Státní vlajky států světa
Státní vlajka státu Arménie | Blízký východ | Arménská vlajka | obrázky, prapory, vlaječky, symboly zemí

Státní Arménská vlajka státu Arménie - Blízký východ

Arménská vlajka

Arménská vlajka | Obrázek státní vlajky státu (země) Arménie
Flag of Armenia | Bandera de Armenia | Flagge von Armenia

Sdílejte tuto vlajku - Arménská vlajka s vaším okruhem známých osob na sociálních sítích Twitter, Redditu nebo Facebook.

 Sdílet na Redditu         Sdílet na Twitteru      Sdílet na Facebooku   Sdílet na Pinterestu  

Obrázek vlaječky země ke stažení v rozlišeních



Ikona 88x44

Arménská vlajka

Ikona 32x16

Arménská vlajka



Arménie

Arménie, země s historií hluboce zakořeněnou v čase a kulturou protkanou starobylými tradicemi, představuje fascinující křižovatku Evropy a Asie. Ležící v hornaté krajině Jižního Kavkazu, je to národ, který si i přes četné historické otřesy a výzvy dokázal zachovat svou jedinečnou identitu, jazyk a především svou křesťanskou víru, jež byla přijata jako státní náboženství již v roce 301 n. l. Tato malá země, často nazývaná „muzeem pod širým nebem“ díky nesčetným klášterům a historickým památkám, je svědectvím o nezdolnosti ducha a bohatství dědictví. Její krajina, od drsných hor po úrodná údolí, skrývá příběhy civilizací, které zde po tisíciletí vzkvétaly a zanechaly nesmazatelnou stopu.

Geograficky se Arménie rozkládá v jižní části Kavkazu, bez přístupu k moři, a je obklopena Tureckem na západě, Gruzií na severu, Ázerbájdžánem na východě a Íránem a ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan na jihu. Její reliéf je převážně hornatý, s průměrnou nadmořskou výškou kolem 1800 metrů, což z ní činí jednu z nejvýše položených zemí světa. Dominuje jí sopečná krajina s mnoha vyhaslými vulkány, z nichž nejvyšší je hora Aragac (4090 m n. m.), která je zároveň nejvyšším bodem dnešní Arménie. Symbolickým vrcholem, který je pro Armény posvátný, i když leží na území Turecka, je biblická hora Ararat, tyčící se majestátně nad Araratskou rovinou. Arménie oplývá také významnými vodními plochami, z nichž největší a nejvýznamnější je vysokohorské jezero Sevan, přezdívané „modrá perla Arménie“, které je jedním z největších sladkovodních jezer světa v takové nadmořské výšce. Klima je kontinentální, s horkými a suchými léty a chladnými, zasněženými zimami, což přináší výrazné rozdíly v teplotách mezi ročními obdobími i mezi různými regiony země.

Arménie má relativně malou populaci, která se v současnosti pohybuje kolem 2,8 až 3 milionů obyvatel. Většinu tvoří etničtí Arméni, kteří představují přibližně 98 % populace, což z Arménie činí jednu z etnicky nejhomogennějších zemí světa. Mezi menšiny patří především Jezídové (křesťanská náboženská skupina s vlastní kulturou a jazykem), Rusové a menší komunity dalších etnik. Charakteristickým rysem arménské populace je existence rozsáhlé diaspory, která čítá odhadem 8 až 10 milionů lidí žijících po celém světě, zejména v Rusku, Spojených státech, Francii, Libanonu a Íránu. Tato diaspora hraje klíčovou roli v ekonomickém a kulturním životě země. Oficiálním jazykem je arménština, indoevropský jazyk s vlastním jedinečným písmem, které bylo vytvořeno Mesropem Maštocem na počátku 5. století. Převládajícím náboženstvím je křesťanství, konkrétně Arménská apoštolská církev, která je jednou z nejstarších národních církví na světě a hluboce zakořeněná v arménské identitě a historii.

Historie Arménie je příběhem o přežití, odolnosti a neustálém boji za zachování identity. Kořeny arménského státu sahají až do starověku, kdy se na území dnešní Arménie rozkládala mocná říše Urartu v 9. až 6. století př. n. l. Později se zde formovaly arménské království, které dosáhlo svého vrcholu za Tigrana Velikého v 1. století př. n. l., kdy se rozkládalo od Kaspického moře až po Středozemní moře. Klíčovým okamžikem v dějinách Arménie bylo přijetí křesťanství jako státního náboženství v roce 301 n. l. králem Trdatem III., což z Arménie učinilo první zemi na světě, která tak učinila, a navždy definovalo její kulturní a duchovní směřování. Po pádu velkých království byla Arménie po staletí předmětem nadvlády a vlivu různých mocností, včetně Byzantské říše, Arabů, Seldžuků a Mongolů, což vedlo k postupnému rozdrobení a ztrátě suverenity. V 16. století se země rozdělila mezi Osmanskou říši a perskou Safíovskou říši, což mělo zásadní dopad na demografický a kulturní vývoj obou částí. V 19. století se východní Arménie dostala pod nadvládu Ruského impéria, zatímco západní Arménie zůstala součástí Osmanské říše. Toto období je poznamenáno tragickými událostmi. Během první světové války, v letech 1915–1923, došlo v Osmanské říši k systematické genocidě Arménů, při níž bylo zavražděno odhadem 1,5 milionu lidí a která dodnes představuje hlubokou ránu v arménské národní paměti a je předmětem mezinárodního uznání a debat. Po rozpadu Ruského impéria získala Arménie krátce nezávislost v podobě První arménské republiky (1918–1920), ale brzy byla začleněna do Sovětského svazu jako Arménská sovětská socialistická republika. Během sovětské éry zažila země industrializaci a modernizaci, ale zároveň čelila potlačování národní identity a náboženského života. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 Arménie znovu vyhlásila nezávislost. Toto období bylo okamžitě poznamenáno konfliktem o Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem, který vyústil v šestiletou válku a dodnes zůstává nevyřešeným problémem, který zásadně ovlivňuje zahraniční politiku, ekonomiku a vnitřní situaci země. Navzdory těmto výzvám Arménie usiluje o upevnění demokracie, ekonomický rozvoj a posílení svého postavení na mezinárodní scéně.

Arménská ekonomika je relativně malá a čelí řadě výzev, včetně geografické izolace, blokády ze strany Turecka a Ázerbájdžánu a přetrvávajících následků konfliktu o Náhorní Karabach. Tradičně se opírala o zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny v úrodných údolích, a těžbu nerostných surovin. Arménie je bohatá na kovy, jako je měď, molybden, zlato a stříbro, a těžební průmysl zůstává důležitým sektorem. V posledních desetiletích však země zaznamenala významný růst v sektoru informačních technologií a inovací, který se stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví a přitahuje zahraniční investice. Jerevan se stává regionálním centrem pro startupy a technologické společnosti. Důležitou roli hrají také služby, zejména cestovní ruch, který se snaží využít bohatého kulturního a historického dědictví země. Významným zdrojem příjmů jsou rovněž remitence od rozsáhlé arménské diaspory, které výrazně přispívají k HDP. Energetická nezávislost je částečně zajištěna Arménskou jadernou elektrárnou v Mecamoru, doplněnou vodními elektrárnami a rostoucím zájmem o obnovitelné zdroje energie. Navzdory pokrokům zůstává výzvou boj proti korupci a zlepšení podnikatelského prostředí.

Arménská kultura je jednou z nejstarších a nejbohatších na světě, hluboce ovlivněná křesťanstvím a tisíciletou historií. Její umělecké projevy jsou rozmanité a zahrnují unikátní architekturu, zejména kláštery a chrámy vytesané do skal či postavené z vulkanického tufu, které jsou často mistrovskými díly. Hudba hraje v arménské kultuře zásadní roli; tradiční nástroj duduk, jehož melancholický zvuk je zapsán na seznamu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví, je symbolem arménské duše. Literární tradice je rovněž bohatá, počínaje vytvořením arménské abecedy v 5. století, která umožnila rozkvět národní literatury. Arménské miniatury, koberce a šperky jsou dalšími projevy umělecké zručnosti. Kuchyně je plná výrazných chutí, s pokrmy jako je lavash (tradiční chléb, rovněž na seznamu UNESCO), khorovats (arménský grilovaný maso), dolma (plněné vinné listy) a bohatá škála bylinek a koření. Pohostinnost je v Arménii hluboce zakořeněná tradice, a návštěvníci jsou často vřele vítáni a zváni k sdílení jídla a společnosti. Země je také proslulá svým koňakem a rozvíjejícím se vinařstvím, které má kořeny staré tisíce let.

Arménie nabízí návštěvníkům nepřeberné množství turistických zajímavostí, které odrážejí její bohatou historii a úchvatnou přírodu. Hlavní město Jerevan je pulzujícím centrem s moderními bulváry, historickými budovami a živou atmosférou. Mezi jeho dominanty patří Kaskáda, monumentální schodiště s uměleckými instalacemi a nádherným výhledem na město a horu Ararat, Náměstí Republiky s tančícími fontánami a Matenadaran, muzeum a depozitář starověkých rukopisů, které uchovává jednu z nejcennějších sbírek na světě. Mimo Jerevan je Arménie poseta starobylými kláštery a chrámy, které jsou často zasazeny do dramatické krajiny. K nejvýznamnějším patří Ečmiadzin, centrum Arménské apoštolské církve a jeden z nejstarších křesťanských chrámů na světě, klášter Geghard, částečně vytesaný do skály a zapsaný na seznamu UNESCO, a chrám Garni, jediný dochovaný helénistický chrám v zemi. Dalšími lákadly jsou klášter Tatev, dostupný nejdelší lanovkou na světě, a Khor Virap, klášter s ikonickým výhledem na horu Ararat, kde byl uvězněn svatý Řehoř Osvětitel. Přírodní krásy země lákají k návštěvě jezera Sevan, ideálního pro relaxaci a vodní sporty, a národního parku Dilijan, často nazývaného „arménské Švýcarsko“ pro své zalesněné hory a malebné vesničky. Rozvíjí se také agroturistika a vinařské stezky, které nabízejí ochutnávku místních vín a poznání prastarých vinařských tradic.

Arménie je země plná kontrastů a neuvěřitelné hloubky. Její obyvatelé, hrdí na své dědictví a neústupně lpící na své identitě, vytvořili národ, který je sice malý geograficky, ale obrovský duchem. Od starověkých chrámů a klášterů, které svědčí o její pionýrské roli v křesťanství, přes pulzující moderní Jerevan, až po dechberoucí horskou krajinu, Arménie nabízí jedinečný zážitek. Je to země, která si prošla nesčetnými zkouškami, ale vždy se z nich vynořila silnější a odhodlanější. Její budoucnost spočívá v pokračujícím rozvoji inovativních odvětví, posilování demokracie a udržování bohatého kulturního dědictví pro další generace, přičemž vždy s hrdostí ponese své starobylé kořeny.

Informace o zemi Arménie

Následující informace pochází z publikace CIA The World Factbook.

Země Arménie (anglicky Armenia) leží v místě/kontinentě Blízký východ. Arménie má rozlohu 29 743 km2 a 2 970 495 obyvatel. Nejvýše položené místo má výšku 4 090 m.n.m.. Nejníže položené místo se nachází v úrovni 400 m.n.m. a jmenuje se Debed řeka. Státním zřízením je republika.Hlavním městem je Jerevan. Arménie má mezinárodní zkratku AM.

Arménie - ekonomika

Celkový hrubý domácí produkt (HDP) činí 18 170 000 000 $. Celkový hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený přes paritu kupní síly je 5 500 $. HDP roste tempem 4.40 % ročně. Inflace (index spotřebitelských cen) je ve výši 7.70 % ročně. Arménie má 1 194 000 práceschopných obyvatel (z celkového počtu 2 970 495 lidí). Nezaměstnanost je ve výši 5.90 %. Arménie vydává 4.70 % HDP na zdravotnictví a 2,80 % HDP na armádu. Veřejný dluh země je ve výši 38.60 % HDP. Celková výše zahraničního dluhu činí 7 336 000 000 USD.

Arménie - demografie

Jak již bylo napsáno výše, Arménie má 2 970 495 obyvatel. Přírůstek populace je ve výši 0.11 % za rok. Počet narozených dětí na 1000 obyvatel za rok je 12.90. Každá matka má průměrně 1.38 dětí. Výše kojenecké úmrtnosti je 18.21 a úmrtnost matek 30.00 zemřelých na 100 000 porodů. Průměrný předpokládaný věk dožití činí 73.49 let. Úmrtnost je 8.49 lidí na 1000 obyvatel za rok.

Arménie - doprava a telekomunikace

Arménie má 8 888 km silnic, 869 km železničních tratí a 11 letišť.

Počet aktivních mobilních telefonů (sim karet) v zemi Arménie je 3 211 000. Počet aktivních pevných telefonních linek je 577 500. Arménie má 208 200 uživatelů internetu, kteří mají k dispozici 192 541 internetových přípojek. Arménie má přiřazenu doménu prvního řádu .am.

Arménie - energetika

Arménie ročně spotřebuje 5 800 000 000 kWh elektrické energie. Roční produkce elektřiny je 7 432 000 000 kWh v elektrárnách o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 3 173 000 kW. Arménie exportuje 1 360 000 000 kWh a importuje 291 000 000 kWh elektrické energie za rok Energetický mix výroby elektrické energie je následující: obnovitelné zdroje: 0.1 %, vodní elektrárny: 34.7 %, fosilní paliva: 53.3 %, jaderná energie: 11.8 %.

Klíčová slova: na web, průplavy, k tisku, HDP, Blízký východ, železnice, png, export, obrázek, internetové domény, ikona na web, obnovitelné zdroje, seznam, Seznam státních vlajek, obrázky, věk dožití, prapor, počet obyvatel, tapeta, Státní vlajka, vlaječky, prapory, Arménie, kanály, vlaječky, rozloha, k vytištění, vodní elektrárny, rozměry, informace, praporky, měna

Těší nás váš zájem o státní vlajky, státní symboly zemí a jejich prapory, vlaječky. Tato znalost se bude hodit nejen při dovolené a cestování do vzdálených zemí, ale i při studiu zeměpisu nebo při sledování filmů a seriálů. Nabízíme vlajky k bezplatnému stažení v mnoha rozlišeních pro dokumenty a prezentace. Nejmenší verze se dají použít jako favikony na weby. Stačí vložit tento HTML zdrojový kód na vaše stránky a vlaječka se ukáže, aniž byste museli cokoliv stahovat nebo nahrávat. Omlouváme se, ale nezaručujeme úplnost a správnost zveřejněného obsahu. Přestože se snažíme udržovat informace aktuální, nemůžeme garantovat jejich úplnou správnost. Pokuste se vyhledat informace řekněme například v populární Wikipedii, kde by měly být aktuální údaje.