Státní Íránská vlajka státu Írán - Blízký východ
Íránská vlajka

Budeme rádi, pokud budete sdílet Íránská vlajka s rodinou a kamarády na některou ze známých sociálních sítí – Pinterest, Reddit, Síť X nebo Facebook.
Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních
Írán
Írán, oficiálně Íránská islámská republika, je země s nesmírně bohatou historií, rozmanitou geografií a hluboce zakořeněnou kulturou, která se táhne tisíce let zpět. Leží v jihozápadní Asii, na křižovatce Východu a Západu, a je známá pod svým starým názvem Persie, který evokuje obrazy starověkých říší, velkolepých paláců a mystických zahrad. Tato rozlehlá země, ohraničená Kaspickým mořem na severu a Perským zálivem na jihu, hraje klíčovou roli v regionální i globální politice, kultuře a ekonomice. Její jedinečný charakter je utvářen kombinací starověkých tradic a moderních výzev, islámských hodnot a perského dědictví.
Geografie Íránu je mimořádně pestrá a dramatická, což se odráží v jeho krajině a klimatu. Většina země je pokryta rozsáhlými horskými pásmy, z nichž nejvýznamnější jsou pohoří Zagros, táhnoucí se od severozápadu k jihovýchodu, a Alborz, které se zvedá podél kaspického pobřeží a zahrnuje nejvyšší horu Íránu, majestátní Damávand (5 610 m n. m.). Mezi těmito horskými hřbety se rozkládají rozsáhlé náhorní plošiny a pouště, jako jsou Dasht-e Kavir (Velká solná poušť) a Dasht-e Lut, které patří k nejsušším a nejžhavějším místům na Zemi a nabízejí surrealistické scenérie solí pokrytých pánví a obřích skalních útvarů. Na severu, podél Kaspického moře, se nachází úrodná nížina s vlhkým subtropickým klimatem, zatímco pobřeží Perského zálivu a Ománského moře je horké a suché. Tato geografická rozmanitost ovlivňuje nejen místní ekosystémy a zemědělství, ale také rozložení obyvatelstva a kulturní rozdíly mezi regiony. Hlavní město Teherán, s jeho hustou zástavbou a neustálým ruchem, se rozprostírá na úpatí pohoří Alborz a je pulzujícím centrem íránského života.
Obyvatelstvo Íránu, čítající přes 80 milionů lidí, je stejně rozmanité jako jeho krajina. Dominantní etnickou skupinou jsou Peršané, kteří tvoří většinu a mluví oficiálním jazykem země, perštinou (fársí). Nicméně Írán je domovem mnoha dalších etnických skupin, včetně Ázerbájdžánců (druhá největší skupina, soustředěná na severozápadě), Kurdů (západ), Lúrů (západ a jihozápad), Balúčů (jihovýchod), Arabů (jihozápad) a Turkmenů (severovýchod). Každá z těchto skupin přispívá k bohaté mozaice íránské kultury svými vlastními jazyky, tradicemi, hudbou a folklórem. Většina Íránců vyznává šíitský islám, který je státním náboženstvím od doby Safíjovské dynastie v 16. století. Existují však také menšiny sunnitských muslimů, zejména mezi Kurdy a Balúči, a malé, ale historicky významné komunity křesťanů (Arméni, Asyřané), Židů a zoroastristů, kteří jsou považováni za původní náboženství starověké Persie a požívají uznání a ochranu v rámci islámské republiky.
Dějiny Íránu jsou jedny z nejstarších a nejvlivnějších na světě, sahající tisíce let zpět do doby prvních civilizací. Oblast byla domovem starověkých říší, které formovaly světové dějiny. Od Elamské civilizace, přes Médskou říši, až po vznik Achaimenovské říše pod vedením Kýra Velikého v 6. století př. n. l., která se stala jednou z největších říší starověkého světa, rozprostírající se od Balkánu po Indii. Tato éra zanechala světu monumentální architektonické skvosty, jako je Persepolis, a koncepty správy a lidských práv. Po dobytí Alexandrem Velikým ve 4. století př. n. l. následovala helénistická Seleukovská říše a poté mocné Parthské a Sasánovské říše, které po staletí soupeřily s Římskou a Byzantskou říší a byly centry zoroastrismu, starověkého monoteistického náboženství. V 7. století n. l. přišel zlom s islámskou invazí, která přinesla do Persie islám a postupně transformovala její kulturu a společnost, avšak perský jazyk a mnohé kulturní tradice přežily a obohatily islámský svět. Následovala dlouhá řada islámských dynastií, z nichž nejvýznamnější byli Safíjovci, kteří v 16. století učinili šíitský islám státním náboženstvím, a Kadžárovci, kteří vládli až do počátku 20. století. Dvacáté století bylo poznamenáno nástupem dynastie Pahlaví, která usilovala o modernizaci a sekularizaci země, ale nakonec byla svržena Islámskou revolucí v roce 1979, jež vedla k založení současné Islámské republiky Írán pod vedením ajatolláha Rúholláha Chomejního. Tato událost zásadně změnila směřování země a ovlivnila celý Blízký východ.
Ekonomika Íránu je silně závislá na jeho obrovských zásobách ropy a zemního plynu, což z něj činí jednoho z největších světových producentů těchto komodit. Ropný a plynárenský sektor tvoří páteř íránského hospodářství a generuje většinu exportních příjmů. Kromě energetického sektoru má Írán rozvinuté zemědělství, kde se pěstují plodiny jako pšenice, rýže, čaj, pistácie, datle a šafrán, jehož je Írán největším světovým producentem. Průmysl zahrnuje automobilovou výrobu, petrochemii, textilní průmysl, výrobu cementu a léčiv. Země je také bohatá na nerostné suroviny, jako je měď, železo, zinek a olovo. Navzdory těmto bohatým zdrojům čelí íránská ekonomika značným výzvám, zejména kvůli mezinárodním sankcím, které omezují její přístup k zahraničním trhům a technologiím, což vede k vysoké inflaci a nezaměstnanosti. Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku a podporovat domácí výrobu a znalostní ekonomiku, aby snížila závislost na ropě a zmírnila dopady sankcí.
Írán je pokladnicí turistických atrakcí, které lákají návštěvníky svou historií, architekturou a přírodními krásami. Historická města jako Esfahán jsou skutečnými skvosty, kde se nachází náměstí Naqsh-e Jahan, zapsané na seznamu UNESCO, obklopené nádhernými mešitami Imáma a šejka Lotfolláha a palácem Ali Qapu. Šíráz, město básníků a růží, je domovem hrobek slavných perských básníků Háfize a Sa’dího, stejně jako krásné zahrady Eram a historického bazaru Vakil. Město Jazd, s jeho unikátní pouštní architekturou, větrnými věžemi (badgíry) a zoroastriánskými chrámy ohně, nabízí pohled do starobylého perského života. Archeologické naleziště Persepolis, starověké hlavní město Achaimenovské říše, je nezbytnou zastávkou pro každého milovníka historie, stejně jako nedaleké Pasargády s hrobkou Kýra Velikého. Vedle historických památek nabízí Írán i úchvatné přírodní scenérie, od zasněžených vrcholů pohoří Alborz, které lákají lyžaře a turisty, přes tajemné pouště Lut a Kavir, až po zelené břehy Kaspického moře. Kultura čajoven, ručně tkaných koberců, miniaturních maleb a pohostinnosti místních obyvatel dotváří nezapomenutelný zážitek z návštěvy této fascinující země.
Kultura a společnost Íránu jsou prodchnuty bohatou literární tradicí, která dala světu básníky jako Rúmí, Háfiz, Sa’dí a Ferdousí, jejichž díla jsou dodnes ceněna a čtena. Perská poezie a kaligrafie jsou považovány za národní poklady. Íránská kuchyně je také proslulá svou rozmanitostí a chutí, s pokrmy jako chelo kabab (grilované maso s rýží), ghormeh sabzi (bylinkový guláš) a různé druhy pilafu. Společnost klade velký důraz na rodinné hodnoty, úctu ke starším a pohostinnost, která je v Íránu legendární. I přes přísná pravidla islámské republiky, která ovlivňují veřejný život, je Írán země s pulzující kulturou, moderním uměním a mladou, vzdělanou populací, která se snaží najít rovnováhu mezi tradicí a pokrokem. Írán, s jeho tisíciletou historií, strategickou polohou a bohatými zdroji, zůstává zemí plnou paradoxů, která neustále fascinuje a vyzývá k hlubšímu poznání. Je to země, kde se starověké ruiny tyčí vedle moderních měst, kde pouště sousedí s horami a kde se tradice mísí s touhou po inovacích, což z ní činí jeden z nejzajímavějších a nejkomplexnějších států světa.
Informace o zemi Írán
Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.
Země Írán (anglicky Iran) leží v místě/kontinentě Blízký východ. Írán má rozlohu 1 648 195 km2 a 78 868 711 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 5 671 m.n.m. a jmenuje se Kuh-e Damavand. Nejníže položené místo se nachází v úrovni -28 m.n.m. a jmenuje se Kaspické moře. Státním zřízením je islámská republika a dnem nezávislosti je 1. duben 1979. Hlavním městem je Teherán. Írán má mezinárodní zkratku IR.
Írán - ekonomika
Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 1 003 000 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 13 200 $. HDP roste tempem 2.00 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 22.50 % ročně. Írán má 26 370 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 78 868 711 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 15.30 %. Írán vydává 3.90 % HDP na zdravotnictví a 2,50 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 12.00 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 17 900 000 000 USD.
Írán - demografie
Jak již bylo napsáno výše, Írán má 78 868 711 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 1.25 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 18.52. Každá matka má průměrně 1.87 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 41.11 a úmrtnost matek 21.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 70.35 let. Úmrtnost je 5.94 lidí na 1000 obyvatel za rok.
Írán - doprava a telekomunikace
Írán má 172 927 km silnic, 8 442 km železničních tratí a 324 letišť. Celková délka vodních cest (splavné řeky, průplavy, kanály, apod.) činí 850 km. Je zde registrováno 76 lodí.
Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Írán je 56 043 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 27 767 000. Írán má 8 214 000 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 167 453 internetových přípojek. Írán má přiřazenu doménu prvního řádu .ir.
Írán - energetika
Írán ročně spotřebuje 173 100 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 213 700 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 56 170 000 kW. Írán exportuje 6 154 000 000 kWh a importuje 2 068 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.1 %, vodní elektrárny: 13.7 %, fosilní paliva: 86.1 %, jaderná energie: 0 %. V zemi Írán se vytěží ročně 4 231 000 barelů ropy.
Klíčová slova: k tisku, demografie, praporky, doprava a telekomunikace, k vytištění, fosilní paliva, použití, kanály, tapeta, ekonomika, ikona na web, Národní prapor, seznam, hrubý domácí produkt, ke stažení, veřejný dluh, obrázky, silnice, zdarma, Státní vlajka, vlaječky, prapory, png, Země světa, prapory, internetové domény, prapor, hlavní města, Írán, HDP, Blízký východ, nejvyšší bod
Těší nás váš zájem o státní vlajky, o symboly zemí světa (prapory, vlaječky). Tato všeobecná znalost se vám může hodit nejen při cestách do ciziny nebo o dovolené v zahraničí, ale i při zeměpisu, čtení knih, sledování seriálů nebo filmů. Stáhněte si všechny obrázky vlajek zcela zdarma! Dostupné jsou v několika rozlišeních, takže je snadno začleníte do dokumentů (Word, Excel, PowerPoint, Libre Office) nebo použijete jako favikony na webových stránkách. Jednoduše vložte HTML kódy od ikonek přímo do svých WWW stránek (např. na blog). Tím se vlajka zobrazí a obejdete se bez stahování a nahrávání obrázků na webový server. Provozovatel neručí za správnost či přesnost obsahu webových stránek. Kvůli omezeným možnostem nemůžeme zajistit pravidelné aktualizace všech informací. Pro zjištění nejnovějších údajů doporučujeme hledat dejme tomu třeba v projektu Wikipedie, kde by měly být aktuální údaje.

