Státní Bangladéšská vlajka státu Bangladéš - Jižní Asie
Bangladéšská vlajka
Velmi by nás potěšilo, pakliže byste sdíleli obrázek Bangladéšská vlajka se známými na nejznámějších platformách, například na Pinterestu, Redditu, Síti X či Facebooku.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x53
Ikona 32x19
Bangladéš
Bangladéš, země pro mnohé stále zahalená rouškou tajemství, je pulzujícím srdcem jižní Asie, které se rozkládá na úrodných pláních delty řek Gangy a Brahmaputry. Tato hustě osídlená země, obdařená bohatou historií, rozmanitou kulturou a dechberoucí přírodní krásou, čelí zároveň mnoha výzvám, které jsou neodmyslitelně spjaty s její geografií a rychlým rozvojem. Přestože je často vnímána především optikou přírodních katastrof a chudoby, Bangladéš je ve skutečnosti zemí neuvěřitelné odolnosti, inovací a hluboce zakořeněných tradic, která se dynamicky transformuje a hledá své místo v moderním světě.
Geograficky je Bangladéš jedinečný, neboť jeho rozloha 147 570 čtverečních kilometrů je téměř celá tvořena obrovskou, nízko položenou říční deltou, která je protkána sítí stovek řek a kanálů. Tři hlavní řeky – Ganga (v Bangladéši známá jako Padma), Brahmaputra (Jamuna) a Meghna – se zde slévají a ústí do Bengálského zálivu, vytvářejíce jednu z nejúrodnějších oblastí na světě. Tato říční síť je životodárnou tepnou země, která poskytuje vodu pro zemědělství, umožňuje rybolov a slouží jako důležitá dopravní cesta, avšak zároveň představuje i značné riziko v podobě každoročních monzunových záplav a cyklónů, které jsou zesilovány dopady klimatických změn. Většina území leží jen několik metrů nad mořem, což z Bangladéše činí jednu z nejzranitelnějších zemí vůči stoupající hladině oceánů, což má dalekosáhlé důsledky pro její obyvatelstvo a ekonomiku. Na jihovýchodě se nachází hornatější oblast Chittagong Hill Tracts, která nabízí odlišnou krajinu a je domovem různých domorodých etnických skupin, zatímco na jihu země se rozprostírá největší mangrovový les na světě, Sundarbans, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je domovem majestátního tygra bengálského.
S odhadovaným počtem obyvatel přesahujícím 170 milionů na relativně malém území je Bangladéš jednou z nejhustěji osídlených zemí na světě, což klade obrovské nároky na zdroje a infrastrukturu. Většina obyvatelstva je etnicky bengálská a hovoří bengálsky, což je také oficiální jazyk země. Přibližně 90 % populace vyznává islám, což z Bangladéše činí třetí největší muslimskou zemi na světě, zatímco hinduismus je druhou největší náboženskou skupinou s přibližně 8 % obyvatelstva. Existují také menší komunity buddhistů a křesťanů, zejména v hornatých oblastech. Vysoká hustota zalidnění a rychlá urbanizace vedly k růstu megaměst, jako je hlavní město Dháka, které je s více než 20 miliony obyvatel jedním z největších a nejrychleji rostoucích měst na světě. Tento demografický tlak představuje značné výzvy v oblasti bydlení, zaměstnanosti, zdravotní péče a vzdělávání, avšak bangladéšská společnost se vyznačuje pozoruhodnou soudržností a schopností adaptace, což se projevuje v silných rodinných vazbách a komunitní podpoře.
Historie Bangladéše je bohatá a komplexní, sahající tisíce let zpět do starověkých civilizací. Oblast Bengálska, jejíž východní část tvoří dnešní Bangladéš, byla po staletí centrem obchodu a kultury, ovlivněna řadou dynastií a říší, včetně Maurjů, Guptů, Pálovců a Senců, které zanechaly hluboké stopy v umění, architektuře a náboženství. Příchod islámu v 13. století přinesl novou éru, kdy se region stal důležitým centrem islámské učenosti a kultury pod vládou Dillíského sultanátu a později Mughalské říše. Během britské koloniální nadvlády, která trvala od 18. století do roku 1947, bylo Bengálsko jednou z nejvýznamnějších a nejlidnatějších provincií Britské Indie, avšak zároveň čelilo hospodářskému vykořisťování a častým hladomorům. Po rozdělení Britské Indie v roce 1947 se Bengálsko rozdělilo na dvě části: Západní Bengálsko zůstalo součástí Indie a Východní Bengálsko, převážně muslimské, se stalo Východním Pákistánem, součástí nově vzniklého Pákistánu. Toto uspořádání bylo od počátku problematické kvůli geografickému oddělení (Východní a Západní Pákistán dělila Indie), jazykovým a kulturním rozdílům a politickému a ekonomickému zanedbávání Východního Pákistánu ze strany západopákistánské vlády. Vyvrcholení této nespokojenosti přišlo s Jazykovým hnutím v roce 1952, které požadovalo uznání bengálštiny jako úředního jazyka, a následnou válkou za nezávislost v roce 1971. Po devíti měsících brutálních bojů, s podporou Indie, se Východní Pákistán osamostatnil a vznikl nezávislý Bangladéš, což bylo vykoupeno životy milionů lidí. Po získání nezávislosti následovalo období politické nestability, převratů a přírodních katastrof, avšak země se postupně stabilizovala a začala budovat svou identitu a ekonomiku.
Bangladéšská ekonomika, kdysi považovaná za „karmu bezedné nádoby“, prošla v posledních desetiletích pozoruhodnou transformací a dosahuje stabilního hospodářského růstu, což vedlo k výraznému snížení chudoby. Klíčovým pilířem ekonomiky je zemědělství, které zaměstnává značnou část populace a zaměřuje se především na pěstování rýže, čaje a juty, přičemž Bangladéš je jedním z největších producentů juty na světě. Nicméně, hnací silou moderní bangladéšské ekonomiky je bezesporu oděvní průmysl (Ready-Made Garment – RMG), který se stal druhým největším exportérem oděvů na světě, hned po Číně. Miliony lidí, převážně žen, pracují v tisících textilních továren po celé zemi a produkují oblečení pro světové značky. Tento průmysl přináší zemi obrovské příjmy a pracovní příležitosti, avšak zároveň čelí kritice kvůli pracovním podmínkám, nízkým mzdám a bezpečnosti práce, což vedlo k mnoha reformám po tragédii Rana Plaza v roce 2013. Dalšími rostoucími sektory jsou farmaceutický průmysl, stavba lodí, kožedělný průmysl a informační technologie. Významným zdrojem příjmů jsou také remitence od milionů Bangladéšanů pracujících v zahraničí, které představují podstatnou část HDP země. Navzdory pokroku se Bangladéš stále potýká s infrastrukturními nedostatky, korupcí a dopady klimatických změn, které ohrožují zemědělství a pobřežní oblasti.
Pro ty, kdo hledají autentický a neokoukaný cestovatelský zážitek, nabízí Bangladéš řadu fascinujících turistických atrakcí. Jednou z nejikoničtějších je Cox’s Bazar, pyšnící se titulem nejdelší přírodní písečné pláže na světě, která se táhne v délce přes 120 kilometrů podél pobřeží Bengálského zálivu. Je to oblíbené místo pro relaxaci, sledování západů slunce a poznávání místního života rybářů. Dalším klenotem je již zmiňovaný Sundarbans, největší mangrovový les světa, který je domovem tygra bengálského, krokodýlů, jelenů a nepřeberného množství ptactva. Prozkoumávání Sundarbans na lodi je nezapomenutelným zážitkem, který nabízí jedinečný pohled na divokou přírodu a ekosystém. Hlavní město Dháka, ačkoliv chaotické a rušné, skrývá mnoho historických pokladů, jako je pevnost Lalbagh ze 17. století, palác Ahsan Manzil (Růžový palác), hvězdná mešita Tara Masjid a impozantní budova parlamentu Jatiyo Sangsad Bhaban, mistrovské dílo moderní architektury od Louise Kahna. Pro milovníky přírody a čaje je ideální oblast Srimangal v severovýchodní části země, známá svými nekonečnými čajovými plantážemi a svěží zelenou krajinou. Bangladéš se také pyšní několika památkami UNESCO, včetně ruin buddhistického viháru v Paharpuru, jednoho z největších buddhistických klášterů jižní Asie, a historického města mešit Bagerhat, které je domovem desítek mešit z 15. století, včetně slavné mešity Šedesáti kupolí. Návštěvníci mohou také zažít autentický venkovský život, plavby po řece a poznat pohostinnost místních obyvatel.
Bangladéš je země plná kontrastů a protikladů, kde se starobylé tradice snoubí s moderními ambicemi, a kde se neúnavná síla přírody střetává s nezdolným duchem jejích obyvatel. Navzdory všem výzvám, od klimatických změn po hustotu zalidnění, Bangladéš neustále usiluje o pokrok, buduje svou ekonomiku a posiluje svou pozici na světové scéně. Je to země s hlubokým kulturním dědictvím, bohatou historií a lidmi, kteří se vyznačují neuvěřitelnou odolností a pohostinností. Pro ty, kdo jsou ochotni nahlédnout za stereotypy, nabízí Bangladéš nezapomenutelný zážitek a důkaz o síle lidského ducha tváří v tvář nepřízni osudu.
Informace o zemi Bangladéš
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Bangladéš (anglicky Bangladesh) leží v místě/kontinentě Jižní Asie. Bangladéš má rozlohu 143 998 km2 a 161 083 804 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 230 m.n.m. a jmenuje se Keokradong. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Indický oceán. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 16. prosinec 1971. Hlavním městem je Dhaka. Bangladéš má mezinárodní zkratku BG.
Bangladéš - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 285 800 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 1 700 $. HDP roste tempem 6.10 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 10.70 % ročně. Bangladéš má 75 420 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 161 083 804 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 5.00 %. Bangladéš vydává 3.40 % HDP na zdravotnictví a 1,30 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 35.20 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 25 220 000 000 USD.
Bangladéš - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Bangladéš má 161 083 804 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.58 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 22.53. Každá matka má průměrně 2.55 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 48.99 a úmrtnost matek 240.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 70.06 let. Úmrtnost je 5.71 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Bangladéš - doprava a telekomunikace
Bangladéš má 239 226 km silnic, 2 622 km železničních tratí a 18 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 8 370 km. Je zde registrováno 62 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Bangladéš je 85 000 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 1 600 000. Bangladéš má 617 300 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 69 285 internetových přípojek. Bangladéš má přiřazenu doménu prvního řádu .bd.
Bangladéš - energetika
Bangladéš ročně spotřebuje 34 830 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 35 700 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 5 819 000 kW. Bangladéš exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.3 %, vodní elektrárny: 4.0 %, fosilní paliva: 95.8 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Bangladéš se vytěží ročně 5 200 barelů ropy.
Klíčová slova: zástavy, Státy, k vytisknutí, energetika, Jižní Asie, datum vzniku, png, internetové domény, wallpaper, zdravotnictví, přehled, přístavy, zdarma, import, na web, Státní symboly, obrázky, doprava a telekomunikace, svg, měna, seznam, Státní vlajky všech států, prapory, kojenecká úmrtnost, použití, velikost populace, k vytištění, Přehled státních praporů, praporky, hlavní město
Těší nás váš zájem o státní vlajky, prapory, státní symboly a vlaječky zemí světa. Tato všeobecná znalost se vám může hodit nejen při cestách do ciziny nebo o dovolené v zahraničí, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Stáhněte si všechny obrázky vlajek zcela zdarma! Dostupné jsou v několika rozlišeních, takže je snadno začleníte do dokumentů (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) nebo použijete jako favikony na webových stránkách. Jednoduše vložte HTML kódy od ikonek přímo do svých WWW stránek (např. na blog). Tím se vlajka zobrazí a obejdete se bez stahování a nahrávání obrázků na webový server. Neručíme za aktuálnost a správnost uvedených informací, chyby vyhrazeny. Prosíme, vezměte v úvahu, že aktualizace textů probíhají nepravidelně. Čerstvé informace hledejte dejme tomu třeba v české Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.