Od jaké částky se platí daň z příjmu?

Otázka, od jaké částky se platí daň z příjmu, je jednou z nejčastěji kladených v oblasti financí a daní. Odpověď však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát, a závisí na několika faktorech, včetně typu příjmu, právní formy poplatníka a specifických daňových úlev a slev.

Základní principy zdanění fyzických osob

V České republice podléhají dani z příjmu jak fyzické, tak právnické osoby. Zaměříme se primárně na fyzické osoby, které daní své příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu, kapitálových výnosů či jiných zdrojů.

Základním principem je, že daň se platí z tzv. „zdanitelného příjmu“. Zdanitelný příjem je příjem, který po odečtení všech povolených výdajů a slev dosáhne určité hranice. Není to tedy tak, že by se daň platila z každé koruny, kterou člověk vydělá.

Co je to zdanitelný příjem?

Zdanitelný příjem je pojem, který se liší v závislosti na druhu příjmu. Například:

Příjmy ze zaměstnání: Zde je základem hrubá mzda. Z ní se odečítají odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Z takto sníženého základu se pak vypočítává daň.

Příjmy z podnikání (OSVČ): Zde má poplatník možnost volby. Může uplatnit skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu (např. nákup materiálu, nájemné, cestovné) nebo může využít paušální výdaje procentem z příjmů. Paušální výdaje jsou často výhodnější pro ty, kteří mají nízké skutečné výdaje.

Příjmy z pronájmu: Podobně jako u podnikání lze uplatnit skutečné výdaje na údržbu a opravy nemovitosti, pojištění apod., nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů.

Kapitálové příjmy: Sem patří například úroky z vkladů, dividendy, příjmy z prodeje cenných papírů. Tyto příjmy jsou často zdaněny srážkovou daní přímo u zdroje příjmu, takže poplatník s nimi již nemusí dále nic dělat.

Daňové slevy a úlevy

Český daňový systém umožňuje fyzickým osobám uplatnit různé druhy daňových slev a úlev, které snižují výslednou daňovou povinnost. Tyto slevy a úlevy mohou významně ovlivnit, zda a kolik daně nakonec zaplatíte.

Nejdůležitější daňové slevy a úlevy:

Základní sleva na poplatníka: Tato sleva je dostupná pro každého poplatníka daně z příjmu fyzických osob. V roce 2023 činila 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). To znamená, že pokud vaše roční daňová povinnost po odečtení všech výdajů a jiných slev dosáhne méně než tato částka, nebudete daň platit vůbec.

Sleva na studenta: Studenti do 26 let si mohou uplatnit slevu na dani.

Sleva na invaliditu: Poplatníci s přiznaným invalidním důchodem mají nárok na vyšší slevu na dani.

Sleva na dítě (daňový bonus): Toto je spíše forma podpory rodin s dětmi. Pokud je daňová povinnost po uplatnění všech slev nulová, ale zároveň máte nárok na daňový bonus na děti, stát vám vyplatí rozdíl mezi nárokem a nulovou daní.

Odečitatelné položky: Tyto položky snižují základ daně, nikoliv přímo daň. Patří sem například dary, úroky z hypotéky nebo úvěru na bydlení (do určitého limitu), příspěvky na penzijní připojištění nebo životní pojištění.

Konkrétní příklady a od jaké částky se platí daň

Abychom si odpověděli na otázku, od jaké částky se platí daň z příjmu, podívejme se na konkrétní příklady.

Příklad 1: Zaměstnanec s průměrnou mzdou

Předpokládejme zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 35 000 Kč v roce 2023. Z této částky se nejprve odečtou odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem (cca 11,1 % z hrubé mzdy), tedy přibližně 3 885 Kč. Zbytek (31 115 Kč) tvoří základ pro výpočet daně. Poté se uplatní měsíční sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Pokud by to byla jediná sleva, daň by se vypočítala z částky (31 115 - 2 570) Kč. V tomto případě by však základ daně byl stále vyšší než sleva, takže by daň byla vypočítána z částky (31 115 - 2 570) Kč a následně snížena o tuto slevu. Ale co kdyby byl základ daně nižší než sleva?

Pokud by měsíční základ daně po odečtení pojištění byl například 2 000 Kč, po uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 570 Kč by daňová povinnost byla 0 Kč. V tomto případě by se daň z příjmu neplatila, a to i přes to, že příjem existuje.

Příklad 2: OSVČ s nízkými příjmy

Předpokládejme OSVČ, která v roce 2023 dosáhla ročního příjmu z podnikání 100 000 Kč a uplatnila paušální výdaje ve výši 60 %. Výdaje by tak činily 60 000 Kč. Zdanitelný příjem by byl 40 000 Kč. Z této částky se vypočítá daň 15 % (cca 6 000 Kč). Poté se uplatní základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Jelikož je daňová povinnost (6 000 Kč) nižší než sleva na poplatníka (30 840 Kč), výsledná daň bude 0 Kč.

Z tohoto příkladu je patrné, že i s příjmem 100 000 Kč ročně by OSVČ daň z příjmu neplatila, pokud by uplatnila paušální výdaje a základní slevu na poplatníka.

Příklad 3: OSVČ s vysokými příjmy

Předpokládejme OSVČ s ročním příjmem 500 000 Kč a uplatněnými skutečnými výdaji ve výši 150 000 Kč. Zdanitelný příjem by byl 350 000 Kč. Daň 15 % z této částky by činila 52 500 Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka ve výši 30 840 Kč by výsledná daň byla 21 660 Kč.

V tomto případě by se daň z příjmu platila, jelikož zdanitelný příjem po odečtení slevy je stále kladný.

Daňové pásmo a progresivní zdanění

V České republice platí pro fyzické osoby tzv. „progresivní zdanění“. To znamená, že sazba daně se zvyšuje s rostoucím příjmem. Pro rok 2023 platila:

Sazba 15 % z příjmů do výše 48násobku průměrné mzdy (tj. do cca 1 701 168 Kč ročně).

Sazba 23 % z příjmů přesahujících tuto hranici.

Je důležité poznamenat, že tato vyšší sazba se vztahuje pouze na tu část příjmu, která přesáhne stanovený limit, nikoliv na celý příjem.

Kdy se podává daňové přiznání?

Pokud vaše příjmy, které podléhají dani z příjmu fyzických osob, přesáhnou určitou hranici, je vaší povinností podat daňové přiznání.

Pro zaměstnance, kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání a nepodávají přiznání dobrovolně (např. kvůli uplatnění slev na děti), zpravidla daňové přiznání podávat nemusí. Zaměstnavatel jim srazí daň (zálohovou) a odvede ji státu.

OSVČ, které měly v daném roce příjmy, jsou zpravidla povinny podat daňové přiznání, pokud jejich příjmy přesáhly tzv. „minimální hranici pro podání přiznání“. V roce 2023 to bylo 50 000 Kč ročně, pokud neuplatňovaly žádné výdaje, nebo pokud jejich zdanitelné příjmy po odečtení výdajů přesáhly tuto částku.

Osoby s jinými typy příjmů (např. z pronájmu, kapitálové příjmy nad určitou hranici) mají rovněž povinnost daňové přiznání podat.

Termín pro podání daňového přiznání je obvykle do 1. dubna následujícího roku, pokud přiznání podáváte v listinné podobě. Při elektronickém podání se termín prodlužuje do 2. května. Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, termín je do 1. července.

Závěr

Shrneme-li, od jaké částky se platí daň z příjmu, lze říci, že neexistuje jedna univerzální částka. Vždy záleží na kombinaci výše příjmů, uplatněných výdajů, daňových slev a úlev. Díky základní slevě na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (v roce 2023) a možnosti uplatnit další slevy a odečitatelné položky, mnoho lidí s nižšími a středními příjmy nemusí daň z příjmu platit vůbec, i když nějaké příjmy mají.

Důležité je sledovat aktuální legislativu, zejména výši slev na dani a limity pro podání daňového přiznání, které se mohou každý rok mírně měnit. Pro přesný výpočet vaší daňové povinnosti je vždy nejlepší konzultovat aktuální informace na stránkách Finanční správy ČR nebo se obrátit na daňového poradce.

Klipart Nosorožec ke stažení
Ptačí chřipka, jak se pozná
Klipart Zvonek vánoční ke stažení
Trojklanný nerv, jak se pozná
Termín Myšlenka
V létě ti řeknu, jak se mám.
Co je Laparoskopie?
Nemoc růže, jak dlouho se léčí
Klipart Piper J-3 Cub ke stažení

(build:787521871)

Klíčová slova: k vytištění, doména, obrázek, import, ke stažení, přístavy, pozadí, datum vzniku, přehled, vodní elektrárny, k tisku, věk dožití, vlaječka, zdravotnictví, seznam, velikost populace, k vytisknutí, porodnost, svg, Obrázky vlaječky zemí, Od jaké částky se platí daň z příjmu? | Otázky a odpovědi, průplavy