Státní vlajky států světa
Státní vlajka státu Středoafrická republika | Afrika | Vlajka Středoafrické republiky | obrázky, prapory, vlaječky, symboly zemí

Státní Vlajka Středoafrické republiky státu Středoafrická republika - Afrika

Vlajka Středoafrické republiky

Vlajka Středoafrické republiky | Obrázek státní vlajky státu (země) Středoafrická republika
Flag of Central African Republic | Bandera de la República Centroafricana | Flagge der Zentralafrikanischen Republik

Budeme rádi, pokud budete sdílet Vlajka Středoafrické republiky s rodinou a kamarády na svých sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram, Pinterest)..

 Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu     Sdílet na Twitteru      Sdílet na Redditu      

Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních



Ikona 88x59

Vlajka Středoafrické republiky

Ikona 32x21

Vlajka Středoafrické republiky



Středoafrická republika

Středoafrická republika, země ležící v srdci afrického kontinentu, je státem, který fascinuje svou přírodní krásou a bohatou historií, avšak zároveň se potýká s hlubokými socioekonomickými a politickými výzvami. Je to vnitrozemský stát, který je často opomíjen v globálním diskurzu, ale jeho význam pro stabilitu regionu a jeho potenciál jsou značné. Od své nezávislosti v roce 1960 prošla Středoafrická republika (SAR) řadou vojenských převratů, povstání a občanských konfliktů, které zanechaly hluboké jizvy na její společnosti a ekonomice. Přes tyto obtíže je SAR domovem odolných a rozmanitých etnických skupin, které se snaží o lepší budoucnost.

Geograficky je Středoafrická republika strategicky umístěna v centrální Africe a hraničí s Čadem na severu, Súdánem a Jižním Súdánem na východě, Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu a Kamerunem na západě. Její povrch tvoří převážně zvlněná plošina, která se pohybuje v nadmořské výšce od 300 do 600 metrů, přičemž nejvyšší body se nacházejí na severovýchodě a jihozápadě. Severní části země jsou charakteristické savanami a suchými lesy, zatímco jih je pokryt hustými tropickými deštnými pralesy, které jsou součástí rozsáhlého konžského pralesního ekosystému. Hlavními řekami jsou Ubangi, která tvoří velkou část jižní hranice a je splavná až k hlavnímu městu Bangui, a řeka Chari, která teče na sever do Čadského jezera. Klima je tropické, s výraznými obdobími sucha a dešťů, přičemž dešťové období trvá od května do října a období sucha od listopadu do dubna. Tato geografická poloha a rozmanitost krajiny poskytují bohaté přírodní zdroje, včetně úrodné půdy, rozsáhlých lesů a významných ložisek nerostných surovin.

Obyvatelstvo Středoafrické republiky je mimořádně pestré, tvořené více než 80 etnickými skupinami, z nichž největší jsou Banda, Baya, Mandjia, Ngbaka a Azande. Každá z těchto skupin má svou vlastní kulturu, jazyk a tradice, což přispívá k bohaté mozaice středoafrické identity. Národním jazykem je Sango, který slouží jako lingua franca pro většinu obyvatelstva a je jedním z mála afrických jazyků, které se staly národním jazykem s úředním statusem. Francouzština je pak úředním jazykem, používaným ve vzdělávání a státní správě. Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, rozdělenému mezi protestanty a katolíky, zatímco menší část populace praktikuje islám a tradiční africká náboženství. Demografické údaje ukazují na velmi mladou populaci s vysokou porodností a nízkou průměrnou délkou života, což odráží nedostatečnou zdravotní péči, vysokou dětskou úmrtnost a rozšířené nemoci, jako je HIV/AIDS a malárie. Většina obyvatel žije ve venkovských oblastech a zabývá se samozásobitelským zemědělstvím, přičemž jen malá část populace žije v urbanizovaných centrech, z nichž největší je hlavní město Bangui, které je centrem obchodu, správy a kultury.

Historie Středoafrické republiky sahá daleko do minulosti, s důkazy o osídlení již v paleolitu. V předkoloniálním období byla oblast domovem různých kmenových království a obchodních sítí, které se zabývaly obchodem se slonovinou, otroky a zlatem. V 19. století se oblast stala terčem evropských koloniálních mocností, zejména Francie, která zde v roce 1894 založila kolonii Ubangi-Šari. Během koloniálního období byla země silně vykořisťována pro své přírodní zdroje, především slonovinu, kaučuk a kávu, a místní obyvatelstvo bylo nuceno k otrocké práci. Po druhé světové válce se v Africe začalo šířit volání po nezávislosti a Středoafrická republika získala plnou nezávislost v roce 1960. Prvním prezidentem se stal David Dacko, avšak politická scéna byla brzy poznamenána nestabilitou. Nejslavnější, a zároveň nejkontroverznější, postavou postkoloniální historie je Jean-Bédel Bokassa, který se k moci dostal vojenským převratem v roce 1966. V roce 1976 se prohlásil za císaře Středoafrické říše a v roce 1977 uspořádal okázalou korunovaci, která stála značnou část národního rozpočtu. Jeho brutální a extravagantní vláda skončila v roce 1979, kdy byl svržen francouzskou intervencí. Od té doby se země neustále potýká s cyklem převratů, povstání a občanských válek, které vyvrcholily v posledních letech konfliktem mezi koalicí Séléka a anti-balaka, což vedlo k masivní humanitární krizi a vysídlení statisíců lidí. OSN zde udržuje mírovou misi (MINUSCA) s cílem stabilizovat situaci a chránit civilisty.

Ekonomika Středoafrické republiky je jednou z nejchudších na světě, navzdory bohatým přírodním zdrojům. Hlavní ekonomickou aktivitou je zemědělství, které zaměstnává drtivou většinu obyvatelstva a je převážně samozásobitelské. Pěstují se plodiny jako maniok, kukuřice, proso, čirok, arašídy, rýže a batáty. Mezi komerční plodiny patří káva, bavlna a tabák, které jsou určeny na export. Těžební průmysl je významný, ačkoli často neformální a náchylný k propojení s konflikty. Diamanty jsou hlavním exportním artiklem, přičemž mnoho z nich je označováno jako „krvavé diamanty“, protože jejich prodej financuje ozbrojené skupiny. Dále se těží zlato a existují neexploatovaná ložiska uranu a železné rudy. Lesnictví, zejména těžba dřeva, je dalším důležitým sektorem, ale trpí nelegální těžbou a nedostatečnou regulací. Průmyslová výroba je velmi omezená, soustředěná na zpracování potravin, výrobu piva a textilní výrobu. Infrastruktura je v zemi extrémně špatná, s omezenou sítí zpevněných silnic, nespolehlivými dodávkami elektřiny a nedostatečným přístupem k čisté vodě. Korupce, špatná správa věcí veřejných a neustálá nestabilita brání ekonomickému rozvoji a udržují zemi v závislosti na zahraniční pomoci.

Turistický ruch v Středoafrické republice je kvůli přetrvávající nestabilitě a nedostatku infrastruktury minimální, avšak země má obrovský potenciál. Její divoká příroda a bohatá biodiverzita by mohly přilákat milovníky ekoturistiky. Jednou z nejvýznamnějších přírodních památek je Národní park Manovo-Gounda St. Floris, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, známý svou bohatou faunou, včetně žiraf, buvolů, slonů a různých druhů antilop. Bohužel, populace nosorožců, která zde kdysi žila, byla v důsledku pytláctví téměř vyhubena. Další důležitou oblastí je Rezervace Dzanga-Sangha v jihozápadní části země, která je součástí většího komplexu pralesních rezervací sdílených s Kamerunem a Kongem. Tato oblast je domovem goril nížinných, šimpanzů a lesních slonů a nabízí unikátní možnosti pro pozorování divoké zvěře. Hlavní město Bangui nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat místní trhy, jako je Marché Central, kde lze najít tradiční výrobky a potraviny, a navštívit Muzeum Boganda, které uchovává artefakty z historie a kultury země. Kulturní zážitky mohou zahrnovat setkání s původními komunitami, jako jsou Baka Pygmejové, a poznávání jejich tradičního způsobu života, hudby a tanců. Nicméně, pro většinu potenciálních turistů zůstává Středoafrická republika destinací s vysokým rizikem, a proto je cestovní ruch omezen pouze na dobrodružné cestovatele a humanitární pracovníky. Budoucnost turismu, stejně jako celého státu, závisí na dosažení trvalého míru a stabilizace.

Informace o zemi Středoafrická republika

Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.

Země Středoafrická republika (anglicky Central African Republic) leží v místě/kontinentě Afrika. Středoafrická republika má rozlohu 622 984 km2 a 5 057 208 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 420 m.n.m. a jmenuje se Mont Ngaoui. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 335 m.n.m. a jmenuje se Oubangui řeka. a dnem nezávislosti je 13. srpen 1960. Hlavním městem je Bangui. Středoafrická republika má mezinárodní zkratku CT.

Středoafrická republika - ekonomika

Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 3 688 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 800 $. HDP roste tempem 3.10 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 1.70 % ročně. Středoafrická republika má 1 926 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 5 057 208 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 8.00 %. Středoafrická republika vydává 4.30 % HDP na zdravotnictví .Celková výše zahraničního dluhu činí 483 900 000 USD.

Středoafrická republika - demografie

Jak již bylo napsáno výše, Středoafrická republika má 5 057 208 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 2.14 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 36.13. Každá matka má průměrně 4.57 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 97.17 a úmrtnost matek 890.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 50.48 let. Úmrtnost je 14.71 lidí na 1000 obyvatel za rok.

Středoafrická republika - doprava a telekomunikace

Středoafrická republika má 24 307 km silnic a 40 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 2 800 km.

Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Středoafrická republika je 1 124 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 2 300. Středoafrická republika má 22 600 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 20 internetových přípojek. Středoafrická republika má přiřazenu doménu prvního řádu .cf.

Středoafrická republika - energetika

Středoafrická republika ročně spotřebuje 148 800 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 160 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 46 000 kW. Středoafrická republika exportuje 0 kWh a importuje 0 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.0 %, vodní elektrárny: 54.3 %, fosilní paliva: 45.7 %, jaderná energie: 0 %.

Klíčová slova: vexilologie, Státní vlajka, vlaječky, prapory, seznam, věk dožití, prapory, jaderná energetika, na web, Seznam státních vlajek, svg, Obrázky vlaječky zemí, Afrika, přístavy, zdarma, měna, Středoafrická republika, datum vzniku, vlajka, Světové země, png, železnice, obrázek, hrubý domácí produkt, obrázky, Státní symboly, vlaječky, informace, k vytisknutí, obrázky vlaječek, praporky, národ

Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Stáhněte si všechny obrázky vlajek zcela zdarma! Dostupné jsou v několika rozlišeních, takže je snadno začleníte do dokumentů (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) nebo použijete jako favikony na webových stránkách. HTML kód, který umístíte na své webové stránky, zobrazí vlaječku okamžitě, aniž byste ji museli stahovat a nahrávat. Neručíme za pravdivost uvedených informací. Věříme, že chápete, že texty nemohou být často aktualizovány. Pro zjištění nejnovějších údajů doporučujeme hledat např. v otevřené encyklopedii Wikipedia, kde by měly být aktuální údaje.