Státní vlajky států světa
Státní vlajka státu Libanon | Blízký východ | Libanonská vlajka | obrázky, prapory, vlaječky, symboly zemí

Státní Libanonská vlajka státu Libanon - Blízký východ

Libanonská vlajka

Libanonská vlajka | Obrázek státní vlajky státu (země) Libanon
Flag of Lebanon | Bandera de Líbano | Flagge des Libanon

Webovou stránku s Libanonská vlajka můžete sdílet s vašimi známými a kamarády na Pinterestu, Facebooku nebo Twitteru.

  Sdílet na Twitteru      Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu    Sdílet na Redditu      

Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních



Ikona 88x59

Libanonská vlajka

Ikona 32x21

Libanonská vlajka



Libanon

Libanon, země s bohatou historií a rozmanitou kulturou, leží na křižovatce Východu a Západu, kde se střetávají starověké civilizace s moderními vlivy. Často nazýván „Švýcarskem Blízkého východu“ pro svou finanční minulost a „Paříží Blízkého východu“ pro svůj kosmopolitní životní styl, představuje fascinující mozaiku náboženství, etnik a tradic. I přes svou malou rozlohu se Libanon pyšní neobyčejnou geografickou pestrostí a hlubokým historickým dědictvím, které se táhne tisíce let zpět až k Féničanům, Římanům a dalším mocným říším. Jeho současnost je však poznamenána složitými politickými a ekonomickými výzvami, které testují odolnost a houževnatost jeho obyvatel, jež se neustále snaží hledat cestu k stabilitě a prosperitě v regionu plném napětí.

Geografická poloha Libanonu je jedinečná a hraje klíčovou roli v jeho historii i současnosti. Země se rozkládá na východním pobřeží Středozemního moře a je ohraničena Sýrií na severu a východě a Izraelem na jihu. Její rozloha je pouhých 10 452 kilometrů čtverečních, což ji řadí mezi nejmenší státy světa, avšak její krajina je překvapivě rozmanitá. Pobřežní pás je úzký a úrodný, ideální pro zemědělství a osídlení, kde se nachází většina velkých měst včetně hlavního města Bejrútu. Souběžně s pobřežím se táhne majestátní pohoří Libanon, jehož vrcholy dosahují výšky přes 3000 metrů, přičemž nejvyšší hora Qurnat as Sawda’ měří 3088 metrů. Toto pohoří historicky sloužilo jako útočiště pro různé náboženské menšiny a dodnes je domovem pro proslulé cedry, symbol země. Na východ od pohoří Libanon se rozprostírá úrodné údolí Bikáa, významné zemědělské centrum, kde se pěstuje vinná réva, obiloviny a zelenina. Dále na východ se pak tyčí pohoří Antilibanon, které tvoří přirozenou hranici se Sýrií. Klima je typicky středomořské s horkými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami, avšak v horách panuje chladnější podnebí s bohatými sněhovými srážkami, což umožňuje provozování zimních sportů.

Dějiny Libanonu jsou stejně pestré a složité jako jeho krajina. Oblast je kolébkou jedné z nejstarších civilizací, Féničanů, kteří vzkvétali před tisíci lety a prosluli jako zdatní mořeplavci a obchodníci, kteří dali světu abecedu. Po nich následovala nadvláda Asyřanů, Babyloňanů, Peršanů, Řeků pod Alexandrem Velikým a Římanů, kteří zanechali ohromující architektonické památky, jako jsou chrámy v Baalbeku. Následně se region stal součástí Byzantské říše, poté byl dobyt Araby a islámem a později se stal svědkem křížových výprav a vlády Mamlúků. Po více než čtyři staletí byl Libanon součástí Osmanské říše, v níž si horské oblasti, zejména hora Libanon, udržovaly značnou míru autonomie, což přispělo k zachování náboženské rozmanitosti. Po rozpadu Osmanské říše po první světové válce se Libanon dostal pod francouzský mandát, který v roce 1920 vytvořil moderní stát „Velký Libanon“, jež zahrnoval jak křesťanské, tak muslimské komunity. Nezávislost země byla vyhlášena v roce 1943, přičemž byl přijat nepsaný „Národní pakt“, který rozdělil politickou moc mezi hlavní náboženské skupiny – prezidentem se stal maronitský křesťan, premiérem sunnitský muslim a předsedou parlamentu šíitský muslim.

Poválečné období až do 70. let bylo pro Libanon „zlatou érou“ prosperity a stability, kdy Bejrút získal pověst „Paříže Blízkého východu“ a země se stala regionálním finančním a kulturním centrem. Tato idyla však byla brutálně přerušena dlouhou a ničivou občanskou válkou (1975–1990), která byla způsobena složitou kombinací vnitřních náboženských a politických rozporů, palestinskou otázkou a regionálními intervencemi. Válka si vyžádala statisíce životů, způsobila masivní emigraci a zanechala zemi v troskách. Po válce následovalo období obnovy, ale také syrské okupace a pokračujících konfliktů s Izraelem, včetně války v roce 2006. V roce 2005, po atentátu na bývalého premiéra Rafíka Harírího, došlo k „Cedrové revoluci“, která vedla k odchodu syrských vojsk. Poslední dekáda je poznamenána hlubokou politickou paralýzou, masivním přílivem syrských uprchlíků, což představuje obrovskou zátěž pro libanonské zdroje a infrastrukturu, a především bezprecedentní ekonomickou krizí, která začala v roce 2019. Krize, charakterizovaná hyperinflací, bankovní krizí a masivní chudobou, byla dále prohloubena ničivým výbuchem v bejrútském přístavu v srpnu 2020, který zdevastoval velkou část hlavního města a zanechal za sebou stovky mrtvých a tisíce zraněných.

Obyvatelstvo Libanonu je neuvěřitelně rozmanité, což je zároveň jeho největší bohatství i zdroj mnoha výzev. Země hostí širokou škálu náboženských skupin, včetně maronitských, řeckokatolických a řeckopravoslavných křesťanů, sunnitských a šíitských muslimů, drúzů a dalších menšin. Tato konfesionální rozmanitost je zakotvena v politickém systému, kde je moc rozdělena na základě náboženské příslušnosti, což je systém, který má zajistit zastoupení všech komunit, ale zároveň často vede k politickému patu a korupci. Oficiální sčítání lidu nebylo provedeno od roku 1932, což komplikuje přesné demografické údaje, avšak odhaduje se, že muslimské komunity tvoří většinu. Kulturně je Libanon fascinující směsicí Východu a Západu, kde se prolínají arabské tradice s francouzskými a anglickými vlivy. Oficiálním jazykem je arabština, ale francouzština je široce používána v administrativě a vzdělávání, a angličtina je běžná v obchodě a mezi mladší generací. Libanonská diaspora je obrovská a čítá miliony lidí po celém světě, kteří udržují silné vazby se svou vlastí a často posílají významné remitence.

Ekonomika Libanonu byla po dlouhou dobu založena na službách, zejména bankovnictví a cestovním ruchu, což zemi vyneslo přezdívku „Švýcarsko Blízkého východu“. Bejrút byl regionálním finančním centrem a lákadlem pro investice. Zemědělství, soustředěné především v úrodném údolí Bikáa, produkuje vinnou révu (Libanon je známý svými víny), olivy, ovoce a zeleninu. Průmysl je omezený, převážně na lehkou výrobu a zpracování potravin. V posledních letech však ekonomika čelí bezprecedentní krizi, která vedla k masivnímu propadu HDP, hyperinflaci, devalvaci měny a prudkému nárůstu chudoby. Bankovní systém se zhroutil a většina obyvatel ztratila přístup ke svým úsporám. Politická nestabilita, korupce a nedostatek reforem brání oživení a odrazují zahraniční investice. Potenciál pro těžbu ropy a zemního plynu u pobřeží Středozemního moře nabízí určitou naději, ale jeho realizace je závislá na stabilním politickém prostředí a vyřešení námořních hranic.

Navzdory všem výzvám zůstává Libanon zemí s bohatou nabídkou turistických zajímavostí, které lákají návštěvníky z celého světa. Bejrút, hlavní město, je pulzující metropole s bohatou historií, moderní architekturou, živým nočním životem a vynikající kuchyní. Mezi jeho dominanty patří Národní muzeum, holubí skály Raouche a promenáda Corniche. Milovníci historie ocení starověká města jako Byblos (Jbeil), jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených měst na světě, s fénickými, římskými a křižáckými ruinami, a Baalbek, domov monumentálních římských chrámů Jupitera a Bakcha, které jsou zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Dalším skvostem je Tyre (Sour), starověký fénický přístav s impozantním římským hippodromem a nekropolí, rovněž pod ochranou UNESCO. Přírodní krásy Libanonu zahrnují úchvatnou jeskyni Jeita Grotto s jejími ohromujícími stalaktity a stalagmity, posvátné Cedry Boží v Bcharre, symbol země a svědectví o její starobylé historii, a malebné údolí Qadisha (Svaté údolí) s kláštery vytesanými do skal. V zimě se Libanon promění v lyžařskou destinaci s několika středisky, jako je Faraya Mzaar, které nabízejí skvělé podmínky pro zimní sporty. V údolí Bikáa se zase nacházejí proslulé vinice, které nabízejí ochutnávky vynikajících libanonských vín.

Budoucnost Libanonu je nejistá, ale země má potenciál k oživení, pokud se podaří překonat současné krize. Klíčové je provedení hlubokých strukturálních reforem, boj proti korupci a vytvoření stabilního politického prostředí, které by obnovilo důvěru obyvatel i mezinárodního společenství. Libanonci jsou známí svou houževnatostí a schopností přežít i ty nejtěžší časy, což je vlastnost, která jim pomohla překonat občanskou válku a četné regionální konflikty. Občanská společnost je aktivní a snaží se prosazovat změny zdola. Podpora mezinárodního společenství je nezbytná, ale musí být doprovázena skutečným závazkem libanonských lídrů k reformám. Libanon, se svou jedinečnou směsicí kultur, historií a přírodních krás, si zaslouží šanci na stabilní a prosperující budoucnost, kde jeho rozmanitost bude zdrojem síly, nikoli rozdělení.

Libanon zůstává zemí plnou paradoxů, křižovatkou kultur a civilizací, která neustále bojuje o svou identitu a místo ve světě. Je to země s hlubokými kořeny v historii, která se snaží orientovat v bouřlivé současnosti. Jeho obyvatelé, navzdory neustálým výzvám, projevují neuvěřitelnou odolnost a lásku ke své zemi. Krása jeho krajiny, bohatství jeho dědictví a vřelost jeho lidu jsou trvalým svědectvím o jedinečném duchu Libanonu, který i přes všechny rány osudu stále hledí vpřed s nadějí na lepší zítřek.

Informace o zemi Libanon

Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.

Země Libanon (anglicky Lebanon) leží v místě/kontinentě Blízký východ. Libanon má rozlohu 10 400 km2 a 4 140 289 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 3 088 m.n.m.. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Středozemní moře. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 22. listopad 1943. Hlavním městem je Bejrút. Libanon má mezinárodní zkratku LE.

Libanon - ekonomika

Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 62 230 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 15 700 $. HDP roste tempem 1.50 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 5.10 % ročně. Libanon má 1 481 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 4 140 289 lidí). Libanon vydává 8.20 % HDP na zdravotnictví a 3,10 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 134.00 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 29 460 000 000 USD.

Libanon - demografie

Jak již bylo napsáno výše, Libanon má 4 140 289 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.38 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 14.92. Každá matka má průměrně 1.76 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 15.32 a úmrtnost matek 25.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 75.23 let. Úmrtnost je 6.63 lidí na 1000 obyvatel za rok.

Libanon - doprava a telekomunikace

Libanon má 6 970 km silnic, 401 km železničních tratí a 7 letišť. Je zde registrováno 29 lodí.

Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Libanon je 3 350 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 900 000. Libanon má 1 000 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 64 525 internetových přípojek. Libanon má přiřazenu doménu prvního řádu .lb.

Libanon - energetika

Libanon ročně spotřebuje 12 340 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 12 980 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 2 314 000 kW. Libanon exportuje 0 kWh a importuje 1 155 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 12.1 %, fosilní paliva: 87.9 %, jaderná energie: 0 %.

Klíčová slova: Blízký východ, energetika, obrázek, rozloha, tapeta, internetové domény, Libanon, přístavy, ke stažení, Státní vlajka, vlaječky, prapory, svg, veřejný dluh, seznam, Státy světa, ikona na web, hlavní města, použití, letiště, prapory, kanály, wallpaper, Země světa, na web, železnice, Blízký východ, kojenecká úmrtnost, vlaječka, národní, přehled, fosilní paliva

Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Tato všeobecná znalost se vám může hodit nejen při cestách do ciziny nebo o dovolené v zahraničí, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Vlajky ke stažení zdarma! Využijte je v dokumentech nebo prezentacích v různých rozlišeních. Miniaturní ikony poslouží jako favikony pro vaše webové stránky. Vložte HTML kód na své stránky a vlaječka se objeví. Není třeba nic stahovat ani nahrávat. Provozovatel neručí za úplnost, pravdivost či aktuálnost informací na těchto webových stránkách. Pochopte prosím, že nemáme prostředky na častou aktualizaci všech textů. Aktuální informace lze většinou nalézt dejme tomu třeba ve Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.