Státní Moldavská vlajka státu Moldavsko - Evropa
Moldavská vlajka
Líbí se vám Moldavská vlajka? Pak se podělte s vašimi kamarády, známými a přáteli na některou ze známých sociálních sítí – Pinterest, Reddit, Síť X nebo Facebook.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Moldavsko
Moldavsko, země často přehlížená na mapě Evropy, leží ve východní části kontinentu, sevřená mezi Rumunskem na západě a Ukrajinou na severu, východě a jihu. Je to republika bez přístupu k moři, jejíž rozloha činí přibližně 33 846 kilometrů čtverečních, což ji řadí mezi menší evropské státy. Přestože je Moldavsko jednou z nejchudších zemí Evropy, pyšní se bohatou historií, rozmanitou kulturou, úrodnou půdou a pohostinnými lidmi, kteří se s hrdostí drží svých tradic. Tato země, často nazývaná „zahrada Evropy“, je domovem jedinečných krajin, starobylých klášterů a především proslulých vinných sklepů, které svědčí o hluboce zakořeněné vinařské tradici. Její osud byl po staletí formován vlivy Východu i Západu, což zanechalo nesmazatelnou stopu v její identitě.
Geograficky se Moldavsko rozkládá převážně na zvlněné rovině, která je součástí Východoevropské roviny, přerušené mírnými pahorkatinami, z nichž nejvyšší bod, Balăneti, dosahuje pouhých 430 metrů nad mořem. Země je protkaná hustou sítí řek, z nichž nejdůležitější jsou Dněstr (Nistru), tvořící velkou část východní hranice a klíčový pro zavlažování, a Prut, který definuje západní hranici s Rumunskem. Díky své poloze se Moldavsko pyšní mimořádně úrodnou černozemí, která je jedním z nejcennějších přírodních bohatství země a tvoří základ jejího zemědělství. Klima je mírné kontinentální s dlouhými, teplými léty a mírnými, ale často sněžnými zimami, což jsou ideální podmínky pro pěstování vinné révy, ovoce a zeleniny. Absence přímého přístupu k moři je sice ekonomickým omezením, ale na druhou stranu přispívá k zachování unikátního vnitrozemského ekosystému.
Obyvatelstvo Moldavska čítá přibližně 2,6 milionu lidí, přičemž tento počet vykazuje klesající tendenci v důsledku nízké porodnosti a rozsáhlé emigrace za prací, zejména do zemí západní Evropy a Ruska. Etnické složení je poměrně rozmanité; největší skupinu tvoří Moldavané/Rumuni (přibližně 75 %), kteří hovoří rumunštinou (v Moldavsku oficiálně označovanou jako moldavština), což je románský jazyk. Významné menšiny zahrnují Ukrajince, Rusy, Gagauzy (turkický národ hovořící gagauzštinou a vyznávající pravoslaví) a Bulhary. Tato multietnicita se odráží v bohaté kulturní mozaice země, ale zároveň je zdrojem politických napětí, zejména v souvislosti s autonomní oblastí Gagauzie a separatistickým regionem Podněstří, který se nachází na levém břehu Dněstru a de facto není pod kontrolou centrální vlády. Většina obyvatel se hlásí k pravoslavnému křesťanství, které hraje důležitou roli v národním životě a tradicích.
Historie Moldavska je spletitá a plná dramatických zvratů, odrážejících jeho strategickou polohu na křižovatce kultur a mocenských zájmů. Území dnešního Moldavska bylo osídleno již v neolitu a později bylo součástí Dácie, starověkého království, které bylo v 2. století n. l. dobyto Římany. V raném středověku se zde střídaly různé kmeny a říše. Klíčovým momentem bylo založení Moldavského knížectví ve 14. století, které za vlády štěpána III. Velikého (tefan cel Mare) dosáhlo svého vrcholu a stalo se významnou regionální mocností, úspěšně odolávající tureckým nájezdům. Nicméně v 16. století se knížectví dostalo pod nadvládu Osmanské říše. Na počátku 19. století, po rusko-turecké válce, byla východní část Moldavska, známá jako Besarábie, připojena k Ruskému impériu, zatímco západní část se později sjednotila s Valašskem a vytvořila moderní Rumunsko. Po říjnové revoluci v Rusku v roce 1917 Besarábie vyhlásila nezávislost a v roce 1918 se připojila k Rumunsku. Tato unie však trvala jen do roku 1940, kdy byla Besarábie anektována Sovětským svazem a stala se Moldavskou sovětskou socialistickou republikou. Po rozpadu SSSR Moldavsko v roce 1991 vyhlásilo nezávislost, ale okamžitě se potýkalo s konfliktem v Podněstří, který dodnes zůstává nevyřešenou otázkou a brzdou jeho plného rozvoje.
Ekonomika Moldavska je primárně agrární, s výrazným zaměřením na zemědělství a zpracování potravin. Díky úrodné černozemi a příznivému klimatu je Moldavsko jedním z největších producentů a exportérů vína ve východní Evropě. Vinařství je nejen klíčovým průmyslovým odvětvím, ale i nedílnou součástí národní identity a kultury. Kromě vína se pěstují také slunečnice, kukuřice, pšenice, ovoce (jablka, švestky, třešně) a zelenina. Průmysl je relativně slabý a soustředí se především na potravinářství (včetně výroby džusů, konzervovaného ovoce a zeleniny), textilní průmysl a výrobu strojů. V posledních letech se rozvíjí také sektor informačních technologií, který láká mladé talentované lidi. Moldavsko je však silně závislé na dovozu energií, zejména zemního plynu z Ruska, což představuje významnou zranitelnost. Mezi hlavní ekonomické problémy patří korupce, slabá infrastruktura, politická nestabilita a odliv mozků, které brání investicím a hospodářskému růstu. Země se snaží o integraci do Evropské unie, což by mělo přinést reformy a posílit ekonomiku.
Kultura Moldavska je živá a hluboce zakořeněná v historii a tradicích. Jazykem je rumunština, která se v Moldavsku často nazývá moldavština, a je vyučována s latinkou. Folklór hraje významnou roli, s bohatou tradicí lidové hudby, tanců a řemesel. Tradiční tance, jako je „hora“ a „sîrba“, jsou energické a často se tančí při oslavách a svátcích. Moldavská kuchyně je chutná a ovlivněná rumunskými, ruskými, tureckými a ukrajinskými vlivy. Mezi nejznámější pokrmy patří mămăligă (kukuřičná kaše, často podávaná se sýrem a zakysanou smetanou), sarmale (zelné závitky plněné masem a rýží), plăcinte (plněné placky s tvarohem, bramborami nebo zelím) a samozřejmě široká škála místních vín. Pohostinnost je pro Moldavany typická a návštěvníci jsou často vřele přijímáni. Pravoslavné křesťanství prostupuje celou společností a církevní svátky jsou důležitými událostmi v kalendáři.
Ačkoliv Moldavsko není typickou turistickou destinací, má co nabídnout cestovatelům hledajícím autentické zážitky a neobjevená místa. Hlavní město Kišiněv (Chiinău) je zelené město s mnoha parky, muzei a architekturou, která odráží jak sovětskou éru, tak i starší rumunské vlivy. Mezi hlavní atrakce patří katedrála Narození Páně, Vítězný oblouk a rozsáhlý park Valea Morilor. Skutečným klenotem je však archeologický komplex Orheiul Vechi (Staré Orhei), který se nachází asi 60 km severovýchodně od Kišiněva. Zde se na březích řeky Răut nachází unikátní skalní klášter, jeskynní obydlí a zbytky starověkých pevností, vše zasazené do malebné krajiny. Je to místo, kde se historie snoubí s přírodou a nabízí dechberoucí výhledy. Bezpochyby největším lákadlem pro turisty jsou však vinné sklepy. Moldavsko se pyšní největšími podzemními vinnými sklepy na světě – Cricova a Miletii Mici. Cricova je město pod zemí s kilometry chodeb, kde se skladují miliony lahví vína, a nabízí prohlídky s ochutnávkami. Miletii Mici je držitelem Guinnessova rekordu za největší sbírku vína na světě. Dalšími zajímavými místy jsou kláštery jako Saharna, Tipova a Căpriana, které nabízejí klidnou atmosféru a nádhernou architekturu. Návštěva Moldavska je cestou do země, která si uchovává svou autentičnost a nabízí jedinečný vhled do východoevropské kultury a tradic.
Moldavsko dnes stojí na křižovatce. Země čelí mnoha výzvám, včetně přetrvávajícího konfliktu v Podněstří, potřeby hospodářských reforem, boje proti korupci a demografického poklesu. Přesto se Moldavané s odhodláním snaží budovat demokratickou a prosperující budoucnost. Touha po evropské integraci je silná a země podniká kroky k sladění svých zákonů a standardů s Evropskou unií. S bohatým kulturním dědictvím, úrodnou zemí a strategickou polohou má Moldavsko obrovský potenciál. Je to země, která si zaslouží pozornost a která, navzdory své skromné velikosti, nabízí hluboký a obohacující zážitek pro každého, kdo se rozhodne ji objevit. Její příběh je příběhem odolnosti, naděje a neustálé snahy o lepší zítřek.
Informace o zemi Moldavsko
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Moldavsko (anglicky Moldova) leží v místě/kontinentě Evropa. Moldavsko má rozlohu 33 851 km2 a 3 656 843 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 430 m.n.m. a jmenuje se Dealul Balanesti. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 2 m.n.m. a jmenuje se Dniester řeka. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 27. srpen 1991. Hlavním městem je Kišiněv. Moldavsko má mezinárodní zkratku MD.
Moldavsko - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 12 150 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 3 400 $. HDP roste tempem 6.40 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 7.60 % ročně. Moldavsko má 1 270 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 3 656 843 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 6.70 %. Moldavsko vydává 11.90 % HDP na zdravotnictví a 0,40 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 29.30 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 5 200 000 000 USD.
Moldavsko - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Moldavsko má 3 656 843 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -1.01 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 12.50. Každá matka má průměrně 1.55 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 13.65 a úmrtnost matek 41.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 69.51 let. Úmrtnost je 12.62 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Moldavsko - doprava a telekomunikace
Moldavsko má 9 343 km silnic, 1 190 km železničních tratí a 10 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 558 km. Je zde registrováno 121 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Moldavsko je 3 715 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 1 180 000. Moldavsko má 1 333 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 696 685 internetových přípojek. Moldavsko má přiřazenu doménu prvního řádu .md.
Moldavsko - energetika
Moldavsko ročně spotřebuje 3 416 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 3 386 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 551 000 kW. Moldavsko exportuje 0 kWh a importuje 1 464 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 11.6 %, fosilní paliva: 88.4 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: použití, datum vzniku, ikona na web, Světové země, png, kontinet, zdarma, veřejný dluh, seznam, doména, obrázek, doprava a telekomunikace, obrázky, měna, k vytištění, národ, Moldavsko, HDP, vexilologie, Afrika, vlaječka, počet obyvatel, svg, vodní elektrárny, ke stažení, zdravotnictví, vlajka, hlavní města, tapeta, fosilní paliva
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tato všeobecná znalost se vám může hodit nejen při cestách do ciziny nebo o dovolené v zahraničí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky všech vlajek si můžete zdarma stáhnout v několika rozlišeních. Jsou skvělé pro dokumenty (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) i jako favikony pro vaše webové stránky. Zdrojové html kódy vlaječek lze umístit na blog nebo jiné internetové stránky. Snažíme se, aby všechny informace byly správné, úplné a aktuální, ale někdy se může stát, že se objeví nějaká nepřesnost. Děkujeme za pochopení. Kvůli omezeným možnostem nemůžeme zajistit pravidelné aktualizace všech informací. Pokud potřebujete nejnovější fakta, doporučujeme hledání dejme tomu třeba v projektu Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.