Státní Vlajka Západního břehu Jordánu státu Západní břeh Jordánu - Blízký východ
Vlajka Západního břehu Jordánu
Líbí se vám Vlajka Západního břehu Jordánu? Pak se podělte se známými na nejznámějších internetových platformách, jako jsou Pinterest, Reddit, Síť X a Facebook.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Západní břeh Jordánu
Západní břeh Jordánu, území s hlubokou historií a komplexní současností, představuje jeden z nejdiskutovanějších a geopoliticky nejcitlivějších regionů světa. Jeho rozloha činí přibližně 5 655 kilometrů čtverečních pevniny a 220 kilometrů čtverečních vodní plochy Mrtvého moře, což z něj činí relativně malou, avšak strategicky nesmírně významnou oblast. Tato země, která leží na západním břehu řeky Jordán, je domovem milionů lidí a je epicentrem dlouhotrvajícího izraelsko-palestinského konfliktu, který formuje její geografii, demografii i každodenní život. Status Západního břehu jako okupovaného území, které Izrael získal v šestidenní válce v roce 1967, definuje jeho politickou, ekonomickou a sociální strukturu a činí z něj místo neustálého napětí, ale zároveň i neuvěřitelné kulturní bohatosti a historického dědictví, které láká poutníky a badatele z celého světa.
Geograficky se Západní břeh Jordánu rozkládá od hornatých oblastí Judeje a Samaří na západě, přes úrodné údolí řeky Jordán na východě, až po severní okraj Mrtvého moře na jihovýchodě. Jeho krajina je rozmanitá, zahrnující drsné vápencové hory, hluboká údolí, suché pouštní oblasti a zelené oázy. Klimaticky se jedná o středomořské podnebí s horkými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami, přičemž ve vyšších polohách může občas i sněžit. Údolí Jordánu je jednou z nejníže položených oblastí na Zemi, což se projevuje extrémně horkým a suchým počasím. Mezi nejvýznamnější města patří Ramalláh, de facto administrativní centrum Palestinské autonomie, Nablus s bohatou historií a živými tržišti, Hebron, jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených měst na světě a posvátné místo pro židy i muslimy, Betlém, rodiště Ježíše Krista a klíčové křesťanské poutní místo, a Jericho, považované za nejstarší město na světě. Tyto městské aglomerace jsou propojeny sítí silnic, která je však často ovlivňována bezpečnostními kontrolními body a omezeními pohybu, což má značný dopad na život obyvatel a ekonomiku celého regionu.
Historie Západního břehu Jordánu je neuvěřitelně bohatá a sahá tisíce let do minulosti, což z něj činí kolébku tří monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu. V biblických dobách byl region známý jako Judea a Samaří a byl centrem starověkých izraelských království. Po staletí zde vládly různé říše, včetně Asyřanů, Babyloňanů, Peršanů, Řeků a Římanů, kteří zanechali nesmazatelné stopy v podobě archeologických nalezišť a kulturních tradic. Po pádu Římské říše a následné byzantské éře přišla v 7. století arabská muslimská expanze, která přinesla islám a arabštinu, čímž se region stal integrální součástí islámského světa. Následovala období křižáckých válek, mamlúcké a osmanské nadvlády, jež trvala čtyři staletí až do konce první světové války. Po rozpadu Osmanské říše bylo území pod britským mandátem až do roku 1948, kdy po arabsko-izraelské válce a následném exodu palestinských Arabů, známém jako „Nakba“, bylo anektováno Jordánskem. Tento status quo trval až do roku 1967, kdy Izrael během šestidenní války obsadil Západní břeh. Od té doby je území pod izraelskou vojenskou okupací, ačkoli část správy je od 90. let, v důsledku dohod z Osla, svěřena Palestinské autonomii. Tato dohoda rozdělila území na oblasti A, B a C, s různými úrovněmi palestinské a izraelské kontroly, což je základem současné politické a administrativní struktury regionu a neustálého zdroje sporů a konfliktů.
Obyvatelstvo Západního břehu Jordánu je demograficky složité a heterogenní. Většinu tvoří Palestinci, což je převážně arabské muslimské obyvatelstvo, s významnou menšinou palestinských křesťanů, kteří žijí zejména v oblastech jako Betlém a Ramalláh. Kromě nich zde žije i menší komunita Samaritánů, starověké etnoreligiózní skupiny, která si udržuje své tradice. Celkový počet Palestinců na Západním břehu se odhaduje na více než 3 miliony lidí. Dále zde žije přes 450 000 izraelských osadníků v přibližně 130 oficiálních a mnoha neoficiálních osadách, které jsou podle mezinárodního práva považovány za nelegální. Tyto osady, společně s rozsáhlou infrastrukturou, jako jsou silnice určené pouze pro osadníky a bezpečnostní zóny, fragmentují palestinské území a ovlivňují životy místních obyvatel. Většina palestinského obyvatelstva čelí značným výzvám, včetně omezení pohybu, přístupu k základním službám, jako je voda a elektřina, a ekonomických obtíží. Mnoho Palestinců žije také v uprchlických táborech, které vznikly po válce v roce 1948 a 1967 a které se staly trvalými komunitami, často s vysokou hustotou zalidnění a omezenými zdroji. Tato demografická směs a s ní spojené politické a sociální napětí jsou klíčovými faktory ovlivňujícími budoucnost regionu.
Ekonomika Západního břehu Jordánu je silně ovlivněna a omezena izraelskou okupací a s ní spojenými omezeními pohybu, obchodu a přístupu k přírodním zdrojům. Hlavními pilíři palestinské ekonomiky jsou zemědělství, zejména pěstování oliv, hroznů a zeleniny, těžba kamene pro stavebnictví, cestovní ruch a služby. Olivy a olivový olej jsou nejen důležitým exportním artiklem, ale také hluboce zakořeněnou součástí palestinské kultury a identity. Mnoho malých a středních podniků se snaží fungovat v obtížných podmínkách, často se potýkají s nedostatkem kapitálu, omezeným přístupem na trhy a byrokratickými překážkami. Nezaměstnanost je vysoká, zejména mezi mladými lidmi, a mnoho Palestinců je závislých na práci v Izraeli nebo na mezinárodní pomoci, která tvoří značnou část palestinského rozpočtu. Izraelské osady mají také významný ekonomický dopad, neboť často využívají místní zdroje, jako je voda a půda, a vytvářejí konkurenci pro palestinské podniky. I přes tyto výzvy se však objevují snahy o rozvoj inovativních sektorů, jako jsou informační technologie, a o podporu místní výroby a obchodu.
Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších sektorů palestinské ekonomiky a nabízí návštěvníkům jedinečný pohled na historické a kulturní dědictví regionu. Západní břeh je posvátnou zemí pro židy, křesťany i muslimy, a proto je plný náboženských památek. Mezi nejvýznamnější patří Chrám Narození Páně v Betlémě, místo, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus, a které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V Hebronu se nachází jeskyně patriarchů (Machpela), posvátné pohřebiště biblických postav Abrahama, Izáka a Jákoba, uctívané oběma náboženstvími. Jericho, nejstarší město na světě, láká turisty svými archeologickými nalezišti, jako je Tell es-Sultan a Hishamův palác, a nedalekou horou pokušení. Nablus je známý svými starými uličkami, tradičními mýdlovými dílnami a hořkými zákusky „knafeh“. Kromě náboženských a historických míst nabízí Západní břeh také možnosti pro kulturní zážitky, jako jsou návštěvy tradičních trhů (súků), ochutnávky palestinské kuchyně a seznámení se s místními řemesly. Navzdory občasným bezpečnostním obavám a omezením pohybu zůstává Západní břeh fascinující destinací pro ty, kteří hledají hluboký ponor do historie, kultury a náboženského významu tohoto jedinečného regionu, a cestovní ruch je klíčovým prostředkem pro poznání a pochopení jeho složitého příběhu.
Politický status Západního břehu Jordánu je ústředním bodem izraelsko-palestinského konfliktu a mezinárodní diplomacie. Izrael považuje Západní břeh za „sporné území“, zatímco většina mezinárodního společenství, včetně OSN, jej považuje za okupované území, na které se vztahují Ženevské konvence. Palestinská autonomie, která vznikla v důsledku dohod z Osla, má omezenou civilní kontrolu nad oblastmi A a B, zatímco Izrael si udržuje plnou vojenskou a bezpečnostní kontrolu nad celým územím a civilní kontrolu nad oblastí C, která zahrnuje většinu půdy a všechny izraelské osady. Rozšiřování izraelských osad je jedním z největších překážek mírového procesu, jelikož fragmentuje palestinské území a ztěžuje vytvoření životaschopného palestinského státu. Dalším kontroverzním prvkem je bezpečnostní bariéra, kterou Izrael začal stavět v roce 2002, a která se z velké části vine hluboko do Západního břehu, oddělujíc palestinské komunity od sebe navzájem a od Izraele. Tato bariéra, ačkoli Izraelem prezentovaná jako obrana proti terorismu, je palestinskou stranou a mnoha mezinárodními organizacemi kritizována jako nástroj k anexi půdy a omezení svobody pohybu. Budoucnost Západního břehu zůstává nejistá, s pokračujícími snahami o dosažení trvalého mírového řešení, nejčastěji v podobě dvoustátního řešení, které by vedlo ke vzniku nezávislého palestinského státu vedle Izraele. Nicméně, současná situace je charakterizována patem a neustálým napětím, což činí Západní břeh Jordánu jedním z nejpalčivějších a nejkomplexnějších problémů na globální politické scéně.
Západní břeh Jordánu je územím plným kontrastů – starobylé památky a moderní výzvy, hluboká spiritualita a každodenní boj o přežití. Jeho obyvatelé, ať už Palestinci či Izraelci, sdílejí tuto zemi, ale často s velmi odlišnými perspektivami a zkušenostmi. Geografie, historie a politika se zde proplétají v komplexní tapisérii, která formuje životy milionů lidí a ovlivňuje stabilitu celého Blízkého východu. Od posvátných míst Betléma a Hebronu po rušné ulice Ramalláhu a starověké ruiny Jericha, Západní břeh nabízí nekonečné příběhy o odolnosti, víře a neúnavné snaze o mír a spravedlnost. Jeho osud zůstává nepsanou kapitolou, jejíž budoucí podoba bude záviset na schopnosti všech zúčastněných stran překonat desetiletí sporů a najít cestu k soužití a vzájemnému respektu.
Informace o zemi Západní břeh Jordánu
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Západní břeh Jordánu (anglicky West Bank) leží v místě/kontinentě Blízký východ. Západní břeh Jordánu má rozlohu 5 860 km2 a 2 622 544 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 022 m.n.m. a jmenuje se Tall Asur. Nejníže položené místo se nachází v úrovni -408 m.n.m. a jmenuje se Mrtvé moře. Západní břeh Jordánu má mezinárodní zkratku WE.
Západní břeh Jordánu - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 12 790 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 2 900 $. HDP roste tempem 7.00 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 5.00 % ročně. Západní břeh Jordánu má 745 600 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 2 622 544 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 23.50 %. Celková výše zahraničního dluhu činí 1 040 000 000 USD.
Západní břeh Jordánu - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Západní břeh Jordánu má 2 622 544 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 2.06 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 24.19. Každá matka má průměrně 2.98 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 14.47 a úmrtnost matek 64.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 75.24 let. Úmrtnost je 3.56 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Západní břeh Jordánu - doprava a telekomunikace
Západní břeh Jordánu má 5 147 km silnic a 2 letišť.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Západní břeh Jordánu je 2 405 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 337 000. Západní břeh Jordánu má 1 379 000 uživatelů internetuZápadní břeh Jordánu má přiřazenu doménu prvního řádu .ps. .
Západní břeh Jordánu - energetika
Západní břeh Jordánu ročně spotřebuje 4 420 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 470 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 140 000 kW. Západní břeh Jordánu exportuje 0 kWh a importuje 550 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 0.0 %, fosilní paliva: 100 %, jaderná energie: 0 %.
Klíčová slova: praporky, Státní prapory zemí, k vytištění, počet obyvatel, wallpaper, import, ikona na web, Všechny země světa, obrázek, zdravotnictví, na web, internetové domény, Blízký východ, země světa, rozměry, HDP, Blízký východ, fosilní paliva, Západní břeh Jordánu, měna, prapor, státy, zástavy, velikost populace, vlaječky, železnice, zdarma, rozloha, png, vodní elektrárny
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Jedná se o znalosti, které se vám můžou hodit při cestování do ciziny, při zahraniční dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. Stačí vložit tento HTML zdrojový kód na vaše stránky a vlaječka se ukáže, aniž byste museli cokoliv stahovat nebo nahrávat. Pečlivě jsme prošli a zkontrolovali všechny naše texty. Přesto se však může stát, že zde objevíte chybu nebo překlep. Některé údaje na webu se mohou postupem času stát zastaralými. Hledejte nejnovější informace v ověřených zdrojích dejme tomu např. v projektu Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.