Státní Bhútánská vlajka státu Bhútán - Jižní Asie
Bhútánská vlajka
Líbí se vám Bhútánská vlajka? Pak se podělte s vašimi kamarády, známými a přáteli na webových službách typu Pinterest, Facebook, Twitter nebo Reddit.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x59
Ikona 32x21
Bhútán
Bhútán, známý jako Království hřmícího draka, je malá, vnitrozemská země ležící v srdci Himálaje, sevřená mezi Indií a Čínou. Tato mystická země si po staletí udržela svou izolaci, což jí umožnilo zachovat jedinečnou kulturu, hluboce zakořeněnou v tibetském buddhismu Vadžrajány, a neporušené přírodní prostředí. Namísto hrubého domácího produktu (HDP) se Bhútán řídí filozofií hrubého národního štěstí (HNS), která klade důraz na harmonický rozvoj materiálního i duchovního blahobytu. Geograficky je Bhútán převážně hornatou zemí, jejíž krajina se dramaticky mění od subtropických plání na jihu po subalpínské a alpínské pásmo s věčně zasněženými vrcholy Himálaje na severu, včetně nejvyšší nevylezené hory světa, Gangkhar Puensum. Krajinu protínají divoké, rychle tekoucí řeky, které jsou nejen životodárnou tepnou pro zemědělství, ale také klíčovým zdrojem pro výrobu hydroelektrické energie. Díky svému závazku chránit přírodu, zakotvenému v ústavě, je Bhútán jednou z mála zemí na světě, která je uhlíkově negativní, s více než 70 % rozlohy pokryté lesy, což z něj činí globálního lídra v oblasti udržitelnosti životního prostředí a boje proti klimatickým změnám.
Bhútánská historie je bohatá a opředená legendami, přičemž klíčovým momentem byl příchod buddhismu v 8. století s Guru Rinpočhem (Padmasambhavou), který založil mnoho klášterů a posvátných míst, včetně slavného Tygřího hnízda. V 17. století sjednotil zemi Shabdrung Ngawang Namgyal, který vytvořil jedinečný systém vlády s náboženským a světským vůdcem a zavedl systém pevností, tzv. „dzongů“, které sloužily jako administrativní, náboženská a vojenská centra. Po období vnitřních konfliktů byla v roce 1907 založena dědičná monarchie pod dynastií Wangchucků, což znamenalo počátek moderního Bhútánu a postupné, kontrolované otevírání se světu s důrazem na zachování národní identity a kultury. Obyvatelstvo Bhútánu čítá kolem 780 000 lidí a je etnicky a kulturně různorodé, s hlavními skupinami Ngalopů, potomků tibetských migrantů, Sharchopů, původních obyvatel východu, a Lhotshampů, neboli „jižanů“ nepálského původu. Oficiálním jazykem je dzongkha, ale v zemi se mluví mnoha dalšími jazyky. Společnost je hluboce propojena s buddhismem, což se projevuje v každodenním životě, od architektury po svátky a rituály. Bhútán klade velký důraz na vzdělání a zdravotní péči, které jsou pro občany bezplatné, což přispívá k vysoké gramotnosti a zlepšování zdravotních ukazatelů.
Filozofie Hrubého národního štěstí (HNS) je pravděpodobně nejznámějším a nejunikátnějším rysem Bhútánu, který jej odlišuje od ostatních zemí. Koncept HNS, formulovaný čtvrtým králem Bhútánu, Jigme Singye Wangchuckem, v 70. letech 20. století, se nezaměřuje pouze na ekonomický růst, ale na holistický rozvoj zahrnující materiální i duchovní blahobyt. Je založeno na čtyřech pilířích: udržitelný a spravedlivý socioekonomický rozvoj, ochrana životního prostředí, zachování a propagace kultury a dobrá správa věcí veřejných. Vláda Bhútánu využívá HNS jako vodítko pro všechny politiky a rozvojové plány, snaží se zajistit, aby každý projekt a iniciativa přispívaly ke štěstí a blahobytu občanů, nikoli jen k ekonomickému zisku. V posledních desetiletích prošel Bhútán pozoruhodnou transformací ve svém vládním systému, kdy se pod vedením osvícených králů země postupně posunula k demokratické konstituční monarchii. V roce 2008 se konaly první parlamentní volby a byla přijata nová ústava, která zajistila základní práva občanů a oddělila moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Král zůstává hlavou státu a symbolem jednoty, ale výkonnou moc drží vláda v čele s premiérem.
Bhútánská ekonomika je relativně malá, ale stabilní, a je silně ovlivněna filozofií HNS, která upřednostňuje udržitelný rozvoj před rychlým, nekontrolovaným růstem. Hlavním pilířem ekonomiky je hydroenergetika, přičemž Bhútán má obrovský potenciál pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů, kterou prodává převážně do Indie, což generuje značné příjmy pro státní rozpočet. Dalším důležitým sektorem je zemědělství, které zaměstnává velkou část populace a aktivně podporuje organické zemědělství, usilujíc o to, aby se Bhútán stal plně organickou zemí. Turismus je dalším významným zdrojem příjmů, avšak je přísně regulován politikou „vysoké hodnoty, nízkého dopadu“, aby se zabránilo masovému turismu a jeho negativním dopadům na kulturu a životní prostředí. Turisté musí platit denní poplatek (Sustainable Development Fee – SDF), který je určen na financování bezplatného vzdělávání, zdravotní péče a ochrany životního prostředí, čímž zajišťuje, že turismus přímo přispívá k blahobytu země. Mezi hlavní turistické atrakce patří majestátní klášter Paro Taktsang, známý jako Tygří hnízdo, působivé „dzongy“ jako Punakha Dzong a Tashichho Dzong v hlavním městě Thimphu, a barevné náboženské festivaly „tsechu“, nabízející pohled na tradiční tance s maskami a rituály.
Bhútánská kultura je jednou z nejzachovalejších na světě, hluboce ovlivněná a prostoupená buddhismem Vadžrajány. Každodenní život je formován duchovními hodnotami, což se odráží v architektuře, umění, hudbě, tanci a oblékání. Dominantními architektonickými prvky jsou již zmíněné dzongy, masivní kamenné pevnosti s bohatě zdobenými dřevěnými prvky, které slouží jako administrativní a náboženská centra, a také četné kláštery a chrámy roztroušené po celé zemi. Tradiční oděv, gho pro muže a kira pro ženy, je stále běžně nošen a je součástí národní identity, přičemž je i povinný pro vstup do vládních budov a klášterů. Náboženské festivaly „tsechu“ jsou vrcholem kulturního kalendáře, plné barev, hudby, tanců s maskami a dramatických rituálů, které vyprávějí příběhy z buddhismu a přinášejí požehnání. Bhútánské umění a řemesla, často označovaná jako „thirteen arts and crafts“ (Zorig Chusum), zahrnují malířství, sochařství, řezbářství, tkaní, stříbrotepectví a další, a jsou předávány z generace na generaci, udržujíce živé starodávné techniky. Úcta k přírodě, rodině a společenství je základem bhútánského životního stylu, a země se aktivně snaží chránit své jedinečné kulturní dědictví před vlivy moderního světa. Bhútán, země hřmícího draka, zůstává jedním z nejpozoruhodnějších a nejinspirativnějších míst na Zemi. Jeho odhodlání upřednostňovat štěstí a blahobyt svých občanů před pouhým ekonomickým růstem, chránit své přírodní prostředí a pečlivě si střežit bohaté kulturní dědictví, nabízí světu cennou lekci o udržitelném a smysluplném rozvoji. Je to země, která nám připomíná, že skutečné bohatství nemusí spočívat v materiálním vlastnictví, ale v kolektivním štěstí a udržitelné budoucnosti.
Informace o zemi Bhútán
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Bhútán (anglicky Bhutan) leží v místě/kontinentě Jižní Asie. Bhútán má rozlohu 38 394 km2 a 716 896 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 7 553 m.n.m. a jmenuje se Kula Kangri. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 97 m.n.m. a jmenuje se Drangme Chhu. Státním zřízením je konstituční monarchie.Hlavním městem je Thimphu. Bhútán má mezinárodní zkratku BT.
Bhútán - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 4 342 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 6 200 $. HDP roste tempem 5.90 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 7.70 % ročně. Bhútán má 299 900 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 716 896 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 4.00 %. Bhútán vydává 5.50 % HDP na zdravotnictví a 1,00 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 78.90 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 1 275 000 000 USD.
Bhútán - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Bhútán má 716 896 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.18 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 18.75. Každá matka má průměrně 2.13 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 42.17 a úmrtnost matek 180.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 67.88 let. Úmrtnost je 6.99 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Bhútán - doprava a telekomunikace
Bhútán má 8 050 km silnic a 2 letišť.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Bhútán je 484 200. Počet aktivních pevných telefonních linek je 27 500. Bhútán má 50 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 14 714 internetových přípojek. Bhútán má přiřazenu doménu prvního řádu .bt.
Bhútán - energetika
Bhútán ročně spotřebuje 1 161 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 6 826 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 505 000 kW. Bhútán exportuje 5 500 000 000 kWh a importuje 20 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 98.9 %, fosilní paliva: 1.1 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: k vytisknutí, kanály, vlajka, internetové domény, png, Přehled státních praporů, vexilologie, Seznam státních vlajek, praporky, státní zřízení, Jižní Asie, počet obyvatel, Jižní Asie, železnice, obrázek, Obrázky vlaječky zemí, vlaječky, rozloha, zdarma, vodní elektrárny, přehled, nejvyšší bod, obrázky, Státní vlajky všech států, použití, průplavy, prapor, kontinet, rozměry, měna
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. HTML kód, který umístíte na své webové stránky, zobrazí vlaječku okamžitě, aniž byste ji museli stahovat a nahrávat. Provozovatel neručí za to, že informace uvedené na portálu, nebo na stránkách na které portál odkazuje, jsou správné, úplné a aktuální. Litujem, že není v našich silách provádět pravidelně aktualizace všech textů. Aktuální fakta si můžete dohledat např. v projektu Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.