížení závislosti na zahraniční pomoci se zaměřují na rozvoj udržitelného cestovního ruchu, akvakultury a efektivnějšího řízení rybolovných zdrojů. Země se však potýká s výzvami, jako jsou vysoká nezaměstnanost, omezený přístup k trhům, odliv mozků a především hrozba klimatických změn, které ohrožují nízko položené atoly stoupající hladinou moře a zvýšenou frekvencí extrémních povětrnostních jevů.
Turistické zajímavosti Federativních států Mikronésie jsou především pro ty, kteří hledají autentické zážitky, nedotčenou přírodu a potápění světové třídy. Jednou z nejvýznamnějších atrakcí je již zmíněné archeologické naleziště Nan Madol na Pohnpei, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí fascinující pohled do starobylé historie Pacifiku. Pro milovníky potápění je pak naprosto nepřekonatelná Laguna Truk (Chuuk), která je největším vrakovištěm na světě. Zde leží desítky japonských lodí, letadel a ponorek potopených během operace Hailstone v roce 1944, které se staly umělými útesy a domovem pro úžasný podmořský život. Je to jedinečné muzeum pod vodou, které láká potápěče z celého světa. Na Yapu mohou návštěvníci zažít živoucí kulturu, vidět tradiční vesnice a proslulé kamenné peníze Rai – obrovské vápencové disky, které se používaly jako platidlo. Yap je také známý pro potápění s mantami. Kosrae, nejvýchodnější stát, nabízí klidné, nedotčené prostředí s nádhernými korálovými útesy, hustými mangrovovými lesy ideálními pro kajakářské výlety a starobylými ruinami Lelu, dalšího centra starobylé mikronéské civilizace. Kromě těchto specifických míst nabízí Mikronésie obecně možnost prozkoumávat neobydlené ostrůvky, rybařit v bohatých vodách, poznávat místní komunity a užívat si klid a pohostinnost ostrovanů. Rozvoj cestovního ruchu je však pečlivě řízen, aby se zachovala křehká rovnováha mezi rozvojem a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví.
Budoucnost Federativních států Mikronésie je neodmyslitelně spjata s výzvami, které přináší globální oteplování a ekonomická závislost. Ochrana životního prostředí, zejména korálových útesů a mangrovových lesů, je klíčová pro přežití ostrovních ekosystémů a pro udržení tradičního způsobu života. Vzdělávání a zdravotnictví jsou další oblasti, které vyžadují neustálé investice a rozvoj, aby se zlepšila kvalita života obyvatel. Mikronésie se snaží prosazovat své zájmy na mezinárodní scéně, zejména v otázkách klimatických změn, a hledá nové partnery pro rozvoj. Navzdory těmto výzvám si země udržuje silnou kulturní identitu a houževnatost svých obyvatel, kteří jsou zvyklí žít v harmonii s oceánem a adaptovat se na jeho neustále se měnící podmínky. Federativní státy Mikronésie tak zůstávají fascinujícím a důležitým kusem mozaiky Pacifiku, který si zaslouží pozornost a ochranu.
(Přibližně 4900 znaků)
Informace o zemi Mikronésie, Federativní státy
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Mikronésie, Federativní státy (anglicky Micronesia, Federated States of) leží v místě/kontinentě Oceánie. Mikronésie, Federativní státy má rozlohu 702 km2 a 106 487 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 791 m.n.m. a jmenuje se Dolohmwar (Totolom). Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Tichý oceán. Státním zřízením je spolková republika a dnem nezávislosti je 3. listopad 1986. Hlavním městem je Palikir. Mikronésie, Federativní státy má mezinárodní zkratku FM.
Mikronésie, Federativní státy - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 238 100 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 2 200 $. HDP roste tempem 0.30 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 2.20 % ročně. Mikronésie, Federativní státy má 16 360 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 106 487 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 22.00 %. Mikronésie, Federativní státy vydává 3.90 % HDP na zdravotnictví .Celková výše zahraničního dluhu činí 60 800 000 USD.
Mikronésie, Federativní státy - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Mikronésie, Federativní státy má 106 487 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.34 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 21.85. Každá matka má průměrně 2.68 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 23.51 a úmrtnost matek 100.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 71.80 let. Úmrtnost je 4.31 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Mikronésie, Federativní státy - doprava a telekomunikace
Mikronésie, Federativní státy má 240 km silnic a 6 letišť. Je zde registrováno 3 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Mikronésie, Federativní státy je 27 500. Počet aktivních pevných telefonních linek je 8 500. Mikronésie, Federativní státy má 17 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 4 638 internetových přípojek. Mikronésie, Federativní státy má přiřazenu doménu prvního řádu .fm.
Mikronésie, Federativní státy - energetika
Mikronésie, Federativní státy ročně spotřebuje 178 600 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 192 000 000 kWh .Mikronésie, Federativní státy exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok.
Klíčová slova: png, průplavy, rozměry, Afrika, vexilologie, počet obyvatel, přehled, obrázky vlaječek, Mikronésie, Federativní státy, Přehled státních praporů, Oceánie, Národní prapor, vlaječky, jaderná energetika, k tisku, mezinárodní kód, použití, zdravotnictví, praporky, elektrická energie, prapor, Státy, zástavy, Světové země, tapeta, demografie, ke stažení, nejvyšší bod, ikona na web, hlavní město
Těší nás váš zájem o státní vlajky, státní symboly zemí a jejich prapory, vlaječky. Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky vlajek jsou k dispozici zadarma ke stáhnutí v řadě rozlišení pro využití v dokumentech nebo prezentacích. Malé ikony lze využít jako tzv. favicon na webové stránky apod. Vložte HTML kód na své stránky a vlaječka se objeví. Není třeba nic stahovat ani nahrávat. Omlouváme se, ale nezaručujeme úplnost a správnost zveřejněného obsahu. Informace na tomto webu nemusí být pravidelně aktualizovány. Hledejte aktuální informace řekněme například v české verzi Wikipedia.cz, kde by měly být aktuální údaje.

