Státní vlajka státu Černá Hora | Evropa | Černohorská vlajka | obrázky, prapory, vlaječky, symboly zemí

Státní Černohorská vlajka státu Černá Hora - Evropa

Černohorská vlajka

Flag of Montenegro | Bandera de Montenegro | Flagge von Montenegro

Velmi by nás potěšilo, pakliže byste sdíleli obrázek Černohorská vlajka s rodinou a kamarády na Pinterestu, Redditu, Twitteru anebo na Facebooku.

Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních

Černá Hora

Černá Hora, v originále Crna Gora, což doslova znamená „Černá hora“, je malá, ale neobyčejně malebná země ležící v jihovýchodní Evropě, na pobřeží Jaderského moře. Její název dokonale vystihuje charakter krajiny, kde se majestátní, tmavé hory dramaticky snášejí až k azurovým vodám. Tato republika, s rozlohou pouhých 13 812 kilometrů čtverečních, se pyšní bohatou historií, rozmanitou kulturou a dechberoucími přírodními krásami, které z ní činí jeden z nejrychleji rostoucích turistických cílů v regionu. Černá Hora je křižovatkou civilizací, místem, kde se po staletí prolínaly vlivy Východu a Západu, což zanechalo nesmazatelnou stopu v její architektuře, zvycích i mentalitě obyvatelstva. Přestože je jednou z nejmladších nezávislých zemí světa, její kořeny sahají hluboko do minulosti a svědčí o nezdolné touze po svobodě a uchování vlastní identity. Její strategická poloha na Balkáně, obklopená Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Kosovem, Albánií a Chorvatskem, ji předurčovala k neklidné, ale zároveň fascinující historii.

Geografie Černé Hory je mimořádně pestrá a nabízí kontrastní scenérie na relativně malém prostoru. Pobřeží Jaderského moře je charakteristické strmými útesy, malebnými zátokami a historickými městy, z nichž nejznámější je bezesporu Kotorská zátoka, často označovaná za nejjižnější fjord Evropy, ačkoli je geologicky spíše zatopeným říčním údolím. Vnitrozemí země je dominováno vysokými vápencovými pohořími, které jsou součástí Dinárských Alp. Nejvyšší vrchol, Zla Kolata, dosahuje výšky 2534 metrů nad mořem. Tato horská krajina je domovem několika národních parků, jako jsou Durmitor, Biogradska Gora, Lovćen a Skadarské jezero, které chrání jedinečné ekosystémy a nabízejí úchvatné možnosti pro pěší turistiku, horolezectví a zimní sporty. Durmitor, se svými ledovcovými jezery a kaňony, včetně druhého nejhlubšího kaňonu na světě – kaňonu řeky Tary, je dokonce zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Podnebí se liší od středomořského na pobřeží, s horkými suchými léty a mírnými deštivými zimami, po kontinentální ve vnitrozemí a alpské ve vysokých horách, kde sníh zůstává po mnoho měsíců. Tato rozmanitost přispívá k bohaté biodiverzitě a činí z Černé Hory ráj pro milovníky přírody.

Obyvatelstvo Černé Hory čítá přibližně 620 000 lidí, což z ní činí jednu z nejméně zalidněných zemí Evropy. Etnické složení je poměrně různorodé, přičemž největší skupinu tvoří Černohorci, následovaní Srby, Bosňáky, Albánci a Chorvaty. Tato mozaika etnik se odráží i v náboženské krajině, kde převládá pravoslavné křesťanství, ale významně zastoupen je i islám a katolictví. Oficiálním jazykem je černohorština, která je úzce příbuzná se srbštinou, chorvatštinou a bosenštinou, a používá jak latinku, tak cyrilici. Navzdory historickým neshodám panuje v zemi relativní náboženská a etnická tolerance. Černohorci jsou známí svou pohostinností, hrdostí na svou historii a silným smyslem pro rodinu a komunitu. Tradiční kultura je bohatá na epické básně, lidové tance a hudbu, a zvyky často odrážejí staletou horskou tradici a boje za svobodu. Jejich mentalita je často popisována jako „polako“, což znamená „pomalu“, odrážející uvolněný přístup k životu a důraz na užívání si přítomného okamžiku.

Historie Černé Hory je příběhem neustálého boje za nezávislost a přežití tváří v tvář mocnějším sousedům. Oblast byla osídlena již v pravěku, později zde žily illyrské kmeny a Římané, kteří zde zanechali četné památky. Slované se v oblasti usadili v 6. a 7. století a založili rané středověké státy, z nichž nejvýznamnější byla Duklja (později známá jako Zeta). Ta dosáhla největšího rozkvětu pod vládou dynastie Vojislavljevićů v 11. století, kdy se stala prvním mezinárodně uznaným slovanským královstvím na Balkáně. Po pádu srbské říše ve 14. století se Zeta stala nezávislým knížectvím, které se později přejmenovalo na Černou Horu. Klíčovým obdobím byla dlouhá nadvláda Osmanské říše, která obklopovala Černou Horu ze všech stran. Díky své nehostinné horské krajině a nezdolnému duchu obyvatel si však Černá Hora nikdy nenechala vnutit plnou osmanskou nadvládu a udržela si značnou autonomii, často pod teokratickou vládou knížat-biskupů (vladyků) z rodu Petrović-Njegoš. Tito vladykové byli nejen duchovními, ale i světskými vůdci, kteří vedli Černohorce v četných válkách proti Osmanům. V 19. století se Černá Hora pod vedením knížete-biskupa Petara II. Petroviće-Njegoše, významného básníka a filozofa, začala modernizovat a rozšiřovat své území. V roce 1878 byla na Berlínském kongresu oficiálně uznána jako nezávislé knížectví a v roce 1910 povýšena na království pod vládou krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše.

20. století přineslo Černé Hoře další turbulentní období. Po první světové válce, ve které bojovala na straně Dohody, byla Černá Hora v roce 1918 připojena ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se později stalo Jugoslávií. Mnozí Černohorci to vnímali jako ztrátu suverenity a docházelo k odporu. Během druhé světové války byla země okupována italskými a německými silami a stala se dějištěm krutých partyzánských bojů. Po válce se Černá Hora stala jednou ze šesti republik socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde si užívala určitou míru autonomie a ekonomického rozvoje. Rozpad Jugoslávie v 90. letech 20. století přinesl regionu kruté konflikty, ale Černá Hora se, na rozdíl od většiny ostatních republik, rozhodla zůstat ve svazku se Srbskem, tvoříc nejprve Svazovou republiku Jugoslávii a poté státní společenství Srbsko a Černá Hora. Toto uspořádání však nebylo dlouhodobě udržitelné, a po referendu v roce 2006, kdy se 55,5 % voličů vyslovilo pro nezávislost, se Černá Hora stala plně suverénním státem. Její vstup do NATO v roce 2017 a status kandidátské země Evropské unie podtrhují její prozápadní orientaci a snahu o integraci do euroatlantických struktur.

Ekonomika Černé Hory prošla od získání nezávislosti značnými změnami a transformací. Klíčovým a dominantním sektorem je v současnosti cestovní ruch, který generuje významnou část HDP a zaměstnává velkou část populace. Krásné pobřeží, bohatá historie a nedotčená příroda přitahují stále větší počet návštěvníků z celého světa, zejména z Ruska, Srbska a zemí Evropské unie. Vláda aktivně investuje do rozvoje infrastruktury a podpory turistického průmyslu. Kromě turismu hraje důležitou roli také zemědělství, zejména v úrodných údolích a na pobřeží, kde se pěstuje ovoce, zelenina, vinná réva a olivy. Průmysl je méně rozvinutý, ale zahrnuje těžbu bauxitu, výrobu hliníku a zpracování dřeva. Energetický sektor se opírá o vodní elektrárny, které využívají četné řeky, což dává zemi potenciál pro obnovitelné zdroje energie. Černá Hora jednostranně přijala euro jako svou měnu, což přispívá k makroekonomické stabilitě, ale zároveň omezuje možnosti měnové politiky. Mezi výzvy, kterým ekonomika čelí, patří vysoká nezaměstnanost, potřeba diverzifikace mimo cestovní ruch a boj proti korupci. Nicméně, s pokračujícími reformami a investicemi má země potenciál pro další růst a prosperitu.

Černá Hora je pokladnicí turistických zajímavostí, které lákají návštěvníky svou rozmanitostí. Bezkonkurenční je již zmíněná Kotorská zátoka, kde se středověké město Kotor, obklopené impozantními hradbami a majestátními horami, tyčí nad mořem. Jeho staré město je zapsáno na seznamu UNESCO a nabízí labyrint úzkých uliček, historických kostelů a náměstí. Nedaleko Kotoru leží půvabné městečko Perast s ikonickými ostrůvky Panny Marie ve Skalách a sv. Jiří. Pobřeží je poseto dalšími oblíbenými destinacemi, jako je pulzující Budva, známá svými krásnými plážemi a živým nočním životem, nebo historické Ulcinj, s převážně albánskou populací a nejdelší pláží na Jadranu – Velikou plažou. Vnitrozemí láká na národní park Durmitor, ideální pro pěší turistiku, rafting na řece Taře a lyžování v zimě. Národní park Skadarské jezero, největší jezero na Balkáně a domov mnoha druhů ptáků, nabízí plavby lodí a pozorování divoké zvěře. Pro milovníky historie a spirituality je nezapomenutelným zážitkem návštěva kláštera Ostrog, vytesaného do skály vysoko v horách, který je jedním z nejdůležitějších poutních míst na Balkáně. Staré královské hlavní město Cetinje, s historickými muzei a klášterem, nabízí pohled do bohaté historie země. Každý kout Černé Hory skrývá něco jedinečného, od starobylých památek po nedotčenou přírodu.

Závěrem lze říci, že Černá Hora je země plná kontrastů a nečekaných krás. Její příběh je příběhem houževnatosti a svobody, vtěleným do drsné, ale úchvatné krajiny. Od azurových vod Jaderského moře po majestátní vrcholky Dinárských Alp, od starobylých měst plných historie po moderní turistická letoviska, Černá Hora nabízí každému něco. S bohatým kulturním dědictvím, přátelskými lidmi a rostoucím ekonomickým potenciálem se tato malá balkánská perla stává stále významnějším hráčem na evropské scéně. Její cesta k plné integraci do Evropské unie a posilování demokracie je sice stále v plném proudu, ale již nyní je jasné, že Černá Hora je zemí, která si zaslouží pozornost a obdiv. Je to místo, kde se tradice snoubí s modernitou a kde se krása přírody mísí s hlubokou historií, vytvářejíc jedinečný a nezapomenutelný zážitek pro každého, kdo ji navštíví. Její budoucí prosperita bude záviset na udržitelnosti rozvoje a schopnosti chránit své jedinečné přírodní a kulturní bohatství, které ji činí tak výjimečnou.

Informace o zemi Černá Hora

Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.

Země Černá Hora (anglicky Montenegro) leží v místě/kontinentě Evropa. Černá Hora má rozlohu 13 812 km² a 657 394 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 2 522 m.n.m. a jmenuje se Bobotov Kuk. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Jaderské moře. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 3. červen 2006. Hlavním městem je Podgorica. Černá Hora má mezinárodní zkratku MJ.

Černá Hora - ekonomika

Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 7 249 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 11 700 $. HDP roste tempem 2.50 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 3.00 % ročně. Černá Hora má 251 300 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 657 394 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 11.50 %. Veřejný dluh země je ve výši 45.00 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 1 200 000 000 USD.

Černá Hora - demografie

Jak již bylo napsáno výše, Černá Hora má 657 394 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.63 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 10.89. a úmrtnost matek 8.00 zemřelých na 100 000 porodů. Úmrtnost je 9.03 lidí na 1000 obyvatel za rok.

Černá Hora - doprava a telekomunikace

Černá Hora má 7 624 km silnic, 250 km železničních tratí a 5 letišť. Je zde registrováno 2 lodí.

Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Černá Hora je 1 170 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 169 500. Černá Hora má 280 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 9 915 internetových přípojek. Černá Hora má přiřazenu doménu prvního řádu .me.

Černá Hora - energetika

Černá Hora ročně spotřebuje 4 100 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 2 621 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 868 000 kW. Černá Hora exportuje 0 kWh a importuje 1 500 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 75.8 %, fosilní paliva: 24.2 %, jaderná energie: 0 %.

Klíčová slova: vlaječky, Státní vlajky všech států, obrázek, Obrázky vlaječky zemí, praporky, demografie, k vytisknutí, nejvyšší bod, vexilologie, věk dožití, k tisku, průplavy, png, Světové země, prapor, Státy, svg, energetika, přehled, měna, na web, Seznam státních vlajek, Evropa, export, Černá Hora, Státní prapory zemí, tapeta, Státní vlajka, vlaječky, prapory, k vytištění, hlavní města

Těší nás váš zájem o státní vlajky, prapory, státní symboly a vlaječky zemí světa. Jedná se o znalosti, které se vám můžou hodit při cestování do ciziny, při zahraniční dovolené, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Vlajky ke stažení zdarma! Využijte je v dokumentech nebo prezentacích v různých rozlišeních. Miniaturní ikony poslouží jako favikony pro vaše webové stránky. Vložte HTML kód na své stránky a vlaječka se objeví. Není třeba nic stahovat ani nahrávat. Omlouváme se za případné chyby, které se mohou vyskytnout na našich webových stránkách. Aktualizace článků probíhají pouze nepravidelně. Doporučujeme vyhledat aktuální data dejme tomu např. v české Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.