Houba pýchavka, jak se píše?
Houba pýchavka: Jak se píše a co o ní víme
Pýchavka. Slovo, které v české kuchyni a v povědomí houbařů zaujímá své specifické místo. Ale jak se vlastně píše? Zní to možná jednoduše, ale právě v detailu se skrývá zajímavost a poučení. A právě tomu, jak se píše pýchavka, stejně jako jejímu fascinujícímu světu, se budeme v tomto článku věnovat.
Pravopisná stránka věci: Pýchavka a její variace
Nejprve si ujasněme základní pravopis. V češtině se název této houby píše *pýchavka*. Je důležité si zapamatovat, že se jedná o jedno slovo, nikoliv dvě oddělené části. Tento pravopis je ustálený a platí pro všechny její druhy.
* Pýchavka – správný tvar
* *Pýcha vka* – nesprávný tvar
* *Píchavka* – nesprávný tvar (častá záměna s jinými slovy)
Tento pravopisný detail je pro mnoho lidí, zejména těch, kteří s houbami nejsou denně v kontaktu, zdrojem drobných zaváhání. Je to však snadno zapamatovatelné, pokud si představíme, že se jedná o houbu, která pýchu v sobě nese – svou bílou barvu a kulovitý tvar, který se s věkem rozpadá na jemný prach.
Etymologie slova pýchavka
Proč zrovna pýchavka? Původ slova je poměrně intuitivní. Je spojeno s podstatným jménem *pýcha*. Houba má totiž charakteristický kulovitý až hruškovitý tvar, který se s věkem rozpadá a uvolňuje jemný, prachovitý hymenofor (spory). Tento proces připomíná vyfukování nebo pýchaní prachu, což dalo houbě její jméno.
Některé zdroje také naznačují spojitost s puchýřem nebo pytlíkem, což opět odkazuje na její tvar a způsob šíření spór. Nicméně, nejčastěji přijímaná a logická interpretace je ta spojená s *pýchou*.
Rod Pýchavka (Lycorperdon) a jeho zástupci
Rod *Lycorperdon*, do kterého pýchavky spadají, zahrnuje řadu druhů, které se liší velikostí, tvarem a místem výskytu. V České republice se s největší pravděpodobností setkáte s několika nejběžnějšími druhy:
1. Pýchavka obecná (Lycorperdon perlatum)
Tato pýchavka je pravděpodobně nejznámější a nejrozšířenější. Její typický kulovitý tvar, který se postupně zužuje do krátké nohy, je snadno rozpoznatelný. Povrch mladých plodnic je pokryt drobnými bílými ostny, které s věkem odpadávají a zanechávají jemně bradavičnatý povrch.
* Výskyt: Roste na loukách, pastvinách, okrajích lesů, v parcích a zahradách.
* Jedlost: Mladé plodnice jsou jedlé a chutné. S rostoucím věkem se dužina stává žlutavou a pak hnědou, což značí, že houba již není k jídlu.
2. Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea)
Jak název napovídá, jedná se o skutečného obra mezi pýchavkami. Tato houba může dosahovat velikosti až 50 cm v průměru a vážit několik kilogramů. Její tvar je zpočátku kulovitý, později se může mírně zploštit.
* Výskyt: Preferuje otevřené travnaté plochy, louky a pastviny.
* Jedlost: Mladé, čistě bílé plodnice jsou jedlé a mají jemnou, houbovou chuť. Jsou ideální na smažení nebo do polévek. Starší plodnice se nedoporučují.
3. Pýchavka brvitá (Lycoperdon caelatum)
Tento druh se od pýchavky obecné liší jemnějšími ostny a více zploštělým tvarem. Je také o něco menší.
* Výskyt: Podobně jako pýchavka obecná, i tato roste na travnatých plochách.
* Jedlost: Mladé plodnice jsou jedlé.
Pýchavka v kuchyni: Delikatesa pro odvážné
Pýchavka, zejména mladá a čerstvá, je v české kuchyni považována za pochoutku. Její chuť je jemná a lehce nasládlá, což ji činí univerzální surovinou.
* Příprava: Nejdůležitější je sbírat pouze mladé, pevné a čistě bílé plodnice. Starší houby, které začínají žloutnout nebo hnědnout, již nejsou vhodné k jídlu a mohou způsobit zažívací potíže. Před přípravou je nutné odstranit z povrchu případnou hlínu a ostny.
* Recepty:
* Smažená pýchavka: Nakrájenou pýchavku obalíme v trojobalu a usmažíme jako řízek. Je to klasický a velmi oblíbený způsob úpravy.
* Pýchavka v polévce: Mladé kousky pýchavky lze přidat do zeleninových nebo masových vývarů.
* Pýchavka na másle: Jednoduchá, ale lahodná úprava, kdy se pýchavka nakrájí na plátky a orestuje na másle s česnekem a bylinkami.
* Pýchavka plněná: Větší pýchavky lze naplnit směsí masa, zeleniny nebo sýra a zapéct.
Další zajímavosti o pýchavkách
* Šíření spór: Jak již bylo zmíněno, pýchavky se rozmnožují pomocí jemného prachu spór, který se uvolňuje při narušení plodnice. Tento proces, připomínající pýchaní, je jedním z klíčových rysů těchto hub.
* Medicínské využití: V tradiční medicíně se pýchavky používaly k zastavení krvácení. Prášek z usušených plodnic se aplikoval na rány. Dnes se toto využití již běžně nepraktikuje, ale svědčí o dlouhé historii lidského vztahu k těmto houbám.
* Ekologický význam: Pýchavky hrají důležitou roli v ekosystémech tím, že rozkládají organickou hmotu.
Závěr: Pýchavka – houba s charakterem
Houba pýchavka, psaná správně *pýchavka*, je fascinující organismus s bohatou historií a zajímavými vlastnostmi. Od svého neobvyklého názvu, přes její kulinářské využití až po ekologický význam, si pýchavka zaslouží naši pozornost. Ať už se s ní setkáte na procházce v lese nebo na talíři, vždy si připomeňte, jak se toto slovo píše a jaké příběhy se za ním skrývají. Je to připomínka toho, že i v obyčejných věcech se skrývá mnoho zajímavostí, stačí se jen pozorně podívat a správně je pojmenovat.
Co je Koncese?
Ateroskleróza, jak se projevuje
Co je Hrubá chyba?
Černý kašel, jak se pozná
Co je Dioptr?
Jak dlouho se letí do Albánie
Biografie Christopher Lee?
Hendikep, jak se píše
2. královská 6:1-7 2
Klíčová slova: pozadí, národní, obrázek, státní zřízení, tapeta, Všechny země světa, k tisku, energetika, přehled, demografie, obrázky, HDP, wallpaper, informace, na web, počet obyvatel, png, Státní prapory zemí, pozadí, Seznam státních vlajek, ikona na web, Státy světa