Státní Surinamská vlajka státu Surinam - Jižní Amerika
Surinamská vlajka
Tuto vlajku (Surinamská vlajka) můžete sdílet se známými na webových službách typu Pinterest, Facebook, Twitter nebo Reddit.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x59
Ikona 32x21
Surinam
Surinam, často přehlížený klenot severovýchodního pobřeží Jižní Ameriky, je fascinující zemí, která se pyšní neuvěřitelnou směsicí kultur, nedotčené přírody a bohaté, byť často bolestivé historie. Je to nejmenší suverénní stát na jihoamerickém kontinentu, ale jeho rozmanitost a unikátní identita dalece přesahují jeho geografické rozměry. Od rušných ulic hlavního města Paramaribo, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, až po hluboké, neprozkoumané deštné pralesy, které pokrývají většinu jeho vnitrozemí, nabízí Surinam zážitek, který nemá v regionu obdoby. Je to země, kde se africké, asijské, evropské a domorodé vlivy proplétají v jedinečnou mozaiku, tvořící živoucí kulturu a společnost, která neustále hledá svou cestu v moderním světě.
Geograficky se Surinam rozkládá na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky, omýván Atlantským oceánem na severu a hraničící s Francouzskou Guyanou na východě, Guyanou na západě a Brazílií na jihu. Jeho krajina je převážně nížinatá podél pobřeží, kde žije drtivá většina obyvatelstva a kde se nacházejí úrodné zemědělské půdy. Směrem do vnitrozemí se terén postupně zvedá a přechází do hustých tropických deštných pralesů, které pokrývají více než 80 % území země. Tyto pralesy jsou součástí amazonského biomu a jsou domovem neuvěřitelné biodiverzity, včetně mnoha endemických druhů rostlin a živočichů. Klíčovými vodními toky jsou řeky Surinam, Maroni (tvořící hranici s Francouzskou Guyanou) a Corantijn (hranice s Guyanou), které hrají zásadní roli v dopravě, rybolovu a zásobování vodou. Klima je tropické, s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok a dvěma obdobími dešťů a dvěma obdobími sucha, což výrazně ovlivňuje životní styl a zemědělské cykly.
Historie Surinamu je složitým tkanivem kolonialismu, otroctví, migrace a boje za nezávislost. Původními obyvateli byli Arawakové a Karibové, kteří obývali tuto oblast po tisíce let před příchodem Evropanů. Prvními Evropany, kteří se zde usadili, byli v 17. století Britové, ale oblast byla brzy vyměněna s Nizozemci za Nový Amsterdam (dnešní New York) v roce 1667. Pod nizozemskou správou se Surinam stal prosperující kolonií založenou na plantážním hospodářství, kde se pěstovala cukrová třtina, káva, kakao a bavlna. K obdělávání těchto plantáží byli ve velkém počtu dováženi afričtí otroci, jejichž potomci dnes tvoří významnou část kreolského obyvatelstva. Mnozí otroci však utekli do hlubokého pralesa, kde založili nezávislé komunity známé jako Maroni (dnes často označované jako Lesní Négři), kteří si dodnes uchovávají své africké kulturní tradice. Po zrušení otroctví v roce 1863 čelila kolonie nedostatku pracovní síly, což vedlo k masivnímu náboru smluvních dělníků z Britské Indie (dnešní Indie), Jávského souostroví (dnešní Indonésie) a Číny. Tito dělníci, kteří přinesli své vlastní jazyky, náboženství a kultury, položili základy dnešní unikátní etnické mozaiky Surinamu. Země získala plnou nezávislost na Nizozemsku 25. listopadu 1975, avšak následující desetiletí byla poznamenána politickou nestabilitou, včetně vojenských převratů v letech 1980 a 1990 a občanské války v letech 1986–1992. Navzdory těmto výzvám se Surinam postupně posouvá k upevňování demokracie a udržitelného rozvoje.
Obyvatelstvo Surinamu je bezpochyby jeho největším bohatstvím a zároveň nejvýraznějším rysem. Se zhruba 600 000 obyvateli je to jedna z etnicky nejrozmanitějších zemí na světě, kde vedle sebe žijí potomci afrických otroků (Kreolové a Maroni), indických smluvních dělníků (Hindustánci), jávských imigrantů, původních obyvatel (Indiáni), Číňanů a malého počtu Evropanů. Tato rozmanitost se odráží v jazycích, náboženstvích a kulinářství. Oficiálním jazykem je nizozemština, ale široce se používá také sranan tongo, kreolský jazyk, který slouží jako lingua franca. Dále se mluví sarnami hindustánštinou, jávštinou, různými maronskými a domorodými jazyky a čínskými dialekty. Co se týče náboženství, Surinam je domovem křesťanů (katolíci, protestanti), hinduistů, muslimů a vyznavačů tradičních afrických náboženství, jako je Winti. Je pozoruhodné, jak tyto různé komunity dokážou žít relativně harmonicky vedle sebe, sdílet svá jídla, hudbu a festivaly, což vytváří jedinečnou a tolerantní společenskou atmosféru. Tato kulturní fúze je patrná v každodenním životě, od rozmanitosti jídel, které se podávají na pouličních stáncích, až po pestrobarevné festivaly, které se slaví po celý rok.
Ekonomika Surinamu je silně závislá na těžbě přírodních zdrojů. Hlavními pilíři jsou těžba bauxitu (který se zpracovává na oxid hlinitý a hliník), zlata a ropy. Tyto komodity tvoří většinu exportních příjmů země, což ji činí zranitelnou vůči globálním výkyvům cen. Kromě těžby hraje roli i zemědělství, zejména pěstování rýže, banánů a palmového oleje, a lesnictví, i když tlak na udržitelné hospodaření s deštnými pralesy roste. V posledních letech se Surinam snaží diverzifikovat svou ekonomiku a rozvíjet sektory, jako je ekoturistika, která využívá jeho bohatou přírodu a jedinečnou kulturu. Výzvy, kterým země čelí, zahrnují potřebu zlepšení infrastruktury, boj proti korupci a zajištění udržitelného rozvoje, který bude prospěšný pro všechny vrstvy společnosti a zároveň ochrání vzácné přírodní bohatství. I přes tyto překážky má Surinam obrovský potenciál pro růst, zejména v oblasti udržitelného cestovního ruchu a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Pro turisty nabízí Surinam nezapomenutelné zážitky, které kombinují kulturní ponor s dobrodružstvím v divočině. Hlavní město Paramaribo je samo o sobě atrakcí. Jeho historické centrum, zapsané na seznamu UNESCO, je proslulé svou jedinečnou dřevěnou koloniální architekturou, která odráží nizozemský vliv. Zde můžete obdivovat impozantní prezidentský palác, katedrálu sv. Petra a Pavla (jednu z největších dřevěných staveb v Americe) a procházet se podél řeky Surinam. Město je také svědectvím náboženské tolerance, kde se vedle sebe nachází synagoga, mešita a hinduistický chrám. Mimo město láká Surinam především svou nedotčenou přírodou. Centrální surinamská přírodní rezervace, další památka UNESCO, je jedním z největších a nejzachovalejších deštných pralesů na světě, domovem jaguárů, tapírů, opic a stovek druhů ptáků. Návštěvníci mohou prozkoumat prales v Přírodním parku Brownsberg, který nabízí úchvatné výhledy, vodopády a možnost pozorování divoké zvěře. Pro milovníky mořských želv je pak ideální přírodní rezervace Galibi na východním pobřeží, kde se každoročně líhnou tisíce želv. Cestování lodí po řece Surinam je dalším populárním způsobem, jak poznat vnitrozemí a navštívit autentické maronské vesnice, kde se můžete seznámit s jejich jedinečnou kulturou a životním stylem. Ať už hledáte kulturní zážitky, adrenalinové dobrodružství nebo klid v divočině, Surinam má co nabídnout.
Surinam je země kontrastů a neuvěřitelné rozmanitosti, která si zaslouží větší pozornost. Je to místo, kde se historie střetává s modernitou, kde se setkávají kultury z celého světa a kde panenská příroda ukrývá nesmírné bohatství. Navzdory výzvám, kterým čelí, si Surinam udržuje svou jedinečnou identitu a hrdost. Je to země, která neustále hledá svou cestu, ale její obyvatelé, se svou odolností a otevřeností, tvoří základ pro slibnou budoucnost. Surinam není jen geografickým bodem na mapě Jižní Ameriky, je to živoucí důkaz toho, jak se různé světy mohou spojit a vytvořit něco skutečně výjimečného.
Informace o zemi Surinam
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Surinam (anglicky Suriname) leží v místě/kontinentě Jižní Amerika. Surinam má rozlohu 163 820 km2 a 560 157 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 230 m.n.m. a jmenuje se Juliana Top. Nejníže položené místo se nachází v úrovni -2 m.n.m. a jmenuje se bezejmenné místo na pobřeží. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 25. listopad 1975. Hlavním městem je Paramaribo. Surinam má mezinárodní zkratku NS.
Surinam - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 5 125 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 9 600 $. HDP roste tempem 4.50 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 19.50 % ročně. Surinam má 165 600 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 560 157 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 9.00 %. Surinam vydává 7.60 % HDP na zdravotnictví a 0,60 % HDP na armádu. Celková výše zahraničního dluhu činí 504 300 000 USD.
Surinam - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Surinam má 560 157 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.22 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 17.44. Každá matka má průměrně 2.08 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 28.94 a úmrtnost matek 130.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 71.12 let. Úmrtnost je 6.17 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Surinam - doprava a telekomunikace
Surinam má 4 304 km silnic a 47 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 1 200 km.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Surinam je 947 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 85 500. Surinam má 163 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 186 internetových přípojek. Surinam má přiřazenu doménu prvního řádu .sr.
Surinam - energetika
Surinam ročně spotřebuje 1 463 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 1 603 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 389 000 kW. Surinam exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 48.6 %, fosilní paliva: 51.4 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Surinam se vytěží ročně 16 000 barelů ropy.
Klíčová slova: ikona na web, internetové domény, png, počet obyvatel, svg, Světové země, Surinam, Národní prapor, na web, Všechny země světa, vlaječky, státy, přehled, Státy, zdarma, měna, zástavy, Afrika, Jižní Amerika, kontinet, k tisku, informace, použití, nejvyšší bod, k vytisknutí, přístavy, wallpaper, Státní vlajka, vlaječky, prapory, vlajka, Seznam státních vlajek
Těší nás váš zájem o státní vlajky, státní symboly zemí a jejich prapory, vlaječky. Jejich znalost se vám bude hodit nejen při cestování (dovolené), ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. HTML kód, který umístíte na své webové stránky, zobrazí vlaječku okamžitě, aniž byste ji museli stahovat a nahrávat. Text zveřejněný na těchto webových stránkách má pouze informativní charakter a může obsahovat nepřesnosti či chyby. Data zde uvedená nemusí vždy odpovídat nejnovějším skutečnostem. Pro zjištění nejnovějších údajů doporučujeme hledat řekněme na české Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.