Státní Litevská vlajka státu Litva - Evropa
Litevská vlajka
Webovou stránku s Litevská vlajka můžete sdílet s vašimi sledujícími na sociálních sítích Twitter, Redditu nebo Facebook.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x53
Ikona 32x19
Litva
Litva, nejjižnější ze tří pobaltských států, je zemí s bohatou historií, rozmanitou krajinou a hrdým národem, který si i přes mnohé historické turbulence dokázal uchovat svou jedinečnou kulturu a jazyk. Rozkládající se na východním pobřeží Baltského moře, Litva představuje fascinující směs starověkých tradic a moderní evropské dynamiky. Její území, převážně rovinaté a poseté tisíci jezery a hustými lesy, vypráví příběh o dávných pohanských kmenech, mocném velkoknížectví a neúnavném boji za svobodu.
Geograficky se Litva vyznačuje mírně zvlněnou nížinou, která se táhne od Baltského moře až k východním hranicím. Krajinu formovaly ledovce, zanechávající za sebou nespočet morénových valů, jezer a mokřadů. Přibližně třetina země je pokryta lesy, převážně borovými a smrkovými, které jsou domovem rozmanité fauny. Největší řekou je Němen (litevsky Nemunas), majestátní vodní tok, který protéká srdcem země a ústí do Baltského moře. Litevské pobřeží je poměrně krátké, ale zahrnuje unikátní přírodní úkaz – Kurskou kosu, dlouhý a úzký písečný poloostrov, který odděluje Kurský záliv od Baltského moře a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Zdejší písečné duny, některé dosahující výšky až 60 metrů, jsou jedinečným ekosystémem a oblíbenou turistickou destinací. Klima je přechodné mezi mořským a kontinentálním, s mírnými zimami a teplými léty, ačkoliv vnitrozemí může zažít výraznější teplotní výkyvy. Hlavní město Vilnius leží ve vnitrozemí, na soutoku řek Neris a Vilnia, a je největším městem země, následovaným Kaunasem a přístavním městem Klaipda.
Obyvatelstvo Litvy čítá přibližně 2,8 milionu lidí, což odráží demografický pokles, s nímž se země potýká od obnovení nezávislosti. Většinu populace tvoří etničtí Litevci (přes 80 %), hrdí na svůj jazyk, který je jedním z pouhých dvou dochovaných baltských jazyků (druhým je lotyština) a patří k nejstarším indoevropským jazykům na světě. Vedle Litevců zde žijí významné menšiny, zejména Poláci soustředění v jihovýchodní části země, Rusové, Bělorusové a menší komunity jako jsou Karaimové z Trakai, kteří představují unikátní kulturní dědictví. Většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, což je silný prvek litevské identity a historicky sloužil jako opora proti rusifikaci a sovětskému ateismu. Litevská kultura je bohatá na folklór, lidové písně (dainos), tance a řemesla, přičemž jantar hraje významnou roli v umění i tradicích. Národní povědomí je hluboce zakořeněno v historii a v boji za svobodu, což se projevuje silným vlastenectvím a úctou k historickým symbolům.
Historie Litvy je mimořádně pestrá a dramatická, plná vzestupů a pádů. Ve středověku se z území obývaného baltskými kmeny vyvinulo Litevské velkoknížectví, které v době svého největšího rozmachu ve 14. a 15. století sahalo od Baltského moře až k Černému moři a bylo jedním z největších států Evropy. Pod vládou takových panovníků jako Mindaugas (první a jediný král Litvy), Gediminas a Vytautas Veliký, Litva úspěšně odolávala řádům německých rytířů a šířila svůj vliv na východ. V roce 1386 došlo k personální unii s Polskem prostřednictvím sňatku litevského velkoknížete Jogaily s polskou královnou Hedvikou, což vedlo k vytvoření Polsko-litevské unie. Tato unie, později transformovaná do Polsko-litevské republiky obou národů (Rzeczpospolita Obojga Narodów) v roce 1569, byla jednou z největších a nejmocnějších mocností Evropy, známou svou náboženskou tolerancí a šlechtickou demokracií. V průběhu 18. století však stát začal slábnout a byl nakonec rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Většina litevského území připadla Ruské říši, pod jejíž nadvládou trpělo silnou rusifikací, a byl dokonce zakázán tisk litevských knih latinkou. Po zhroucení Ruského impéria v důsledku první světové války vyhlásila Litva 16. února 1918 nezávislost. Mezi dvěma světovými válkami zažila období kulturního a ekonomického rozvoje, ale její suverenita byla tragicky přerušena v roce 1940, kdy byla Litva okupována Sovětským svazem na základě paktu Molotov–Ribbentrop. Následovala brutální sovětizace, masové deportace a perzekuce, přerušené německou okupací během druhé světové války. Po válce Litva zůstala součástí Sovětského svazu a musela čelit desetiletím sovětské nadvlády a odporu partyzánského hnutí „Lesních bratrů“. Obnovení nezávislosti přišlo s rozpadem Sovětského svazu, kdy 11. března 1990 Litva jako první sovětská republika vyhlásila nezávislost, což bylo následováno sovětskými pokusy o potlačení, včetně krvavých událostí v lednu 1991. Mezinárodní uznání a plná obnova nezávislosti v srpnu 1991 otevřela Litvě cestu k integraci do euroatlantických struktur, což vyvrcholilo vstupem do NATO a Evropské unie v roce 2004.
Litevská ekonomika prošla od obnovení nezávislosti rozsáhlou transformací z centrálně plánované na tržní. Dnes je to otevřená ekonomika, která těží z členství v EU a eurozóně (euro přijala v roce 2015). Hlavními sektory jsou služby, které tvoří největší část HDP, následované průmyslem a zemědělstvím. Litva se stala regionálním lídrem v oblasti informačních technologií a finančních služeb, přitahuje zahraniční investice a podporuje startupovou scénu. Průmysl je rozmanitý, zahrnuje výrobu potravin a nápojů, dřevozpracující průmysl, textil, ale také sofistikovanější odvětví jako je výroba laserů, biotechnologie a elektronika. Zemědělství, zaměřené na obiloviny, brambory a chov dobytka, stále hraje důležitou roli, i když jeho podíl na HDP klesá. Litva je také významným tranzitním uzlem díky svému přístavu v Klaipdě a rozvinuté silniční a železniční síti. Země aktivně usiluje o energetickou nezávislost, zejména na ruských dodávkách, a investuje do obnovitelných zdrojů energie.
Turistické zajímavosti Litvy jsou stejně rozmanité jako její historie a příroda. Hlavní město Vilnius je skutečným klenotem, jehož barokní staré město je zapsáno na seznamu UNESCO. Návštěvníci zde mohou obdivovat Gediminasovu věž, Katedrální náměstí, Univerzitu ve Vilniusu (jednu z nejstarších ve východní Evropě) a jedinečnou uměleckou republiku Užupis. Město je také známé svými kostely a úzkými uličkami, které dýchají historií. Jen kousek od Vilniusu leží Trakai, malebné město s impozantním hradem na ostrově uprostřed jezera Galv. Tento hrad, kdysi sídlo litevských velkoknížat, je dnes jedním z nejikoničtějších symbolů Litvy a oblíbeným cílem výletů. Dalším významným městem je Kaunas, bývalé hlavní město v meziválečném období, které se pyšní krásným starým městem, architekturou funkcionalismu a impozantním klášterem Pažaislis. Nezapomenutelným zážitkem je návštěva již zmíněné Kurské kosy s jejími obrovskými písečnými dunami, borovicovými lesy a rybářskými vesnicemi jako je Nida, které nabízejí klid a nádherné výhledy na moře. Na severu země se nachází Hora křížů (Kryži kalnas), jedinečné poutní místo, kde tisíce křížů, růženců a sošek symbolizují víru a odpor litevského národa proti útlaku. Litva nabízí také bohatou gastronomii, kde se snoubí vlivy východoevropské a skandinávské kuchyně, s pokrmy jako jsou cepelinai (bramborové knedlíky plněné masem), šaltibarščiai (studená boršč) a samozřejmě pivo.
Litva je zemí kontrastů – od klidné krásy její přírody po bouřlivou historii, od hluboce zakořeněných tradic po moderní evropskou dynamiku. Je to národ, který si vybudoval silnou identitu a hrdě se dívá do budoucnosti, pevně zakotven v Evropě a zároveň si uchovávající své jedinečné baltské dědictví. Její příběh je příběhem odolnosti, víry a neustálého úsilí o svobodu a prosperitu, což z ní činí zemi, která si zaslouží pozornost a obdiv.
Informace o zemi Litva
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Litva (anglicky Lithuania) leží v místě/kontinentě Evropa. Litva má rozlohu 65 300 km2 a 3 525 761 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 294 m.n.m. a jmenuje se Juozapines Kalnas. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Baltské moře. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 11. březen 1990. Hlavním městem je Vilnius. Litva má mezinárodní zkratku LH.
Litva - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 62 390 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 19 100 $. HDP roste tempem 5.90 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 4.10 % ročně. Litva má 1 624 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 3 525 761 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 15.40 %. Litva vydává 7.80 % HDP na zdravotnictví a 0,90 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 36.30 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 31 030 000 000 USD.
Litva - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Litva má 3 525 761 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.28 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 9.34. Každá matka má průměrně 1.27 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 6.18 a úmrtnost matek 8.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 75.55 let. Úmrtnost je 11.40 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Litva - doprava a telekomunikace
Litva má 82 131 km silnic, 1 767 km železničních tratí a 81 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 441 km. Je zde registrováno 38 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Litva je 5 004 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 723 000. Litva má 1 964 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 1 184 000 internetových přípojek. Litva má přiřazenu doménu prvního řádu .lt.
Litva - energetika
Litva ročně spotřebuje 9 566 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 13 470 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 4 706 000 kW. Litva exportuje 2 184 000 000 kWh a importuje 8 174 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 2.4 %, vodní elektrárny: 2.4 %, fosilní paliva: 53.8 %, jaderná energie: 25.2 %. V zemi Litva se vytěží ročně 2 000 barelů ropy.
Klíčová slova: praporky, jaderná energetika, zástavy, import, prapory, ekonomika, k vytisknutí, Všechny země světa, vexilologie, letiště, zdarma, hrubý domácí produkt, png, země světa, tapeta, Státní prapory zemí, Evropa, národ, vlaječky, státy, ke stažení, energetika, na web, Státy, vlaječka, hlavní město, k tisku, národní, Litva, porodnost
Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Všechny vyobrazené vlajky je možné zadarmo stáhnout a uložit v rozlišeních vhodných do článků, letáků, knih nebo pro použití na webových stránkách. Vložte HTML kódy od ikonek přímo do svých WWW stránek (např. blogu) a vlajka se objeví, aniž byste museli cokoliv stahovat a nahrávat na webový server. Uvedené texty jsou poskytovány bez záruky. Mohou obsahovat faktické, resp. pravopisné chyby za něž se předem omlouváme. Návštěvníci, omluvte nás prosím, že nestíháme pravidelně aktualizovat texty. Doporučujeme vyhledat informace řekněme například na webovkách projektu Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.