Státní Pákistánská vlajka státu Pákistán - Jižní Asie
Pákistánská vlajka

Potěší nás, pokud budete Pákistánská vlajka sdílet s vašimi kamarády, známými a přáteli na internetových sociálních sítích typu Pinterest, Reddit, Twitter (síť X) či Facebooku.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Pákistán
Pákistán, země, která leží na křižovatce jižní Asie, Blízkého východu a střední Asie, je stát s bohatou a složitou historií, úchvatnou geografií a rozmanitou kulturou. Jeho strategická poloha formovala jeho osud po tisíciletí, činila z něj bránu pro invaze, obchodní cesty a kulturní výměny. Od zasněžených vrcholů velehor na severu až po vyprahlé pouště a pobřeží Arabského moře na jihu, Pákistán je země plná kontrastů a nekonečných příběhů, kde se starobylé tradice snoubí s moderními aspiracemi.
Geograficky je Pákistán neobyčejně pestrý, což se odráží v jeho krajině i klimatu. Na severu se tyčí jedny z nejvyšších a nejdrsnějších pohoří světa – Himálaj, Karákóram a Hindúkuš, domov druhé nejvyšší hory světa, K2. Tyto oblasti, s jejich ledovci, hlubokými údolími a divokými řekami, jsou rájem pro horolezce a dobrodruhy. Směrem na jih se krajina mění v rozlehlé a úrodné roviny, které jsou zavlažovány životodárnou řekou Indus a jejími přítoky. Systém řeky Indus, jeden z největších na světě, je tepnou Pákistánu, zajišťující vodu pro zemědělství, které je páteří ekonomiky země. Dále na jih a západ se rozprostírají pouště, jako je Thár na východě a Balúčská poušť na jihozápadě, a nakonec se země dotýká pobřeží Arabského moře s přístavním městem Karáčí. Klimaticky se Pákistán pohybuje od alpského na severu přes aridní až po subtropické na jihu, což umožňuje pěstování široké škály plodin a podporuje bohatou biodiverzitu.
Historie Pákistánu je hluboce zakořeněna v civilizacích, které vzkvétaly na březích řeky Indus. Oblast je kolébkou jedné z nejstarších civilizací světa, Harappské kultury (také známé jako civilizace údolí Indu), s jejími propracovanými městy Mohendžodáro a Harappa, která dosáhla svého vrcholu kolem roku 2500 př. n. l. Po jejím zániku následovala série invazí a vlivů, včetně Árjů, Peršanů, Řeků (pod Alexandrem Velikým), Maurjů a Kušánů, kteří zanechali stopy v podobě budhistického umění Gandhárské školy. Klíčovým milníkem byl příchod islámu v 8. století, který se postupně stal dominantním náboženstvím a kulturní silou, kulminujícím v éře Mughalské říše, která po staletí vládla velké části subkontinentu a zanechala po sobě nádherné architektonické skvosty. V 18. a 19. století se oblast dostala pod britskou koloniální nadvládu. Myšlenka samostatného muslimského státu se zrodila v důsledku obav muslimské menšiny z dominance hinduistické většiny v budoucí nezávislé Indii. To vedlo k dramatickému a krvavému rozdělení Britské Indie v roce 1947 a vzniku Pákistánu jako nezávislé muslimské republiky. První desetiletí nezávislosti byla poznamenána politickou nestabilitou, konflikty s Indií (zejména kvůli Kašmíru) a vnitřními problémy, které nakonec vyústily v oddělení Východního Pákistánu a vznik Bangladéše v roce 1971.
Pákistán je pátou nejlidnatější zemí světa s populací přesahující 240 milionů obyvatel, která je charakteristická svou mládí a dynamikou. Je to tavicí kotel mnoha etnických skupin, z nichž největší jsou Paňdžábci, Sindhovci, Paštúnové, Balúčové a Muhadžirové (potomci muslimů, kteří migrovali z Indie po rozdělení). Každá z těchto skupin přispívá k bohaté mozaice pákistánské kultury svými vlastními jazyky, tradicemi a zvyky. Oficiálními jazyky jsou urdština, která slouží jako lingua franca a symbol národní identity, a angličtina, široce používaná ve vládě, vzdělávání a obchodu. Regionální jazyky, jako je paňdžábština, sindhština, paštština a balúčština, jsou nicméně v denním životě převládající. Drvivá většina obyvatelstva jsou muslimové, s významnými menšinami křesťanů, hinduistů a dalších. Islám má hluboký vliv na pákistánskou společnost, kulturu a právo. Pákistánci jsou známí svou pohostinností, hlubokými rodinnými vazbami a silným smyslem pro komunitu. Kultura se projevuje v bohaté kuchyni, plné koření a chutí, v živé hudbě (od klasické až po súfijskou qawwali), poezii a tradičních řemeslech.
Ekonomika Pákistánu je smíšená, s významným podílem zemědělství, průmyslu a služeb. Zemědělství je stále klíčové, zaměstnává velkou část pracovní síly a je hlavním zdrojem příjmů. Pákistán je jedním z největších producentů bavlny, rýže, pšenice a cukrové třtiny. Na tento sektor navazuje silný textilní průmysl, který je hlavním exportním odvětvím země, produkujícím vše od surové bavlny po hotové oděvy. Dalšími důležitými průmyslovými odvětvími jsou výroba cementu, chemikálií, hnojiv, automobilů a softwaru, přičemž technologický sektor zažívá v posledních letech rychlý růst. Země se snaží diverzifikovat svou ekonomiku a lákat zahraniční investice, zejména v rámci projektu Čínsko-pákistánský ekonomický koridor (CPEC), který má potenciál transformovat regionální obchod a infrastrukturu. Pákistán se však potýká s řadou ekonomických výzev, včetně vysoké inflace, energetické krize, zahraničního dluhu a potřeby strukturálních reforem.
Pro turisty Pákistán nabízí nespočet lákadel, od dechberoucích přírodních krás po starobylé památky. Severní oblasti, s údolími Hunza, Naltar a Skardu, nabízejí úchvatné výhledy na zasněžené štíty, tyrkysová jezera a zelené louky, ideální pro pěší turistiku, horolezectví a jízdu na horském kole. Zde leží také legendární K2, lákající nejodvážnější horolezce. Historické památky zahrnují ruiny Mohendžodára a Harappy, které svědčí o jedné z nejstarších civilizací, a Taxilu, starobylé centrum vzdělanosti a buddhismu, s rozsáhlými archeologickými nalezišti. Kulturním srdcem země je město Láhaur, známé svými nádhernými mughalskými památkami, jako je Láhaurská pevnost, Badšáhí mešita a Šalimarovy zahrady, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Karáčí, obrovské přístavní město, je centrem obchodu a moderního života, zatímco Islámábád, hlavní město, je známý svou moderní architekturou a klidnými zelenými plochami. Pákistán také nabízí bohatou súfijskou kulturu s mnoha svatyněmi a festivaly, které přitahují poutníky i turisty z celého světa.
Pákistán je země s obrovským potenciálem, ale zároveň čelí mnoha výzvám. Bezpečnostní otázky, politická nestabilita, dopady klimatických změn a potřeba ekonomického rozvoje jsou jen některé z nich. Navzdory tomu se Pákistánci vyznačují obrovskou odolností, pracovitostí a hlubokým smyslem pro národní hrdost. S jeho strategickou polohou, mladou populací a bohatými přírodními a kulturními zdroji má Pákistán jedinečnou příležitost k růstu a rozvoji. Je to země, která fascinuje a překvapuje, země, kde se hluboká historie snoubí s ambicemi do budoucna, a která si zaslouží být poznána ve všech svých složitostech a krásách.
Informace o zemi Pákistán
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Pákistán (anglicky Pakistan) leží v místě/kontinentě Jižní Asie. Pákistán má rozlohu 796 095 km2 a 190 291 129 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 8 611 m.n.m. a jmenuje se K2. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Indický oceán. Státním zřízením je spolková republika a dnem nezávislosti je 14. srpen 1947. Hlavním městem je Islamabad. Pákistán má mezinárodní zkratku PK.
Pákistán - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 494 800 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 2 800 $. HDP roste tempem 2.40 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 11.90 % ročně. Pákistán má 58 410 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 190 291 129 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 5.60 %. Pákistán vydává 2.60 % HDP na zdravotnictví a 3,00 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 60.10 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 61 830 000 000 USD.
Pákistán - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Pákistán má 190 291 129 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.55 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 24.30. Každá matka má průměrně 3.07 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 61.27 a úmrtnost matek 260.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 66.35 let. Úmrtnost je 6.80 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Pákistán - doprava a telekomunikace
Pákistán má 260 760 km silnic, 7 791 km železničních tratí a 151 letišť. Je zde registrováno 11 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Pákistán je 111 000 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 5 722 000. Pákistán má 20 431 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 340 834 internetových přípojek. Pákistán má přiřazenu doménu prvního řádu .pk.
Pákistán - energetika
Pákistán ročně spotřebuje 74 350 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 93 350 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 20 200 000 kW. Pákistán exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 32.5 %, fosilní paliva: 65.2 %, jaderná energie: 2.3 %. V zemi Pákistán se vytěží ročně 63 080 barelů ropy.
Klíčová slova: ke stažení, import, seznam, hlavní město, zástavy, Státní vlajky všech států, obrázky, Země světa, na web, přístavy, Pákistán, železnice, Jižní Asie, obrázky vlaječek, prapory, internetové domény, svg, rozloha, wallpaper, fosilní paliva, k tisku, kontinet, vexilologie, HDP, vlaječka, vodní elektrárny, vlajka, elektrická energie, přehled, letiště
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. HTML kód, který umístíte na své webové stránky, zobrazí vlaječku okamžitě, aniž byste ji museli stahovat a nahrávat. Neručíme za správnost a aktuálnost uvedených informací. Kvůli nepravidelné aktualizaci může obsah obsahovat zastaralé nebo nepřesné údaje. Zkuste též najít informace řekněme například ve známé Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.

