Státní Antarktická vlajka státu Antarktida - Antarktida
Antarktická vlajka
Tuto vlajku (Antarktická vlajka) můžete sdílet s vašimi známými a kamarády na Twitteru, Redditu, Pinterestu, Facebooku nebo na jiných, zde neuvedených sociálních sítích.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x59
Ikona 32x21
Antarktida
Antarktida, nejjižnější kontinent naší planety, představuje svět zcela odlišný od všech ostatních. Je to země extrémů – nejchladnější, nejsušší a největrnější kontinent, téměř celý pokrytý masivní ledovou vrstvou. Bez stálého lidského obyvatelstva a bez národních států je Antarktida unikátním územím vědy a míru, spravovaným mezinárodním smluvním systémem. Její majestátní, nedotčená krajina, obývaná fascinujícím životem přizpůsobeným drsným podmínkám, láká vědce, dobrodruhy i turisty z celého světa, kteří sem přicházejí hledat poznání a zažít neopakovatelnou krásu. Tento kontinent, větší než Evropa a Austrálie, hraje klíčovou roli v globálním klimatickém systému a jeho studium je pro pochopení budoucnosti Země naprosto zásadní.
Geograficky je Antarktida rozlehlý kontinent o rozloze přibližně 14 milionů kilometrů čtverečních, z čehož 98 % je pokryto ledem o průměrné tloušťce kolem 1,9 kilometru, což představuje zhruba 90 % sladké vody světa. Pod ledem se skrývá složitý terén s vysokými pohořími, jako jsou Transantarktické hory, které protínají kontinent a dělí ho na Východní a Západní Antarktidu. Nejvyšším bodem kontinentu je Vinson Massif, dosahující nadmořské výšky 4892 metrů. Pobřeží Antarktidy je značně členité, s obrovskými šelfovými ledovci, jako je Rossův nebo Filchner-Ronneův šelfový ledovec, které jsou plovoucími prodlouženími kontinentálního ledu. Klima je zde extrémně chladné, s teplotami klesajícími až k rekordním hodnotám pod -80 °C ve vnitrozemí. Průměrné roční teploty na pobřeží se pohybují kolem -10 °C, zatímco ve vnitrozemí dosahují -40 °C až -70 °C. Kontinent je také známý silnými katabatickými větry, které vanou z vnitrozemí k pobřeží a dosahují rychlosti přes 300 km/h, což z Antarktidy činí největrnější místo na Zemi. Srážky jsou velmi nízké, většinou ve formě sněhu, což z Antarktidy činí technicky vzato polární poušť.
Historie Antarktidy je především historií jejího objevování a vědeckého průzkumu. Po staletí existovaly pouze mýty o „Terra Australis Incognita“ – neznámé jižní zemi. První ověřené spatření kontinentální pevniny se datuje do roku 1820, kdy ji nezávisle na sobě spatřily expedice Fabiana Gottlieba von Bellingshausena (ruská), Edwarda Bransfielda (britská) a Nathaniela Palmera (americká). Následovalo „heroické období“ antarktických expedic na konci 19. a na počátku 20. století, kdy se dobyvatelé snažili dosáhnout jižního pólu. Nejznámější je dramatický závod mezi Norem Roaldem Amundsenem, který pólu dosáhl jako první 14. prosince 1911, a Britem Robertem Falconem Scottem, jehož výprava bohužel zahynula na zpáteční cestě. Dalšími významnými postavami byli Ernest Shackleton a Douglas Mawson. Po heroickém období se zájem přesunul od dobývání k systematickému vědeckému výzkumu. Mezinárodní geofyzikální rok 1957–1958 znamenal zlom, kdy se na Antarktidě usadila řada zemí a založila stálé výzkumné stanice. To vedlo k podpisu Smlouvy o Antarktidě v roce 1959, která z kontinentu učinila demilitarizovanou zónu vyhrazenou pro vědecký výzkum a mezinárodní spolupráci, čímž se účinně zabránilo územním sporům a potenciálnímu konfliktu.
Antarktida je jediným kontinentem bez stálého lidského obyvatelstva. Její „populaci“ tvoří vědci a podpůrný personál, kteří pracují na výzkumných stanicích, jejichž počet se v létě pohybuje kolem 4000 a v zimě klesá na zhruba 1000. Žádná země si nemůže Antarktidu nárokovat jako své území, ačkoli sedm zemí (Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království) v minulosti vzneslo územní nároky, které jsou v současnosti pozastaveny Smlouvou o Antarktidě. Tato smlouva, podepsaná původně 12 zeměmi a nyní ratifikovaná více než 50 státy, je pilířem správy kontinentu. Stanovuje, že Antarktida má být využívána výhradně k mírovým účelům, zakazuje vojenské aktivity, jaderné testy a ukládání radioaktivního odpadu. Podporuje svobodu vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráci. Systém Smlouvy o Antarktidě (ATS) zahrnuje také další dohody, jako je Protokol o ochraně životního prostředí k Antarktické smlouvě (Madridský protokol z roku 1991), který zakazuje veškeré těžební aktivity a označuje Antarktidu za „přírodní rezervaci, vyhrazenou pro mír a vědu“. Hlavním „průmyslem“ Antarktidy je bezesporu vědecký výzkum. Kontinent slouží jako jedinečná přírodní laboratoř pro studium globálních klimatických změn, glaciologie, oceánografie, astronomie (díky extrémně čistému a suchému vzduchu), geologie, meteorologie a biologie. Vědci zde sledují tání ledovců, změny mořské hladiny, ozonovou díru, studují historii Země z ledových jader a zkoumají adaptace života na extrémní podmínky. Mezinárodní spolupráce je zde klíčová a Antarktida je vzorem vědecké diplomacie.
Antarktida, i přes svou drsnost, hostí fascinující a jedinečný ekosystém. Na pevnině se nachází jen málo rostlin – převážně lišejníky, mechy a játrovky, a na teplejších místech Antarktického poloostrova dokonce dva druhy kvetoucích rostlin: lipnice antarktická a tráva vlasatá. Skutečný život se však soustředí v bohatých vodách Jižního oceánu, kde je základem potravního řetěze krill – drobní korýši, kteří se živí fytoplanktonem. Krill je životně důležitou potravou pro obrovské množství mořských živočichů, včetně velryb (modré, keporkaky, plejtváky), šesti druhů tuleňů (krabožravé, Weddellovy, rypouše sloní, leopardí, Rossovy a lachtany antarktické), různých druhů mořských ptáků, a samozřejmě pro tučňáky. Mezi nejznámější a nejvíce ikonické obyvatele patří tučňák císařský, největší druh, a dále tučňák kroužkový, Adélin a uzdičkový. V posledních desetiletích se Antarktida stala také cílem pro rostoucí počet turistů, kteří sem přijíždějí zažít její nedotčenou krásu a jedinečnou divokou přírodu. Turismus je přísně regulován Mezinárodní asociací provozovatelů antarktických cestovních kanceláří (IAATO), která prosazuje zásady odpovědného a udržitelného turismu. Většina turistů přijíždí na expedičních lodích, které navštěvují především Antarktický poloostrov a okolní ostrovy, kde mohou pozorovat tučňáky, tuleně a velryby, a zažít majestátnost ledovcových krajin. Počet turistů se pohybuje kolem 50 000 až 70 000 ročně a je klíčové zajistit, aby jejich přítomnost neměla negativní dopad na křehké prostředí.
S rostoucím zájmem o kontinent a globálními změnami však přicházejí i environmentální výzvy. Antarktida, ačkoli je chráněna mezinárodními dohodami, čelí dopadům globálních klimatických změn, které se projevují rychlejším táním ledovců a šelfových ledovců, zejména na Antarktickém poloostrově a v Západní Antarktidě. Změny teplot oceánů ovlivňují krill, základ antarktického potravního řetězce, a tím i populaci tučňáků a velryb. Dále hrozí rizika spojená s námořní dopravou, jako jsou možné ropné skvrny, a znečištění z výzkumných stanic, ačkoli jsou snahy o minimalizaci těchto dopadů. Závěrem lze říci, že Antarktida zůstává jedním z nejúžasnějších a nejdůležitějších regionů na Zemi. Je to kontinent bez hranic, kde vládne věda a mezinárodní spolupráce. Její role jako globální klimatické laboratoře je nezastupitelná a její ochrana je klíčová nejen pro její jedinečnou divokou přírodu, ale i pro celou planetu. Budoucnost Antarktidy závisí na pokračujícím závazku lidstva k jejímu mírovému využití a pečlivé ochraně pro příští generace.
Informace o zemi Antarktida
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Antarktida (anglicky Antarctica) leží v místě/kontinentě Antarktida. Nejvýše položené místo má výšku 4 897 m.n.m. a jmenuje se Vinson Massif. Nejníže položené místo se nachází v úrovni -2540 m.n.m. a jmenuje se Bentley Subglacial Trench. Antarktida má mezinárodní zkratku AY.
Antarktida - ekonomika
Antarktida - demografie
Antarktida - doprava a telekomunikace
Antarktida má 23 letišť.
Antarktida má 7 763 přípojek k internetu. Antarktida má přiřazenu doménu prvního řádu .aq.
Antarktida - energetika
.
Klíčová slova: png, Státní prapory zemí, k vytisknutí, hlavní město, zdarma, průplavy, praporky, den nezávislosti, wallpaper, státní zřízení, zástavy, velikost populace, Antarktida, vodní elektrárny, Antarktida, počet obyvatel, ikona na web, ekonomika, k tisku, Přehled státních praporů, vlaječka, doména, Antarktida, železnice, prapor, národ, ke stažení, internetové domény, seznam, Státy
Těší nás váš zájem o státní vlajky, státní symboly zemí a jejich prapory, vlaječky. Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Obrázky všech vlajek si můžete zdarma stáhnout v několika rozlišeních. Jsou skvělé pro dokumenty (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) i jako favikony pro vaše webové stránky. Vložte HTML kódy od ikonek přímo do svých WWW stránek (např. blogu) a vlajka se objeví, aniž byste museli cokoliv stahovat a nahrávat na webový server. Neručíme za eventuální chyby v textech. Litujem, že není v našich silách provádět pravidelně aktualizace všech textů. Nejnovější aktualizace lze zpravidla nalézt na ověřených webech např. na české Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.