Státní Ukrajinská vlajka státu Ukrajina - Evropa
Ukrajinská vlajka
Budeme rádi, pokud budete sdílet Ukrajinská vlajka s vašimi sledujícími na Pinterestu, Facebooku nebo Twitteru.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x59
Ikona 32x21
Ukrajina
Ukrajina, rozlehlá země ve východní Evropě, je fascinujícím mozaikovým kusem historie, kultury a přírody, který v posledních letech upoutal pozornost celého světa. Její jméno, které v překladu znamená „pohraničí“ nebo „země na okraji“, dokonale odráží její geostrategickou pozici na křižovatce Východu a Západu, což po staletí formovalo její osud a identitu. Od svých starobylých kořenů, sahajících až do dob Kyjevské Rusi, přes období nadvlády cizích mocností, až po vybojování nezávislosti a současnou statečnou obranu své suverenity, Ukrajina představuje symbol nezdolnosti a hlubokého odhodlání k evropským hodnotám. Tato země, bohatá na úrodné černozemě, mohutné řeky a rozmanitou krajinu, je domovem lidí s bohatou kulturní tradicí a silným národním vědomím, kteří navzdory všem výzvám usilují o budování demokratické a prosperující budoucnosti.
Geograficky se Ukrajina rozprostírá na úctyhodné ploše přibližně 603 500 kilometrů čtverečních, což z ní činí největší zemi ležící celou svou rozlohou v Evropě. Její rozlehlé území hraničí na severu s Běloruskem, na východě a severovýchodě s Ruskem, na západě s Polskem, Slovenskem a Maďarskem a na jihozápadě s Rumunskem a Moldavskem. Jižní hranici pak tvoří pobřeží Černého a Azovského moře, které Ukrajině zajišťuje strategický přístup k námořním trasám. Krajina je převážně rovinatá až mírně zvlněná, s rozsáhlými stepmi a lesostepmi, které jsou proslulé svou úrodností a představují „obilnici Evropy“. Západní část země je však domovem malebných Karpat, pohoří s nejvyšším ukrajinským vrcholem Hoverla, dosahujícím výšky 2061 metrů nad mořem. Tyto hory nabízejí drsnou krásu, husté lesy a jedinečnou kulturu. Klíčovou roli v ukrajinské geografii hraje řeka Dněpr, jedna z největších evropských řek, která protéká zemí od severu k jihu a rozděluje ji na pravobřežní a levobřežní Ukrajinu, než se vlévá do Černého moře. Dněpr je životodárnou tepnou, zdrojem pitné vody, energie a důležitou dopravní cestou. Klima je převážně mírné kontinentální, s horkými léty a chladnými zimami, přičemž na jihu se projevují subtropické vlivy, zvláště na Krymském poloostrově, který je však v současné době Ruskem okupován.
Obyvatelstvo Ukrajiny, které před invazí v roce 2022 čítalo přibližně 41 milionů lidí (bez okupovaného Krymu a částí Donbasu), je etnicky a kulturně rozmanité, ačkoliv drtivou většinu tvoří etničtí Ukrajinci. Mezi významné menšiny patří Rusové, kteří jsou soustředěni zejména na východě a jihu země, dále Bělorusové, Moldavané, Krymští Tataři, Bulhaři, Maďaři, Rumuni a Poláci. Úředním jazykem je ukrajinština, východoslovanský jazyk, který je pro zemi symbolem národní identity a suverenity, ačkoliv ruština je stále široce používána, zejména v některých regionech. Většina věřících se hlásí k pravoslaví, přičemž nejvýznamnějšími jsou Pravoslavná církev Ukrajiny a Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevského patriarchátu), ačkoliv existuje i významná řeckokatolická komunita, soustředěná především v západní Ukrajině. Největším a nejvýznamnějším městem je hlavní město Kyjev, starobylá metropole s bohatou historií a moderními rysy, která je kulturním, politickým a ekonomickým centrem země. Dalšími velkými městy jsou Charkov, Oděsa, Dněpr, Lvov a Doněck, z nichž mnohá dnes čelí následkům války. Současná válka měla dramatický dopad na demografickou situaci, vedla k masivnímu vnitřnímu i vnějšímu vysídlení milionů lidí a tragicky ovlivnila životy mnoha rodin, což představuje obrovskou výzvu pro budoucí obnovu a stabilitu země.
Historie Ukrajiny je dlouhá, složitá a často tragická, protkaná bojem za nezávislost a identitu. Její kořeny sahají do 9. století, kdy na území dnešní Ukrajiny vznikl mocný státní útvar Kyjevská Rus, který je považován za kolébku východoslovanské státnosti a pravoslaví. Po mongolské invazi ve 13. století se Kyjevská Rus rozpadla a ukrajinská území se ocitla pod nadvládou různých mocností, včetně Polsko-Litevské unie. V 17. století se vymanili ze závislosti na Polsku stateční kozáci pod vedením Bohdana Chmelnického, který vytvořil kozácký hetmanát, avšak následné konflikty vedly k rozdělení Ukrajiny mezi Ruské impérium a Polsko. V průběhu 18. a 19. století byla většina ukrajinských zemí začleněna do Ruského impéria, zatímco západní část připadla Rakousko-Uhersku. Období ruské nadvlády bylo poznamenáno rusifikací a potlačováním ukrajinského jazyka a kultury. Po rozpadu impérií v důsledku první světové války se Ukrajina na krátkou dobu stala nezávislou republikou, ale brzy byla pohlcena Sovětským svazem. Sovětské období přineslo obrovské utrpení, zejména během hladomoru ve 30. letech 20. století, známého jako Holodomor, který si vyžádal miliony životů a je dodnes vnímán jako genocida ukrajinského národa. Druhá světová válka Ukrajinu těžce zasáhla a po válce se stala jednou z nejvýznamnějších svazových republik. Zlomový okamžik nastal 24. srpna 1991, kdy Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila plnou nezávislost. Následující desetiletí byla poznamenána bojem o konsolidaci demokracie a ekonomickou transformací, což vyvrcholilo Oranžovou revolucí v roce 2004 a Euromajdanem v letech 2013–2014, kdy Ukrajinci masově demonstrovali za proevropskou orientaci a proti korupci. Reakcí Ruska byla anexe Krymu a rozpoutání války v Donbasu v roce 2014, což bylo předzvěstí plnohodnotné invaze, která začala 24. února 2022 a která zásadně změnila tvář Ukrajiny i celého světa, ale zároveň posílila národní jednotu a odhodlání bránit svou svobodu a nezávislost.
Ekonomika Ukrajiny je tradičně založena na několika klíčových pilířích, ačkoliv válka dramaticky změnila její strukturu a vyhlídky. Historicky je Ukrajina známá jako „obilnice Evropy“ díky svým úrodným černozemím, které umožňují pěstování obrovského množství pšenice, kukuřice, slunečnice a ječmene. Zemědělství zůstává i přes válečné útrapy důležitým sektorem, přičemž Ukrajina je jedním z největších světových exportérů zemědělských produktů. Kromě zemědělství má země bohatou tradici v těžkém průmyslu, zejména v oblastech těžby uhlí a železné rudy v Donbasu, hutnictví, strojírenství (včetně výroby letadel a raketových motorů) a chemického průmyslu. Tyto sektory, soustředěné především na východě země, však byly válkou těžce zasaženy, mnoho podniků bylo zničeno nebo se ocitlo pod okupací. V posledních letech před invazí zažíval rychlý růst sektor informačních technologií (IT), který se stal významným zdrojem příjmů a zaměstnanosti, a to i díky vysoké úrovni vzdělání a kvalifikované pracovní síle. Energetika je dalším klíčovým odvětvím, přičemž Ukrajina je silně závislá na jaderné energii, která pokrývá významnou část její spotřeby elektřiny. Po invazi se země potýká s obrovskými ekonomickými ztrátami, zničenou infrastrukturou a narušenými dodavatelskými řetězci, avšak mezinárodní podpora a vlastní odhodlání jí pomáhají udržet základní fungování ekonomiky a plánovat poválečnou obnovu, která se zaměří na modernizaci a evropskou integraci.
Přes válečné události, které ovlivňují možnosti cestování, má Ukrajina bohatou nabídku turistických zajímavostí a jedinečnou kulturu, která lákala návštěvníky z celého světa. Hlavní město Kyjev je pokladnicí historie a architektury, kde se nachází majestátní Kyjevskopečerská lavra, klášterní komplex zapsaný na seznamu UNESCO, a ohromující chrám svaté Sofie, který je dalším skvostem byzantské architektury. Město je plné zelených parků, bulvárů a muzeí, která svědčí o jeho tisícileté historii. Další perlou je západoukrajinský Lvov, jehož historické centrum je rovněž na seznamu UNESCO a okouzluje návštěvníky dlážděnými uličkami, architekturou ve stylu baroka a secese a kavárenskou kulturou, která mu vynesla přezdívku „malá Paříž“. Na jihu země leží přístavní město Oděsa, proslulé svými Potěmkinovými schody, elegantními bulváry a živou atmosférou, která odráží jeho multikulturní historii. Milovníci přírody si před válkou užívali krásu Karpat, kde se dalo lyžovat, pěší turistiku a poznávat kulturu Huculů, horalského etnika s bohatými tradicemi. Unikátní, byť morbidní, atrakcí byla i Černobylská zóna, kam se před válkou pořádaly organizované zájezdy pro ty, kteří chtěli na vlastní oči vidět následky jaderné katastrofy a opuštěné město Pripjať. Ukrajinská kultura je živá a rozmanitá, s bohatým folklórem, tradičními výšivkami (vyšivanky), lidovými tanci a hudbou. Gastronomie je chutná a sytá, s jídly jako boršč, vareniky (plněné knedlíčky) a salo (uzenina ze slaniny), které jsou nedílnou součástí národní identity.
Ukrajina je země, která v sobě nese hluboké historické rány, ale zároveň je plná nezlomné vůle a odhodlání k budoucnosti. Její geografická poloha ji předurčila k tomu, aby byla křižovatkou kultur a civilizací, což se odráží v její bohaté, byť často bolestné historii. Navzdory současným výzvám a devastaci způsobené válkou, ukrajinský národ prokazuje neuvěřitelnou odolnost, jednotu a odhodlání bránit své hodnoty a svou svobodu. Snaha o evropskou integraci a budování demokratického státu zůstává nezměněna a je motorem pro poválečnou obnovu a rozvoj. Ukrajina, se svou bohatou kulturou, malebnou krajinou a statečnými lidmi, je a vždy bude nedílnou součástí evropské rodiny, připravena psát novou kapitolu své historie jako suverénní a prosperující stát.
Informace o zemi Ukrajina
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Ukrajina (anglicky Ukraine) leží v místě/kontinentě Evropa. Ukrajina má rozlohu 603 550 km2 a 44 854 065 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 061 m.n.m. a jmenuje se Hora Hoverla. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Černé moře. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 24. srpen 1991. Hlavním městem je Kyjev. Ukrajina má mezinárodní zkratku UP.
Ukrajina - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 333 700 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 7 300 $. HDP roste tempem 5.20 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 8.00 % ročně. Ukrajina má 22 090 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 44 854 065 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 7.00 %. Ukrajina vydává 7.00 % HDP na zdravotnictví a 1,40 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 39.00 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 123 700 000 000 USD.
Ukrajina - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Ukrajina má 44 854 065 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.63 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 9.59. Každá matka má průměrně 1.29 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 8.38 a úmrtnost matek 32.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 68.74 let. Úmrtnost je 15.76 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Ukrajina - doprava a telekomunikace
Ukrajina má 169 496 km silnic, 21 684 km železničních tratí a 412 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 1 672 km. Je zde registrováno 134 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Ukrajina je 53 929 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 12 941 000. Ukrajina má 7 770 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 1 997 000 internetových přípojek. Ukrajina má přiřazenu doménu prvního řádu .ua.
Ukrajina - energetika
Ukrajina ročně spotřebuje 138 300 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 164 500 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 54 380 000 kW. Ukrajina exportuje 7 961 000 000 kWh a importuje 1 894 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.1 %, vodní elektrárny: 10.0 %, fosilní paliva: 64.4 %, jaderná energie: 25.4 %. V zemi Ukrajina se vytěží ročně 73 180 barelů ropy.
Klíčová slova: prapory, kojenecká úmrtnost, tapeta, doprava a telekomunikace, Ukrajina, fosilní paliva, Evropa, porodnost, png, země světa, obrázky, internetové domény, použití, státní zřízení, k vytisknutí, import, prapor, Světové země, na web, vodní elektrárny, přehled, Národní prapor, obrázek, měna, vlaječka, Země světa, svg, hlavní města, zdarma, zdravotnictví
Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Vlajky ke stažení zdarma! Využijte je v dokumentech nebo prezentacích v různých rozlišeních. Miniaturní ikony poslouží jako favikony pro vaše webové stránky. Pro rychlé zobrazení vlajky na vašem webu (třeba na blogu) využijte připravené HTML kódy u ikonek. Ušetříte si tak práci se stahováním a nahráváním. Uvedené texty jsou poskytovány bez záruky. Mohou obsahovat faktické, resp. pravopisné chyby za něž se předem omlouváme. Kvůli nepravidelné aktualizaci může obsah obsahovat zastaralé nebo nepřesné údaje. Pro zjištění nejnovějších údajů doporučujeme hledat řekněme například v projektu Wikipedie, kde by měly být aktuální údaje.