Státní Slovenská vlajka státu Slovensko - Evropa
Slovenská vlajka
Líbí se vám Slovenská vlajka? Pak se podělte se známými na sociálních sítích jako je Facebook a Twitter.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x59
Ikona 32x21
Slovensko
Slovensko, země ležící v srdci střední Evropy, je fascinující mozaikou drsných horských masivů, úrodných nížin, bohaté historie a živé kultury. Je to stát bez přístupu k moři, který se rozkládá na ploše přibližně 49 035 kilometrů čtverečních a je domovem pro více než pět milionů obyvatel. Navzdory své relativně malé rozloze nabízí Slovensko neobyčejnou rozmanitost přírodních krás a kulturních památek, což z něj činí oblíbenou destinaci pro turisty z celého světa, kteří hledají kombinaci dobrodružství, relaxace a poznávání. Jeho strategická poloha na křižovatce evropských cest formovala jeho osud po tisíciletí a zanechala nesmazatelné stopy v jeho identitě.
Geograficky je Slovensko převážně hornatou zemí, jejíž dominantní část tvoří západní Karpaty, které se táhnou přes většinu jeho území. Nejvýznamnějšími pohořími jsou majestátní Vysoké Tatry, s nejvyšším vrcholem Gerlachovským štítem (2 655 m n. m.), které jsou proslulé svými ostrými štíty, ledovcovými jezery, hlubokými dolinami a bohatou faunou a flórou. Tyto hory jsou rájem pro turisty, horolezce a lyžaře. Dále na západ se rozkládají Nízké Tatry, známé svými rozsáhlými krasovými útvary, jako je Demänovská jeskyně svobody a Demänovská ledová jeskyně, a populárními lyžařskými středisky, například Jasná. Dalšími významnými pohořími jsou Malá a Velká Fatra, Slovenské rudohoří a Pieniny. Na jihu a východě země se krajina postupně snižuje do úrodných nížin, především do Podunajské a Východoslovenské nížiny, které jsou důležitými zemědělskými oblastmi. Hlavní řekou je Dunaj, který tvoří část jižní hranice s Maďarskem a je významnou evropskou vodní cestou. Dalšími důležitými řekami jsou Váh, Hron a Morava. Slovensko se může pochlubit také řadou národních parků, jako jsou Slovenský ráj, Malá Fatra nebo Muránska planina, které chrání jeho unikátní ekosystémy a nabízejí nespočet možností pro pěší turistiku a pozorování přírody. Klima je mírné kontinentální s teplými léty a chladnými, sněžnými zimami, zejména v horských oblastech.
Obyvatelstvo Slovenska čítá přibližně 5,4 milionu lidí. Převážnou většinu tvoří etničtí Slováci (asi 80 %), avšak země je domovem i významných menšin. Nejpočetnější menšinou jsou Maďaři, žijící převážně v jižních oblastech podél hranic s Maďarskem. Dalšími menšinami jsou Romové, Češi, Rusíni a Ukrajinci. Oficiálním jazykem je slovenština, která patří do západní větve slovanských jazyků a je úzce příbuzná s češtinou, což umožňuje vzájemné dorozumívání. Z hlediska náboženství je Slovensko převážně katolickou zemí, k římskokatolické církvi se hlásí většina obyvatel. Významnou roli hraje také řeckokatolická církev a protestantské církve. Slovenská kultura je bohatá a rozmanitá, silně ovlivněná lidovými tradicemi, které se projevují v hudbě, tanci, řemeslech a krojích. Folklórní festivaly, jako například ty ve Východné nebo Detvě, jsou živým důkazem této tradice. Slovenská kuchyně je vydatná a chutná, s typickými jídly jako jsou bryndzové halušky (bramborové noky s ovčím sýrem a slaninou), kapustnica (zelná polévka s klobásou a houbami) nebo pirohy. Místní vína, zejména z Malokarpatské vinařské oblasti, si získávají stále větší uznání.
Historie Slovenska je dlouhá a spletitá, poznamenaná tisíciletími cizí nadvlády a bojem o národní identitu. Slované osídlili území dnešního Slovenska v 5. a 6. století. V 9. století se stalo centrem mocné Velkomoravské říše, prvního státního útvaru západních Slovanů, která přijala křesťanství a zanechala důležité kulturní a jazykové dědictví. Po pádu Velké Moravy na počátku 10. století se území postupně začlenilo do Uherského království, jehož součástí zůstalo téměř tisíc let. Během tohoto období, zejména po turecké invazi do Uher v 16. století, se Bratislava (tehdy Prešporok) stala korunovačním městem uherských králů a sídlem mnoha významných institucí. V rámci Rakousko-Uherska, které vzniklo v roce 1867, se slovenská národní identita formovala pod tlakem maďarizace, což vedlo k silnému národnímu obrození. Zlom nastal po první světové válce, kdy se Slováci v roce 1918 spojili s Čechy a vytvořili společný stát – Československo. Tato éra přinesla rozvoj slovenské kultury, školství a hospodářství. Během druhé světové války existoval na území Slovenska samostatný Slovenský stát, který byl satelitem nacistického Německa, což je kontroverzní období v jeho dějinách. Po válce bylo Československo obnoveno, avšak v roce 1948 se dostalo pod komunistickou nadvládu, která trvala až do Sametové revoluce v roce 1989. Po pádu komunistického režimu a následných politických a ekonomických změnách se Československo v roce 1993 pokojně rozdělilo na dva nezávislé státy: Českou republiku a Slovenskou republiku. Od té doby Slovensko prošlo rychlou transformací, stalo se členem Evropské unie (2004), NATO (2004) a eurozóny (2009), čímž se pevně zakotvilo v západních strukturách.
Ekonomika Slovenska prošla od získání nezávislosti výraznými změnami a modernizací. Z původně zemědělského a těžkého průmyslu orientovaného státu se stalo moderní hospodářství s vysokým podílem služeb a automobilového průmyslu. Slovensko je v současnosti světovou velmocí v produkci automobilů na jednoho obyvatele, s několika velkými automobilkami (Volkswagen, Kia, Peugeot Citroën, Land Rover), které tvoří pilíř jeho průmyslu a exportu. Kromě automobilového průmyslu jsou důležité také strojírenství, elektrotechnika, chemický průmysl a hutnictví. Zemědělský sektor, i když stále existuje, hraje menší roli v celkovém HDP. Slovensko investuje také do rozvoje moderních technologií a inovací. Díky členství v Evropské unii a eurozóně se slovenská ekonomika stala integrovanou součástí evropského trhu, což přináší jak výhody, tak i výzvy v podobě globální konkurence a nutnosti neustálé adaptace.
Slovensko je plné turistických zajímavostí, které lákají návštěvníky svou rozmanitostí. Jedním z největších lákadel jsou bezesporu již zmíněné Vysoké Tatry, kde se nachází ikonické Štrbské pleso, Popradské pleso a Lomnický štít, kam vede lanovka s dechberoucími výhledy. Pro milovníky historie jsou zde desítky hradů a zámků. Mezi nejimpozantnější patří Spišský hrad, jeden z největších hradních komplexů ve střední Evropě a památka UNESCO, nebo romantický Bojnický zámek s pohádkovou atmosférou. Nesmíme zapomenout ani na Bratislavský hrad, který se tyčí nad hlavním městem a nabízí panoramatický výhled na Dunaj a historické centrum Bratislavy. Hlavní město Bratislava samo o sobě je moderní metropole s bohatou historií, kde se snoubí barokní paláce s moderní architekturou. Košice, druhé největší město a bývalé Evropské hlavní město kultury, okouzlí návštěvníky svým gotickým Dómem svaté Alžběty a malebným historickým centrem. Dalšími oblíbenými destinacemi jsou malebné město Levoča s nejvyšším dřevěným oltářem na světě od Mistra Pavla, Banská Štiavnica, starobylé hornické město zapsané na seznamu UNESCO, a lázeňská města jako Piešťany nebo Bardejovské Kúpele, známá svými léčivými prameny. Pro milovníky přírody nabízí Slovensko kromě Tater i další národní parky, jako je Slovenský ráj s unikátními soutěskami a vodopády, nebo Pieniny s plavbou na vorech po řece Dunajec. Unikátní jsou také dřevěné kostelíky v Karpatech, které jsou rovněž zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Slovensko je země plná kontrastů a překvapení, která se v posledních desetiletích transformovala z postkomunistického státu v prosperujícího člena Evropské unie. Jeho bohatá historie, úchvatná příroda, živá kultura a pohostinní lidé z něj dělají destinaci, která si zaslouží být objevena. Ať už hledáte adrenalinové sporty v horách, klidnou relaxaci v lázních, poznávání historických památek nebo ochutnávku tradičních specialit, Slovensko nabízí zážitky pro každého. Je to země, která si uchovala své kořeny, ale zároveň se s odvahou dívá do budoucnosti, připravena ukázat světu svou jedinečnou krásu a sílu.
Informace o zemi Slovensko
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Slovensko (anglicky Slovakia) leží v místě/kontinentě Evropa. Slovensko má rozlohu 49 035 km2 a 5 483 088 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 655 m.n.m. a jmenuje se Gerlachovsky Stit. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 94 m.n.m. a jmenuje se Bodrok řeka. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 1. leden 1993. Hlavním městem je Bratislava. Slovensko má mezinárodní zkratku LO.
Slovensko - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 128 500 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 23 600 $. HDP roste tempem 3.30 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 3.90 % ročně. Slovensko má 2 713 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 5 483 088 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 13.50 %. Slovensko vydává 8.50 % HDP na zdravotnictví a 1,08 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 43.30 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 72 940 000 000 USD.
Slovensko - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Slovensko má 5 483 088 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 0.10 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 10.38. Každá matka má průměrně 1.38 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 6.47 a úmrtnost matek 6.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 76.03 let. Úmrtnost je 9.64 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Slovensko - doprava a telekomunikace
Slovensko má 43 761 km silnic, 3 622 km železničních tratí a 37 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 172 km. Je zde registrováno 11 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Slovensko je 5 983 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 1 056 000. Slovensko má 4 063 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 1 387 000 internetových přípojek. Slovensko má přiřazenu doménu prvního řádu .sk.
Slovensko - energetika
Slovensko ročně spotřebuje 28 760 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 27 700 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 7 155 000 kW. Slovensko exportuje 10 500 000 000 kWh a importuje 10 900 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 2.7 %, vodní elektrárny: 22.0 %, fosilní paliva: 37.1 %, jaderná energie: 25.4 %. V zemi Slovensko se vytěží ročně 5 781 barelů ropy.
Klíčová slova: prapory, Národní prapor, tapeta, vodní elektrárny, ke stažení, železnice, rozměry, hrubý domácí produkt, png, kanály, přehled, kojenecká úmrtnost, ikona na web, obnovitelné zdroje, obrázky, země světa, Evropa, nejnižší bod, k tisku, fosilní paliva, zástavy, státy, na web, letiště, Evropa, export, obrázek, Seznam státních vlajek, použití, Státy
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tato všeobecná znalost se vám může hodit nejen při cestách do ciziny nebo o dovolené v zahraničí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky vlajek jsou k dispozici zadarma ke stáhnutí v řadě rozlišení pro využití v dokumentech nebo prezentacích. Malé ikony lze využít jako tzv. favicon na webové stránky apod. Html zdrojové kódy umožnují vložit vlajku bez stahování přímo na vaše internetové stránky či blog. Vyhrazujeme si možnost chyb v uvedených textech. Snažíme se o správnost dat, ale nelze zajistit jejich pravidelnou aktualizaci. Nejnovější data lze vyhledat dejme tomu třeba v internetové encyklopedii Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.