Státní Chorvatská vlajka státu Chorvatsko - Evropa
Chorvatská vlajka
Potěší nás, pokud budete Chorvatská vlajka sdílet s vašimi známými a kamarády na vašich účtech sociálních sítích jako je Pinterest, Reddit, Facebook anebo Twitter.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Ikona 88x44
Ikona 32x16
Chorvatsko
Chorvatsko, země tisíce ostrovů, azurového Jadranu a bohaté historie, se rozkládá na pomezí střední a jihovýchodní Evropy a je právem považováno za jeden z nejkrásnějších klenotů Starého kontinentu. Jeho rozmanitá krajina, od drsných vápencových hor a úrodných nížin až po idylické pobřeží s nekonečnými zátokami a historickými městy, láká miliony návštěvníků z celého světa. Tato země, která si prošla bouřlivými dějinami, dnes hrdě prezentuje své kulturní dědictví, pohostinnost a úchvatnou přírodu, jež tvoří neodolatelnou mozaiku pro každého, kdo ji navštíví. Od pulzujícího hlavního města Záhřebu až po malebné dalmatské ostrůvky nabízí Chorvatsko zážitky pro všechny smysly, ať už hledáte dobrodružství, relaxaci, historické poznání nebo gastronomické požitky.
Geografická rozmanitost Chorvatska je jedním z jeho nejvýraznějších rysů a klíčem k pochopení jeho jedinečného charakteru. Západní část země je definována Jaderským mořem, které Chorvatsku propůjčuje neuvěřitelně členité pobřeží s více než 1200 ostrovy, ostrůvky a útesy, z nichž je jich obydleno jen něco málo přes padesát. Toto pobřeží se táhne v délce téměř 1800 kilometrů po pevnině a dalších 4000 kilometrů podél ostrovů, což z něj činí jedno z nejdelších a nejkrásnějších v Evropě. Za pobřežím se tyčí majestátní Dinaridy, horské pásmo, které se táhne podél celého pobřeží a vytváří dramatickou kulisu s krasovými útvary, jeskyněmi a propastmi. Mezi nejvyšší vrcholy patří Dinara, Velebit a Biokovo. Východní část Chorvatska, známá jako Slavonie, je naopak charakteristická úrodnou Pannonijskou nížinou, kde se rozkládají rozsáhlá pole obilovin, vinice a ovocné sady, protkané velkými řekami jako Sáva, Dráva a Dunaj. Klimaticky se země dělí na středomořské podnebí podél pobřeží s horkými suchými léty a mírnými deštivými zimami, kontinentální podnebí ve vnitrozemí s chladnými zimami a horkými léty a horské podnebí ve vyšších polohách Dinarid. Tato kombinace geologických a klimatických faktorů přispívá k mimořádné biodiverzitě země, která je chráněna v osmi národních parcích a dvanácti přírodních parcích, jež představují bohatství flóry a fauny.
Obyvatelstvo Chorvatska, čítající podle posledních sčítání kolem 3,8 milionu lidí, je převážně tvořeno Chorvaty, kteří tvoří přes 90 % populace. Země se potýká s demografickými výzvami, včetně stárnutí populace a emigrace, zejména mladých lidí, kteří hledají lepší pracovní příležitosti v západní Evropě. Přestože je populace převážně homogenní, existují zde významné menšiny, včetně Srbů, Bosňáků, Slovinců, Maďarů, Italů a Čechů, které obohacují kulturní mozaiku země. Úředním jazykem je chorvatština, jihoslovanský jazyk psaný latinkou, který je blízký srbštině a bosenštině, ale má své specifické dialekty a lexikon. Nábožensky je Chorvatsko silně katolické, přičemž římskokatolická církev hraje významnou roli ve společenském a kulturním životě. Menšinové skupiny vyznávají i jiné náboženství, například pravoslaví nebo islám. Chorvatská kultura je bohatá a různorodá, ovlivněná staletími středomořských, středoevropských a balkánských vlivů. Je charakterizována silnými rodinnými vazbami, úctou k tradicím, bohatou lidovou hudbou a tanci, a vášní pro dobré jídlo a víno. Hlavní město Záhřeb je centrem politického, ekonomického a kulturního života, zatímco Split, Rijeka, Osijek a Zadar patří mezi další významná městská centra.
Historie Chorvatska je dlouhá a často bouřlivá, plná vzestupů a pádů, zahraničních vlivů a bojů za nezávislost. Území dnešního Chorvatska bylo osídleno již v paleolitu a neolitu, později zde žily illyrské kmeny, které byly nakonec podmaněny Římany. Římská nadvláda zanechala hluboké stopy, o čemž svědčí majestátní Diokleciánův palác ve Splitu nebo amfiteátr v Pule. V 7. století přišli na území dnešního Chorvatska Slované, předkové dnešních Chorvatů, kteří brzy vytvořili svá vlastní knížectví a v 10. století se pod králem Tomislavem sjednotili do silného Chorvatského království. V roce 1102, po dynastické krizi, vstoupilo Chorvatsko do personální unie s Uherským královstvím, přičemž si zachovalo značnou autonomii. Následující staletí byla poznamenána boji proti Osmanské říši, která v 15. až 18. století ovládla velkou část chorvatského vnitrozemí a vytvořila takzvanou Vojenskou hranici. Zbytek Chorvatska se postupně dostal pod nadvládu Habsburské monarchie, v jejímž rámci zažilo národní obrození v 19. století, známé jako ilyrské hnutí. Po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenovaného na Jugoslávii. Během druhé světové války vznikl fašistický Nezávislý stát Chorvatsko, který byl spojencem nacistického Německa, zatímco velká část obyvatelstva bojovala v partyzánském hnutí. Po válce se Chorvatsko stalo jednou ze šesti republik socialistické Jugoslávie pod vedením Josipa Broze Tita. Rozpad Jugoslávie na počátku 90. let vedl k vyhlášení chorvatské nezávislosti v roce 1991 a následné čtyřleté Vlastenecké válce (Domovinski rat), v níž Chorvatsko ubránilo svou suverenitu proti srbské agresi. Po válce země prošla rozsáhlou obnovou a v roce 2013 se stala členem Evropské unie, v roce 2023 pak přijala euro a vstoupila do schengenského prostoru.
Ekonomika Chorvatska je v posledních desetiletích významně ovlivněna transformací z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku a integrací do Evropské unie. Klíčovým pilířem chorvatské ekonomiky je bezesporu cestovní ruch, který generuje významnou část HDP a zaměstnává velký počet obyvatel. Azurové moře, historická města a národní parky lákají každoročně miliony turistů, což činí Chorvatsko jedním z nejpopulárnějších prázdninových destinací v Evropě. Kromě turismu hraje důležitou roli také průmysl, zejména tradiční lodní stavitelství, které má dlouhou historii, i když se potýká s globální konkurencí. Dále jsou významné sektory jako potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl, chemický průmysl a výroba strojů. Zemědělství je důležité především ve Slavonii, kde se pěstují obiloviny, kukuřice, cukrová řepa a vinná réva. Pobřežní oblasti a ostrovy jsou známé produkcí olivového oleje a vína. V posledních letech roste i význam sektoru informačních technologií a startupů, zejména v Záhřebu a Splitu, což signalizuje snahu diverzifikovat ekonomiku. Přes pokrok se Chorvatsko stále potýká s výzvami, jako je byrokracie, korupce (ačkoliv se situace zlepšuje) a odliv mozků. Členství v EU přineslo zemi přístup k významným fondům a širšímu trhu, což přispívá k modernizaci infrastruktury a podpoře hospodářského růstu.
Chorvatsko je pokladnicí turistických zajímavostí a kulturních památek, z nichž mnohé jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi nejznámější patří nepochybně Dubrovník, „Perla Jadranu“, jehož starobylé hradby a barokní architektura okouzlují návštěvníky z celého světa. Dalším klenotem je Split s impozantním Diokleciánovým palácem, živým centrem města, které se rozvinulo přímo v ruinách římského sídla. Nezapomenutelný zážitek nabízí Národní park Plitvická jezera, soustava šestnácti kaskádovitých jezer propojených vodopády, které vytvářejí dechberoucí přírodní scenérii. Dalšími památkami UNESCO jsou historické jádro města Trogir, katedrála svatého Jakuba v Šibeniku a Starigradská pláň na ostrově Hvar, která svědčí o starověkém řeckém osídlení. Mimo UNESCO lákadla stojí za zmínku malebná Istrie s jejími středověkými městečky na kopcích, jako jsou Rovinj a Motovun, proslulá svými lanýži a vínem. Národní park Krka s dalšími vodopády, souostroví Kornati s jeho stovkami ostrovů a útesů, nebo pakliže se chcete vydat do hor, pohoří Paklenica, jsou rájem pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Kulturní život Chorvatska je bohatý na festivaly, koncerty a tradiční události, které oživují historická města a náměstí. Chorvatská kuchyně je regionálně rozmanitá: na pobřeží dominuje středomořská strava s čerstvými mořskými plody, olivovým olejem a bylinkami, zatímco ve vnitrozemí se setkáte s vlivy středoevropské kuchyně, s masovými pokrmy a hutnými polévkami. Nenechte si ujít speciality jako „peka“ (maso nebo chobotnice pečené pod poklopem), „pašticada“ (dušené hovězí maso) nebo „fiš-paprikaš“ (rybí guláš). Země je také proslulá svými víny, s mnoha autochtonními odrůdami, které stojí za ochutnání.
Chorvatsko, země s jedinečnou kombinací přírodní krásy, hluboké historie a živé kultury, neustále láká a okouzluje. Od azurových vod Jadranu a drsných krasových hor až po úrodné nížiny a historická města, každá část země vypráví svůj vlastní příběh. Přes složité dějiny a výzvy moderní doby si Chorvatsko udrželo svou autenticitu a ducha, jež se odráží v pohostinnosti jeho obyvatel a v bohatství jeho tradic. Ať už hledáte odpočinek na sluncem zalitých plážích, dobrodružství v národních parcích, poznávání starobylých památek nebo prožívání místní gastronomie, Chorvatsko nabízí nekonečné možnosti a zanechává v každém návštěvníkovi nezapomenutelné vzpomínky a touhu se sem znovu vrátit. Je to země, která se neustále vyvíjí, ale zároveň si hluboce váží svého dědictví, a právě tato rovnováha tvoří její neodolatelný půvab.
Informace o zemi Chorvatsko
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Chorvatsko (anglicky Croatia) leží v místě/kontinentě Evropa. Chorvatsko má rozlohu 56 594 km2 a 4 480 043 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 1 830 m.n.m. a jmenuje se Dinara. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 0 m.n.m. a jmenuje se Jaderské moře. Státním zřízením je republika a dnem nezávislosti je 25. červen 1991. Hlavním městem je Zagreb. Chorvatsko má mezinárodní zkratku IV.
Chorvatsko - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 81 360 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 18 400 $. HDP roste tempem 0.00 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 2.30 % ročně. Chorvatsko má 1 717 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 4 480 043 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 17.70 %. Chorvatsko vydává 7.80 % HDP na zdravotnictví a 2,39 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 43.90 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 66 300 000 000 USD.
Chorvatsko - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Chorvatsko má 4 480 043 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši -0.09 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 9.57. Každá matka má průměrně 1.44 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 6.06 a úmrtnost matek 17.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 75.99 let. Úmrtnost je 11.99 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Chorvatsko - doprava a telekomunikace
Chorvatsko má 29 343 km silnic, 2 722 km železničních tratí a 69 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 785 km. Je zde registrováno 77 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Chorvatsko je 5 115 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 1 761 000. Chorvatsko má 2 234 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 725 521 internetových přípojek. Chorvatsko má přiřazenu doménu prvního řádu .hr.
Chorvatsko - energetika
Chorvatsko ročně spotřebuje 18 870 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 14 670 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 4 021 000 kW. Chorvatsko exportuje 1 916 000 000 kWh a importuje 6 600 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.8 %, vodní elektrárny: 44.7 %, fosilní paliva: 47.2 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Chorvatsko se vytěží ročně 17 650 barelů ropy.
Klíčová slova: ke stažení, Světové země, vlaječky, hlavní města, vexilologie, den nezávislosti, seznam, fosilní paliva, Evropa, internetové domény, ikona na web, silnice, rozměry, národ, praporky, ekonomika, prapor, HDP, vlaječka, Afrika, k tisku, počet obyvatel, svg, obnovitelné zdroje, k vytištění, Státní prapory zemí, na web, Národní prapor, přehled, hlavní město
Těší nás váš zájem o státní vlajky, vlaječky, prapory, zástavy a obrázky státních symbolů zemí. Tyto znalosti se můžou hodit při cestách do ciziny, při dovolené, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. HTML kód, který umístíte na své webové stránky, zobrazí vlaječku okamžitě, aniž byste ji museli stahovat a nahrávat. Neručíme za eventuální chyby v textech. Aktualizace obsahu probíhají nepravidelně pouze občas, takže některé informace mohou být zastaralé. Pokud potřebujete nejnovější fakta, doporučujeme hledání např. ve známé Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.