Státní Běloruská vlajka státu Bělorusko - Evropa
Běloruská vlajka
Líbí se vám Běloruská vlajka? Pak se podělte se známými na sociálních sítích Twitter, Facebook, Pinterest a Reddit.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Bělorusko
Bělorusko: Křižovatka východní Evropy s bohatou historií a složitou současností
Bělorusko, země ležící ve východní Evropě, je často vnímáno jako křižovatka mezi Ruskem a Evropskou unií, což mu propůjčuje jedinečnou, avšak komplikovanou geopolitickou pozici. Tato vnitrozemská republika, obklopená Ruskem na východě, Ukrajinou na jihu, Polskem na západě a Litvou s Lotyšskem na severozápadě, je zemí s hlubokými historickými kořeny, malebnou přírodou a svébytnou kulturou, která se však v posledních dekádách potýká s výraznými politickými a společenskými výzvami. Její identita je formována staletími vlivů od východu i západu, což se odráží v jazyce, náboženství i architektonickém dědictví, a zároveň je silně poznamenána sovětskou érou a následným vývojem po získání nezávislosti.
Geograficky se Bělorusko vyznačuje převážně rovinatým až mírně zvlněným terénem, který je součástí východoevropské roviny. Krajina je protkána hustou sítí řek a jezer, přičemž nejvýznamnějšími řekami jsou Dněpr, Západní Dvina a Němen. Dominantní jsou rozsáhlé lesy, které pokrývají více než třetinu země, a rozlehlé močály, zejména v jižní oblasti Polesí, které představuje jeden z největších evropských mokřadních systémů a je domovem unikátní flóry a fauny. K nejcennějším přírodním klenotům patří Bělověžský prales (Biełaviežskaja pušča), který Bělorusko sdílí s Polskem a je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Tento prales je posledním zbytkem původních evropských nížinných lesů a je známý jako domov největší populace zubra evropského. Běloruské klima je kontinentální, charakterizované horkými léty a chladnými zimami s výraznými sněhovými srážkami. Země disponuje omezenými přírodními zdroji, z nichž nejvýznamnější jsou ložiska draselných solí, rašelina a lesy, což ovlivňuje její ekonomickou strukturu a závislost na importu energií.
Obyvatelstvo Běloruska čítá přibližně 9,2 milionu lidí, což z něj činí jednu z méně hustě osídlených zemí v regionu. Etnicky je Bělorusko převážně homogenní, s Bělorusy tvořícími asi 84 % populace. Významné menšiny představují Rusové, Poláci a Ukrajinci. Oficiálními jazyky jsou běloruština a ruština, přičemž ruština je v běžném životě rozšířenější, zejména ve městech. Nicméně, v posledních letech dochází k postupnému oživení zájmu o běloruštinu a její kulturu. Většina obyvatel se hlásí k východnímu pravoslaví, ale existuje zde i silná katolická menšina, zejména v západních oblastech, která odráží historické vazby na Polsko a Litvu. Demografický vývoj země je poznamenán stárnutím populace a mírným poklesem počtu obyvatel, což představuje dlouhodobou výzvu pro ekonomiku a sociální systém. Největším a nejvýznamnějším městem je hlavní město Minsk, které je hospodářským, kulturním a politickým centrem země, s více než dvěma miliony obyvatel. Dalšími důležitými městy jsou Gomel, Mogilev, Vitebsk, Grodno a Brest, z nichž každé má svůj specifický charakter a historii.
Historie Běloruska je mozaikou vlivů a událostí, které formovaly jeho dnešní podobu. Území dnešního Běloruska bylo osídleno východoslovanskými kmeny již v raném středověku a bylo součástí Kyjevské Rusi. V průběhu staletí se stalo důležitou součástí Velkého knížectví litevského, kde se vyvíjela staroběloruština jako úřední jazyk a kde se formovaly základy běloruské státnosti a kultury. Po Lublinské unii v roce 1569 se území stalo součástí polsko-litevské unie, což přineslo silný polský a katolický vliv. Na konci 18. století, po dělení Polska, bylo Bělorusko postupně začleněno do Ruského impéria, což vedlo k rusifikačním snahám a potlačení místní kultury. Po Říjnové revoluci a rozpadu Ruského impéria byla v roce 1918 krátce vyhlášena Běloruská lidová republika, která však neměla dlouhého trvání. V roce 1922 se Běloruská sovětská socialistická republika stala jednou ze zakládajících republik Sovětského svazu. Druhá světová válka, v Bělorusku známá jako Velká vlastenecká válka, zanechala v zemi pustošivé následky. Bělorusko utrpělo obrovské ztráty na životech a infrastruktuře, a jeho území se stalo dějištěm intenzivního partyzánského boje. Po válce byla země obnovena a industrializována, ale v roce 1986 ji postihla další katastrofa – havárie černobylské jaderné elektrárny na sousední Ukrajině, jejíž radioaktivní spad zasáhl zejména jižní oblasti Běloruska a dodnes má dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Nezávislost získalo Bělorusko v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, což otevřelo novou kapitolu v jeho historii, charakterizovanou silnou vazbou na Rusko a specifickým politickým režimem.
Ekonomika Běloruska si zachovává významné prvky státního řízení a plánování z dob Sovětského svazu, což ji odlišuje od tržních ekonomik většiny postkomunistických zemí. Klíčovými průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, zejména výroba těžkých nákladních automobilů (MAZ, BELAZ), traktorů (MTZ) a zemědělské techniky, dále chemický průmysl (výroba hnojiv, umělých vláken), textilní průmysl a potravinářství. Zemědělství hraje stále důležitou roli, s důrazem na pěstování brambor, obilovin, řepy a chov dobytka. V posledních letech se dynamicky rozvíjí sektor informačních technologií, zejména v Minsku, kde funguje Hi-Tech Park, který přitahuje zahraniční investice a talenty. Bělorusko je také významným producentem draselných solí, které těží státní podnik Belaruskali a exportuje je do celého světa. Hlavním obchodním partnerem je Rusko, na kterém je běloruská ekonomika silně závislá, zejména co se týče dodávek energetických surovin. Země se však snaží diverzifikovat své obchodní vztahy a rozvíjet spolupráci s Evropskou unií a dalšími zeměmi. Přetrvávajícími výzvami jsou potřeba strukturálních reforem, modernizace státních podniků a dopad mezinárodních sankcí, které ovlivňují investiční klima a přístup k zahraničním trhům.
Politický systém Běloruska je prezidentskou republikou s výrazně silným postavením hlavy státu. Od roku 1994 je prezidentem Alexandr Lukašenko, který konsolidoval moc a vytvořil specifický model „vertikály moci“. Tento model je často kritizován mezinárodními organizacemi a západními zeměmi za nedostatečné dodržování demokratických principů, potlačování svobody slova a shromažďování, a omezování politické opozice. Vztahy s Ruskem jsou velmi těsné, Bělorusko je členem Svazového státu Ruska a Běloruska, který předpokládá hlubokou integraci v mnoha oblastech, včetně obrany a ekonomiky. Tato úzká vazba na Rusko je klíčovým prvkem běloruské zahraniční politiky. Naopak vztahy s Evropskou unií a Spojenými státy jsou často napjaté a poznamenané uvalováním sankcí v reakci na porušování lidských práv a nedemokratické praktiky. Společnost v Bělorusku je charakterizována relativně silným sociálním státem, který zajišťuje dostupnost vzdělání a zdravotní péče, avšak s omezenými politickými svobodami.
Bělorusko má překvapivě mnoho turistických zajímavostí, které lákají návštěvníky, i když turismus není dominantním sektorem ekonomiky. Hlavní město Minsk nabízí fascinující směs sovětské architektury, rozlehlých bulvárů a moderních budov. Mezi hlavní atrakce patří Náměstí Nezávislosti s Domem vlády, majestátní Chrám sv. Ducha, ikonická Národní knihovna Běloruska s unikátní architekturou ve tvaru kosočtverce a Muzeum Velké vlastenecké války, které připomíná tragickou historii země. Mimo Minsk stojí za návštěvu historické hrady a zámky, které jsou zapsány na seznamu UNESCO: nádherný Mirský zámek, který je mistrovským dílem gotické, renesanční a barokní architektury, a Nesvižský zámek, bývalé sídlo mocného rodu Radziwillů s rozsáhlými parky a kostelem Corpus Christi. Město Brest na západě země je známé svou Brestskou pevností, symbolem hrdinného odporu proti nacistické invazi v roce 1941, a také vstupní branou do Bělověžského pralesa. Grodno, jedno z nejstarších měst Běloruska, se pyšní krásným historickým centrem s barokními kostely a královskými zámky. Vitebsk, rodiště slavného malíře Marca Chagalla, je známé svým mezinárodním festivalem umění „Slovanský bazar“. Běloruská kultura je bohatá na folklorní tradice, lidovou hudbu a tance, které se projevují na četných festivalech po celé zemi. Běloruská kuchyně je vydatná a založená na místních surovinách, přičemž nejznámějším pokrmem jsou „draniki“ (bramborové placky), dále se zde podávají různé polévky, masové pokrmy a tradiční nápoje jako kvas.
Bělorusko stojí před řadou výzev, které ovlivní jeho budoucnost. Mezi ty nejnaléhavější patří potřeba politické reformy a demokratizace, která by umožnila větší zapojení občanů do správy země a posílila lidská práva. Ekonomická diverzifikace a snížení závislosti na Rusku jsou klíčové pro dlouhodobou stabilitu a prosperitu. V oblasti mezinárodních vztahů bude Bělorusko muset nadále balancovat mezi svými východními a západními sousedy, hledat cestu k normalizaci vztahů s EU a USA a zároveň udržovat pragmatické partnerství s Ruskem. Přetrvávající dopady černobylské havárie a demografické trendy, jako je stárnutí populace, vyžadují dlouhodobé strategie a investice. I přes tyto výzvy má Bělorusko značný potenciál, a to díky své strategické poloze, vzdělanému obyvatelstvu a rostoucímu technologickému sektoru. Jeho budoucnost bude záviset na schopnosti adaptovat se na měnící se globální prostředí a nalézt vnitřní konsensus pro udržitelný rozvoj.
Informace o zemi Bělorusko
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Bělorusko (anglicky Belarus) leží v místě/kontinentě Evropa. Bělorusko má rozlohu 207 600 km2 a 9 643 566 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 346 m.n.m. a jmenuje se Dzyarzhynskaya Hara. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 90 m.n.m. a jmenuje se Nyoman řeka. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 25. srpen 1991. Hlavním městem je Minsk. Bělorusko má mezinárodní zkratku BO.
Bělorusko - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 143 600 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 15 200 $. HDP roste tempem 5.30 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 52.40 % ročně. Bělorusko má 5 000 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 9 643 566 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 1.00 %. Bělorusko vydává 5.80 % HDP na zdravotnictví a 1,40 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 45.30 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 33 730 000 000 USD.
Bělorusko - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Bělorusko má 9 643 566 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.36 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 9.73. Každá matka má průměrně 1.45 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 6.16 a úmrtnost matek 190.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 71.48 let. Úmrtnost je 13.73 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Bělorusko - doprava a telekomunikace
Bělorusko má 94 797 km silnic, 5 537 km železničních tratí a 65 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 2 500 km.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Bělorusko je 10 695 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 4 208 000. Bělorusko má 2 643 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 302 560 internetových přípojek. Bělorusko má přiřazenu doménu prvního řádu .by.
Bělorusko - energetika
Bělorusko ročně spotřebuje 29 540 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 28 550 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 8 032 000 kW. Bělorusko exportuje 3 933 000 000 kWh a importuje 8 404 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.1 %, vodní elektrárny: 0.2 %, fosilní paliva: 99.7 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Bělorusko se vytěží ročně 30 000 barelů ropy.
Klíčová slova: vlajka, státní zřízení, obrázek, věk dožití, ikona na web, doména, použití, Státy světa, rozměry, elektrická energie, obrázky, Státní vlajka, vlaječky, prapory, Evropa, HDP, k vytištění, Všechny země světa, k vytisknutí, státy, seznam, Afrika, praporky, měna, prapory, kojenecká úmrtnost, ke stažení, internetové domény, wallpaper, velikost populace, png, rozloha
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky všech vlajek si můžete zdarma stáhnout v několika rozlišeních. Jsou skvělé pro dokumenty (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) i jako favikony pro vaše webové stránky. Jednoduché vložení HTML kódu na internetové stránky zobrazí vlaječku, bez nutnosti stahovat nebo nahrávat jakékoliv obrázky. Neručíme za správnost a úplnost informací na Webových stránkách uvedených. Texty bohužel nestíháme pravidelně upravovat, proto mohou obsahovat zastaralé, neaktuální, neplatné nebo nepřesné údaje. Můžete se pokusit také najít informace řekněme například v internetové encyklopedii Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.